Na tom záleží (S02E03)

Pane jo....JO! JO! JO! Proč tvůrci tímto směrem neubírali celou sérii?! Naprostá bomba. Tento díl měl naprosto všechno a úplně mě dostal. Hltala jsem každou scénu od začátku do konce a nemohla sem z něj spustit oči. Krásně a CITLIVĚ natočeno. Konečně nevidíme samé skandály, scény nepřeskakují po každé minutě úplně někam mimo a nesrší na nás depresivní atmosféra. Vidíme tu naopak Ivetu, která je krásná, milá, sympatická... Tak jak si ji všichni pamatujeme. Ze všech dílů jej vnímám jako nejhezčí, co se vzpomínky na Ivetu týče. Dojmy budu asi ještě nějakou dobu zpracovávat. Toto období Ivety ve mně rezonuje nejvíc a strašně jsem se bála, že to nedopadne dobře. Ale dopadlo. Anička neuvěřitelná...Iveta jak má být...v tomto díle mě o tom naprosto přesvědčila....byla jsem dojatá...naprosto. Ivetu jsem tam chvílemi viděla natolik, že mi během dílu několikrát i slza ukápla. Žádný díl mě ještě takto nerozložil. Láska k Arturovi, její touha zpívat, její pouto k sestře, která ji z rodiny asi jediná rozuměla, drsný přístup Ladislava v podání skvělého Ondry. Předchozí díly mi přišly v některých momentech spíše jako fikce, kde jsem si chvílemi nebyla jistá, zda je ještě příběh vůbec o Ivetě. Ač jsem se snažila záměr tvůrců pochopit s tím, že Iveta ve svém životě nebyla asi vždy sluníčko a bylo potřeba poodkrýt i její stinné stránky, tak mi pořád stejně přišlo, že z Ivety dělají až moc totální naivku, která snad nebyla nikdy normální. Situaci nepomáhal i fakt, že ne všechny momenty byly přesné ve srovnání s realitou. Tady mi to konečně přišlo autentičtější. A to neříkám jen proto, že je tu vykreslena v tom pozitivnějším duchu. Iveta tu konečně byla ženská, která má taky svůj názor, ale její okolí to prostě pořád vidí jinak. Ivetu jsem jako zpěvačku a člověka hodně vnímala a nějak jsem předtím pořád nemohla nějak nasát tu její atmosféru, ač jsem se sebevíc snažila. Ale tady konečně nastal moment, kdy se to povedlo. Tento díl napravil reputaci celé druhé série. Tleskám a dávám zasloužených 5 hvězdiček. (19.05.2023)

Po předchozí vyhrocené epizodě, kdy se zpěvačka stala obětí únosu, se Iveta nyní věnuje mateřským povinnostem. Přerušuje po narození syna Artura svoji kariéru, je ale otázkou, zda je v rodinném kruhu a v moci Ládi Štaidla skutečně šťastná. Stále je to extra barevně saturované i potřebně pohyblivé. A má to dokonce říz, když se zpěvačka neustále střetává s panovačným manželem. Anna Fialová dostala za úkol přezpívat písně po Bartošové, nemá její rozsah, barvu hlasu a její zpěv je amatérského rázu. Jenže má to ohromné plus, když je to živočišná žena a navíc se nasouká do latexového oblečku. Tvůrci vidí Karla Svobodu (Saša Rašilov) coby muže, který je schopen natřít oprýskaný plot. Nedovedu si ho představit se štětcem a s plechovkou barvy v ruce. Když se Štaidl dozví, že se Iveta za jeho zády domluvila s jeho nejlepším kamarádem na účinkování v muzikálu Dracula, tak jde vchodovou branku zatlouct prkny. Přes určitou nepochopitelnost a nedotaženost různých scén se jedná o kvalitně vyobrazený úsek ze soukromí populární zpěvačky. Chvilka s rodiči, kdy je maminka hodná (Alena Mihulová), a otec (Miroslav Hanuš) věčně rýpavý, je snesitelná. Štaidl je při tomto rodinném setkání vyobrazen coby vzdělanec, který neváhá nekompromisně utnout alkoholické choutky svého tchána. Iveta je pořád ta samá naivní žena, co se touží vymanit z vlivu jejího chotě. Velký posun v jejím charakteru není příliš patrný. Naprosto kalamitní je její setkání s dvojicí nekritických obdivovatelů, kdy je mužem od rodiny (Daniel Kadlec) adorována už od dob základní vojenské služby. Globálně se jedná o důstojné zakončení série 2. V mnohém ne tak docela pravděpodobné a v určitém měřítku umně zkonstruované. 7/10 (06.06.2023)

Rozhodně bych řekl, že je to nejlepší díl druhé řady. Iveta se postupně a definitivně propadá do svých vlastních emocí, které jí budou ovlivňovat po zbytek jejího života. Vidíme tady ten kontrast s první řadou a tou změnou, co nastala. Přesně, jak jí to předpověděl její otec. Stejně tak jsou fajn kontrasty Štaidla a rodinou Bartošové, kdy Štaidlovi je pochopitelně celá její rodina ukradená a vesměs jí určitě opovrhuje a bere jako nějaký póvl, nebo aspoň teda tady je vykreslený jako takový ten rádoby snob, ci si o sobě myslí, že je nejdůleřitější osoba na celém světě. Tady už ho vlastně sledujeme v období, kdy kariéra v showbyznysu byla vesměs za ním. Jestli Iveta svým odchodem udělala dobře? Těžko říct...V té době to asi viděla jako nejlepší řešení, ale z dlouhodobého hlediska pro její další život? (12.06.2023)

Z Ondřeje, jako Štaidla, mi snad začne mžít i do vlasů, jak se toho Ládi ďábelsky ujal a to samé, jen teda v umírněnější verzi, lze říct o Rašilovi, který zase naopak vystihnul ten Svobodův přesný freestyle. Jen ta Fialová, já vám nevím, mi ne a ne do té Ivety zapadnout. Možná za to může ten zpěv, kde bych každým dílem víc a víc uvítal raději playback, kdo ví, ale jak mi jiní s rolí splinuli v jedno, tady stále nemůžu hlavní postavě uvěřit. Ale těším se na nášup, to je jasný, kamera mi navíc svým tvrdým světlem evokuje všechno možné, jen ne českou produkci (a to je dobře), hudba (opět Brzobohatý) je taky boží a pokud člověk přeci jen přistoupí na tu telenovelovskou stylizaci příběhu, herectví a vizuálu, tak je vlastně doma. Jen já osobně bych tlačil víc na pilu a díly bych se nebál o dalších pár minut prodloužit. (23.05.2023)

Konečne dieťa, ktoré, ako vieme, Ivetu nesrovnalo, ale hlavne môj obľúbený Dracula a aspoň jedna pesnička z neho za do seriálu dostala. Je to vlastne jediná vec, kde som Ivetu videl naživo, muzikál bol pre mňa životný zážitok, a tak som sa vedel vcítiť aj do toho fanúšikovského páru, ktorých príbeh sa konečne s Ivetou spojil. V komentároch tu nerozumiem porovnávania spevu Fialovej s Bartošovou. Zhostila sa toho dobre, a keby Fialová spievala ako Iveta, tak by predsa nebola seriálová herečka, ale slávna speváčka. –––– Myslet si to můžeš, ale Karel by tě nikdy neobsadil. Jsme kamarádi, tohle by mi nikdy neudělal. –––– Nakonec nás mají za zboží. Laciné. Já vím své... (05.05.2024)