Mission: Impossible 3

Komplikované špionážní hrátky ala De Palmova ´jednička´ až na druhé koleji, Abrams předkládá ryze akční podívanou, při které divák s nadhledem v klidu překousne i nechtěně sebeparodickou resuscitační scénu i skutečnost, že citový vztah Hunta ke své manželce Abrams přibližuje skrze za uši tahající dialogy typu: "Miluji tě. Věříš mi? - Věřím ti. - Věř mi. Follow me." a mě, jako obyčejného diváka, bude stěží zajímat, jestli jde jenom o vysmívání se žánrovému klišé (čemuž můžu a nemusím věřit). A tak když pominu z poslední doby nadčasový ´Bourne Supremacy´, podobnou jízdu jsem si na velkém plátně užil snad naposledy před dvanácti lety při de Bontově ´Nebezpečné rychlosti´. Působivý úvod, který představí Seymora Hoffmana jako opravdu lahůdkového nekompromisního záporáka, vystřídá zvolněné nadechnutí k velké nepřetržité akční smršti, která s několika cool dějovými zvraty a velmi malými oddechovými přestávkami skončí až s nástupem závěrečných titulků. Užil jsem si to fakt dost.___PS: Cruise se jeví jako schopný producent a v poslední době i jako čím dál lepší herec, ale tady si zase se svým místy teatrálním projevem vybral slabší chvilku. (24.05.2006)

Scénář: Alex Kurtzman, Roberto Orci, J.J. Abrams .. Vládní agent MIF Ethan Hunt se podstatně změnil. Stejně jako se změnil Tom Cruise. Šťastná byla jeho volba na post nového tvůrce projektu, který je pro jeho kariéru stěžejní (když pominu spolupráci se Stevenem Spielbergem) . Poděkujme právě snaze J. J. Abramse, který neposunul sérii M:I jen na jinou kolej, ale vytvořil zcela vlastní a skvěle fungující organismus. Oproti původnímu filmu rozvedl soukromí život tajného agenta. Ten ukazuje svoji lidskou stránku, především svoji snoubenku a nesmírnou zamilovanost (neboť Tom Cruise je v současnosti přesně takový). Těžiště filmu ovšem neleží ani tak v příběhu, protože ten je kombinací mnoha známých motivů o záchraně světa, ale hlavně v dynamičnosti akčních i neakčních sekvencí. Zvláště akční jsou neskutečně povedené. Abramsova režie je v tomto prvku výtečná. V mnoha momentech dokáže skvěle budovat a stupňovat napětí, samotná akce je pak velmi svižná, v rámci možností realistická, navíc místy příjemně odlehčená. Zkrátka, nově daná úroveň série M:I nepostrádá nápad, tvůrčí originalitu, super kompozici mnoha scén a bezchybné technické zpracování, kde zvláště kamera stojí za vyzdvihnutí. Je neskutečně pohyblivá a děj díky ní přehledný. Za zmínku stojí také zvuková kulisa a práce trikařů z ILM. Doporučuji vyhledat kvalitní kino! Poslední prvek, který je potřeba vyzdvihnout jsou postavy, resp. hlavní kladná a záporná - Tom Cruise, prezentující tu první, se vybičoval k obdivuhodnému výkonu, kombinující slušné herectví a náročné adrenalinové kaskadérství. Protipól Phillip Seymour Hoffman je démonický, herecky vyspělý, zkrátka poctivý padouch. Série Mission: Impossible dozrála, utvořila si vlastní tvář, která doufám bude ještě několikrát vylepšena. 85%. (05.05.2006)

"Dali jsme do Vaší hlavy nálož. Je Vám to povědomé?" Mám slabost pro Davienovy "vtípky", Ethanovy přístupy do nepřístupných míst i pro krásu dámskýho obsazení tohoto snímku. Navíc tady akce sviští svižněji než soustruhy v učilištích a já jsem se skvěle bavil při "italský" hádce v Římě, věšení padoucha z letadla i při odlákání pozornosti metáním baseballových míčků. Možná bych během té zábavy mohl být více napnutej, ale ono je dost těžký bát se o nesmrtelný agenty typu Jamese Bonda, Ethana Hunta nebo Johnnyho Englishe. (01.03.2018)

