Beznádejní

Pokud vás přímo nebere téma Kossuthova maďarského povstání, těžko vás může Jancsóův film oslovit po stránce děje. Na to je vyprávění málo sevřené a místy značně rozvleklé. Beznadějní stojí ale za vidění ze dvou důvodů: kvůli perfektním širokoúhlým kompozicím a kvůli tomu, že film funguje jako dokonalé podobenství zrůdnosti fungování totalitních režimů a jako obraz jeho represivních nástrojů a praktik. (30.07.2012)

Upriamenie pozornosti na štruktúry moci fungujúcej pod taktovkou všadeprítomného dozoru. Človek nie je dôležitý, predstavuje len zástupný kus. Nezaujímavé je aj to v akej úlohe figuruje. Dráb, vojak, rebel alebo špiceľ: všetko jedno. Dôležité je fungovanie mašinérie a formácií. Samozrejme, tieto musia byť za pomoci účinných rekvizít, akými sú šibenice, samotky, reťaze a bojové piesne v sprievode dychovky fungovať tak by bol dosiahnutý cieľ: eliminácia nositeľov rebélie, ideových či charizmatických nositeľov revolučného názoru. V tomto zmysle nebol záver filmu žiadnym prekvapením, pretože všetko to neosobné a chladné preskupovanie figúrok a útvarov prerušované strohými dialógmi s chýbajúcimi emóciami k práve takémuto koncu smerovalo. (19.02.2014)

Kdo uvidí Beznadějné jako svůj první "artový" film, může se nudit - ale pozor - nudí se nudní lidé. Jancsó svou první abstrakci mechanismu útlaku staví jako takřka všechny své filmy na kontrastu statické mizanscény s dynamickou kamerou a naopak. Kdo tohle nevidí, nerozlouskne "zábavnost" Beznadějných. Na okraj Congova komentáře se dá podobně "vtipně" odpovědět snad jen to, že je jeho autor v tomto ohledu beznadějný případ. Naštěstí zde není Cong arbitrem dobrého filmového vkusu. Jde jednoduše o preference (ovšemže nebudu koukat na Stalkera, pokud sním svou porci pražené kukuřice ještě, než se dostane do Zóny). Pokud nevidíte černobílý obraz (někteří lidé to tak mají - prý to tak mají i psi), jděte radši do multiplexu. (11.01.2012)

Beznadějné bych popsal jako vcelku autentickou rekonstrukci historických událostí, o kterých člověk nemá ani ponětí, ale na straně druhé jde o neuvěřitelně uspávající a táhnoucí se film, který až na pár míst postrádá nějakou tu akci či gradaci, což není vždy na škodu, ale v tomto případě to bylo na místě. Zkrátka snímek, který poněkud nudně poukazuje na historii, která nebyla vždy zrovna růžová. (28.08.2015)

Pro mne kdysi jeden z nezapomenutelných klubových zážitků jsem si po dlouhé době připomněl. Silný film o životě a smrti, moci a bezmoci. Jak nejlépe ztrestat zločince? Udělat z nich vojáky. Jsou horší věci než smrt, a přeci se jí většina bojí, a tak je ochotna pro záchranu života udělat cokoliv. Klidně ukázat na někoho prstem, že je horší než já, byť  by i nebyl, a nechat ho popravit. Lest, kterou vojenské vedení vymyslelo, byla velmi chytrá stejně, jako snaha odhalit vzbouřence prostřednictvím dívčí oběti. Prázdná krajina, pevnost, bílá stavení, slunce, déšť. Velký kříž na zdi ve dvoře pevnosti. Precizní práce s obrazem - kompozice, smysl pro detail, světlo a stín. Nadčasová alegorie, která ve své podstatě vůbec nezestárla. (10.01.2023)