Acid House

Před nedávnem se mi dostala do ruky kniha, která mi pěkně dlouhou dobu unikala, přestože se můžu považovat za Weslhova fanouška se všim všudy. Z nějakých 20 povídek jsou tu vybrány 3 - Masařka, Měkkejš a The Acid House (Barevnej svět). Když jsem se postupně prodíral knihou, už jsem dumal nad tím, které povídky pro ten film můžou být vybraný? Masařka a Acid House byla jasná volba a filmové zpracování se mi zamlouvalo a to i přes to, že ta ujetost neskrývaně prýští do očí jak uher na čele patnáctiletýho přeborníka v supermariu. Namísto Měkkejše jsem měl z knihy jiné favority, ale teda svým výrazem snad předčil svou předlohu - dost hustý. Všehovšudy je to dobrej, kontroverzní film, kterej se s divákem moc nesere a s některými detaily nese i slušně artové pokoukání s etickými a (hlavně) lingvistickými lekcemi skotského podloubí. (15.02.2021)

Akýkoľvek ďalší mnou pozretý film podľa predlohy Irvina Welsha - hoci ich dosiaľ nebolo príliš mnoho - sa takmer s určitosťou nezbaví ťažkého údelu prirovnania ku kultovke menom Trainspotting. To je skrátka fakt, s ktorým treba počítať, pokiaľ si vyberiete preniesť na filmové plátno niektoré z diel práve tohto autora. Avšak jediná ďalšia adaptácia Welshových diel, ktorú som dosiaľ mal možnosť vidieť - a to konkrétne Filth - bola od tohto údelu do značnej miery oslobodená, respektíve to mala oproti tejto snímke omnoho ľahšie, a to v tom, že bola adaptáciou o viac než celú dekádu novšou, a teda vizuálne úplne odlišnou, alebo aj v tom, že sa odohrávala v rozdielnejšom prostredí. Acid House sa však rovnako ako Trainspotting zameriava na škótsku spodinu, špinavé prostredie, chudobu, odvrátenú stranu spoločnosti, a teda porovnávanie bolo všadeprítomné. V tomto porovnávaní pochopiteľne snímka obstáť nemohla, ostatne jej tvorcovia nemali k dispozícii určite ani porovnateľný rozpočet ani tak kvalitných hercov, avšak čímsi (najmä teda myšlienkou a svojským prejavom, za čo však vďačí najmä Welshovej matérii) nepochybne zaujala, malo to niečo do seba. Áno, poviedkový formát nie je niečo, čomu by som vyložene holdoval a väčšinou sa tomu naopak práveže vyhýbam, avšak v tomto prípade sa to vcelku dalo. Za nešťastné však hodnotím kvalitatívnu značnú nevyváženosť jednotlivých poviedok a aj ich usporiadanie, nakoľko boli usporiadané zostupne, od najlepšej Masařky (ktorej by som dal samej o sebe určite hviezdičky 4), cez stredného Měkkejša (ten bol taký typický trojkový priemer) až po najslabší Acid House (čo je pritom paradoxné, nakoľko šlo o titulnú poviedku, no a papierovo mala aj najlepšie obsadenie v podobe Ewena Bremnera, no bola až priveľmi experimentálna, neviem, možno sa len priťažko adaptovala do filmovej podoby a v tej knižnej bola omnoho vydarenejšia, ťažko povedať, musím si to v dohľadnej dobe prečítať nech môžem porovnávať), a teda táto zostupnosť vo mne vo výsledku príliš dobrý dojem nezanechala. 60% (05.01.2017)

Jsem vděčná za to, že jsem to tehdy nemohla srovnávat s Trainspottingem. Ale když to nechám stranou, co je na Acid House špatného? Jsem nesporně potrefená cihlou z edinburgského činžáku do hlavy, když se mi líbí film očividně jetý až na půdu, ale zamysleme se nad tím - je tak ujetý příběh o klukovi, který si nechá hodit na krk nezralou a nezodpovědnou partnerku a ocitne se díky tomu ne pod pantoflem, ale pod vojenskou kanadou? Nikdy se nikomu nestalo, že se mu v jednom dni zhroutil život pod rukama? Neměli jste někdy pocit, že "vyšší moc" je pěkná čubka? Protože o tohle tady jde, přátelé. O život zbavený krásy a pozlátka a postavený před nás v celé své nepřitažlivé nahotě, která se od toho obvykle prezentovaného liší asi jako manžel po dvaceti letech rozvalený v trenkách a s lahváčem v ruce před televizí od herce, který se v té televizi producíruje. A že je životní nahota zahalená do lehounkého, průsvitného závoje nadpřirozena? Z mého pohledu na výše řečeném metamorfóza v mouchu nebo znovuzrození feťáka nic nemění. (25.07.2007)

je to kýč co prodává odpudivé Edinburské sádrové trpaslíky naprosto šokovaným, nic nechápajícím kolemjdoucím? nebo nastavené zrcadlo pánu bohu do oken? Nevím, nechci vědět, jen zapomenout. Kdybych náhodou v hospodě plkal s někým kdo ze mě udělá mouchu, nebo se ve svém zmaru budu utápět na dvě kojenecké lahve...zapněte mi to prosím...mám ve skřínce u rodičů v pokojíčku na vhs, hned vedle Transpotingu a záznamů koncertů Germs. (28.02.2013)

No musím uznat, že povídky ve filmovém zpracování pro mě byli mnohem přijatelnější než samotná kniha, kterou jsem měl neskutečný problém přelouskat od začátku až do konce. Důvodu pro to bylo mnoho - snad dost obtížný jazyk, kterým je kniha psaná, příliš slangových a vulgárních výrazů, přílšná rychlost a spadovitost povídek, které končí nedovyprávěné a zčínají bez úvodních prologů. Vybrané jsou tři celkem smysluplné povídky s jistý začátkem a koncem. Přesto však myslím, že film by mohl být udělaný mnohem lépe - nejde si odpustit srovnání s Transpottingem, který jsem viděl dřív a ten byl určitě o dvě hvězdičky lepší... Přesto však jde o celkem příjemné pokoukání u kterého se člověk opravdu nenudí - Masařka a Acid jsou trošku ujetější povídky, které člověka mohou pobavit nebo šokovat a měkkejš - tak to je pecka ze života - i takový lidé se na světě najdou... :-) (02.01.2009)