Když přišel první Mission: Impossible byla většina diváků potěšena. Ethan Hunt byl prototyp jiného hrdiny než James Bond, přesto že plno hnidopichů tyto dva hrdiny srovnávali je nimi obrovské množství rozdílů. Okouzlil příjemným příběhem, avšak ke konci bohužel zklamal svou přílišnou překombinovaností a zejména vysokým množství zvratů, ze kterých šla mnohým hlava kolem. Každopádně díky vydělaným penězům byl druhý díl jasnou volbou. Přestože se nejednalo o vyloženě špatný film, veliké množství lidí rozhořčil až příliš lineární příběh. Nyní tu máme Mission: Impossible III a režie se ujímá J. J. Abrams, který toho nasliboval až příliš, než aby to všechno mohl splnit. Jak to tedy nakonec dopadlo? Film se rozeběhne okamžitým flashforwarem, který sice působí jako takový malý spoiler, ale zároveň značně popohání film dále. Divák si totiž nemůže být jist, jak zde zobrazená situace dopadne a navíc neustále naráží na situace, o kterých se tam mluvilo. Ihned poté bude učiněna radost zejména všem těm co sledovali již seriál, neboť titulková sekvence se odehrává přesně v jeho duchu, ono vůbec v tomto filmu budete narážet na spoustu odkazů ke všemu co se na něj váže, ale o tom až později. Musím se přiznat, že jsem se ze začátku neuvěřitelně nudil, film si mě ničím nezískal a já se jen modlil, aby se v podobném duchu nesunul až ke konci. Pečlivě jsem sledoval práci filmařů, ale místo slibovaných vychytávek a revoluce v žánru jsem sledoval roztřesenou kameru a mohl číst Abramsův rukopis, který je jasný snad v každém záběru. No každopádně mé modlitby byly vyslyšeny, neboť přišla mise ve Vatikánu, která je opravdu skvělá, vlastně vše co následuje po ní je skvostné. Abrams pouští jednu akci za druhou, avšak vůbec ne na úkor příběhu, vychutnává si scény, ve kterých může připomenout nějakou slavnou část z předchozích dílů – třeba skok ze zdi – a prostě je to nářez. Filmu nepodtrhává nohy ani polidštění děje a pokusy o nabourání divákových emocí, ba právě naopak, působí to tam přinejmenším skvěle, avšak rozhodně nechci říkat, že jsem nenašel nic, co by mě pořádně nenaštvalo. Hlavní záporák je jasný hned a rozhodně je třeba uznat, že v dějinách moderní kinematografie jsem ještě neměl tu čest vidět lepší postavu než je Davian (úchvatný Philip Seymour Hoffman), konečně někdo nekecá, ale jedná, horší je to však s jeho společníkem, který nám zůstává utajen. Právě to slovo utajen je hřebíčkem do rakve. Film se snaží aby diváka ani náhodou nemohlo napadnout kdo to je a používá k tomu již několik let okoukané způsoby, které jsme mohli vidět třeba i v podprůměrném snímku Sám doma 4. Zejména v jedné fázi to působí tak strašně okatě, že jsem byl neuvěřitelně pohoršen tím, jaké dělají tvůrci z diváků debily. Celkově se jedná „jen“ o další Mission: Impossible, což rozhodně není špatný verdikt a pokud to někomu nestačí, pouze čistě konstatuji, že své předchůdce nechává daleko za sebou, jen škoda té obrovské předvídatelnosti. 80% [TOP 19/10 88%] (04.05.2006)

Konečně pokračovaní, z něhož se pár vteřin po zhlédnutí nevyvalí kouř. Úvodní poněkud sadistická lekce matematiky pro první třídy základních škol v podání Hoffmana vás navnadí na strhující jízdu na zaječí pacce oscilující místy mezi sci-fi a parodií a je nutno uznat, že filmový debutant Abrams zvládl akční scény s přehledem a ty emoční s nadhledem. Nicméně v celkovém kontextu se nabízejí dvě pomíjivé otázky. Kdy Tom konečně ve vypjatých scénách omezí ten Opthalmo-Septonex a zdali "finanční náklady vyčíslit impossible" akce IMF nejsou bezbřehým mrháním peněz amerických daňových poplatníků.. Závěrem jedna maličkatá výtka k jinak výbornému výkonu P. Seymoura H. v roli first class bastarda Owena Daviana. V okamžiku, kdy má hrát Hunta s obličejem Daviana, tak hraje Daviana a ne Ethana, co si navlékl masku Daviana. Nepředpokládám, že agent Hunt je tak dobrý herec, aby zvládal grimasy a gesta Daviana a jestli si myslíte, že jsem se do toho zamotal, tak máte pravdu.. (22.03.2009)