Labutia pieseň

Geniální psychologické drama ve sci-fi hávu.. Je to daleko víc o rodině a o lásce, než o klonování, a navíc musím uznat, že Mahershala Ali si opět vybral vynikající film.. A co se mi taky líbilo, byly ty hi-tech počítače, ta videohra a tak vůbec. Má to pomalé tempo, ale je to rozhodně ku prospěchu, je to skoro stejně dobré jako Ex Machina ( i když víc to kopíruje Šestý den s Arniem). Moc příjemné překvapení...97% (18.12.2021)

Má to strašně silný nápad a obsahuje to těžká témata. Ani ten scénář není vlastně zlý. Škoda, že si film nevzal do ruk a jiný režisér a neprodal tu pointu více. Mohlo to být sakra silné a závěr by o to vyznět více bezmocně a ničivěji na diváka. Takhle ty 2 hodiny vyprchají takřka do prázdna a konec nemá tak silný tah na branku…ale stojí to minimálně vidět kvůli zamyšlení se nad životem a Aliho výkonu…65-70% (14.01.2022)

(44/2022) / Sústredené, pomalé sci-fi, ktoré na 100% ťaží zo sustredeného výkonu Mahershala Aliho. Kto pri označení sci-fi čaká čo i len jednu akčnú scénu, zabudnite. Toto je psychologický film o vzťahoch, smrti a morálke. Zasadenie do blízkej budúcnosti len dopomohlo vytvoriť kostru príbehu a podľa mňa je bonusom. Nemôžem povedať, že film vo mne zanechal výraznejšiu stopu, ale samotné sledovanie som si naozaj užil. (7/10) (26.03.2022)

// Hele, jenom proto, že to má nálepku sci-fi, neznamená, že tam za každou cenu musí být akce, strhující děj nebo cokoliv, co vám v tom filmu chybělo. Občas se u filmu stačí jen zapřemýšlet, zaposlouchat se, nechat se unášet jeho melancholickou náladou a nebýt pi*us, co mu pak nalepí 1 hvězdičku, protože se nudil. Na to máte Transformers. /rant over 7/10, Ali výborný (10.01.2022)

„Za pár let to bude stejně běžné jako transplantace srdce!“ Občas samozřejmě přijde nějaký ten mrak, ale vesměs žije Mahershala Ali idylický rodinný život. Jenže nevyléčitelné nemoci si nevybírají. A každý záchvat může být tím posledním. Namísto toho, aby manželce a malému synovi řekl pravdu, rozhodne se vstoupit na morální půdu. Podstoupí experimentální proceduru, jejímž výsledkem bude jeho dokonalý klon. Jakmile se osudová výměna přiblíží, hlavní hrdina v úzkosti sleduje, jak se jeho nové já v jeho roli pohybuje. Zní to poměrně vyzývavě a ambiciózně, ale žánr sci-fi prakticky jen vytváří hlavní zápletku. Zbytek je až meditační, nechci znít nevděčně, ale k uzoufání utahaný. Ty dvě hodiny šly „spolehlivě“ zabalit do devadesáti minut, protože tahle komorní úvaha nad zásadními rozhodnutími je prostě „jen“ solidně natočená a slušně zahraná. Nicméně u Aliho „doufám“, že jeho dvě oscarové sošky nejsou jen výsledkem rozjitřené rasové atmosféry, kdy bylo předávání roky kritizováno kvůli příliš malé rozmanitosti – protože jinak by z toho klidně mohl být i třetí Oscar. (11.01.2022)