Čtyři roční období

Vcelku pěkný snímek, který ovládnul Alan Alda. Scénář - Alan Alda. Produkce - Martin Bregman, Michael Economou a Louis A. Stroller. Kamera - Victor J. Kemper. Čtyři společně prožité víkendy se pro tři manželské páry stávají časem pohody i okamžikem odhalování skrytých stránek jejich vztahů................ (09.07.2011)

Alan Alda coby režisér, scenárista a samozřejmě i jako herec 103 minut obdivuhodně balancuje na hraně komedie a dramatu a je radost se na to balancování dívat. Hlavní postava není jedna, nejsou ani dvě, je jich rovnou šest, a přitom jsou všechny tak napsané, že ani jedna není opomenuta. Situace, do nichž se dostávají, snad musel Alda odkoukat přímo ze života (pokud ne z vlastního, tak z cizích), jak uvěřitelně působí, a díky ději chytře rozdělenému do čtyř kapitol zakončených pointou je všechno ještě zajímavější. Z hereckého obsazení se mi líbili snad úplně všichni, ale vyzdvihnout musím Aldovu dceru Beatrice v menší roli kouzelně zachmuřené studentky ze třetí podzimní kapitoly. Ta byla skvělá. (19.08.2014)

Není to ani pronikavá nemilosrdná analýza typu Bergmanových Scén z manželského života, a ani tu nenajdete komické etudy jako ve filmech od jistého newyorského neurotika. Alda je spíše předchůdce "svěrákovštiny", protože čaruje s obrazovou kompozicí (někdy až na hranici kyče - jarní rozhovor Aldy s manželkou za oknem při dešti či malebnost univerzitního městečka) stejně jako Svěrák syn, a píše jednotlivé dialogy jako Svěrák starší, tj. i když se dotkne často nečeho bolavého, ihned nasadí smířlivější tón (občas se nenávidíme, občas si vjedeme do vlasů, ale přesto se máme moc a moc rádi). Ale zatímco firma Svěrák otec a syn s.r.o. se rozhodla přinášet čechům moudrá poselství, Alda "jen tak" sleduje své tři páry, aniž by chtěl dojít k nějakému velkému životnímu moudru / "Vždycky když si vzpomenu, že chci jet do Československa, rozbrečím se" - tak pro newyorskou střední třídu bylo Československo exotickou destinací, jako je pro nás třeba Thajsko? (27.08.2009)

Film o troch pároch, ktoré spolu už roky trávia dovolenky sledujeme počas jedného roku. Vidíme ako riešia jak partnerské vzťahy, tak aj kamarátske medzi chlapmi a medzi ženami. K Allenovým kúsavým komédiám plným trefných hlášok by som to príliš neprirovnával. Pôsobí to oveľa prirodzenejšie fakt skoro jak zo života. Akurát to je láskavé k postavám, takže aj keď sa občas musia vysporiadať s niečím nepríjemným, tak sa to vždy skončí dobre. Najviac som si užíval scény v ktorých postavy len tak obyčajne spolu blbnú a cítiť v nich, že to sú dlhoroční priatelia. Z chlapov mám povahovo najbližšie k Aldovej emocionálne uzavretej postave, ktorá nevedome občas až príliš kritizuje ostatných. Plus k tomu mám trochu z toho lakomstva Jacka Westona. Ale odchod zo scény jeho Mercedesu ma pobavil. Príliš nemusím koncept v ktorom sa dej posúva neustále dopredu v určitých časových úsekoch (preto mi napríklad nesadol ďalší film s Aldom Same Time, Next Year), ale tentokrát sa celá zápletka odohráva behom jedného roku a má hlavnú líniu, ktorá nejak vygraduje, takže celkovo som spokojný. Celý čas som mal dobrú náladu a niekoľkokrát som sa smial naplno. 8/10. (18.05.2020)

Přespříliš ukecaná a vleklá nuda. Snaha o jakési zobrazení charakterů jednotlivců tří manželských párů, kteří tráví spolu opakovaně několik dní volna. Stačí jeden impuls - změna, aby se celý uměle "vystavěný domeček společné pohody" těch tří párů rozpadl. Závěr vyšuměl jako vyhořelá prskavka bez jakéhokoliv vyřešení. (06.02.2010)