Iveta - Série 1

To Voyo je jasně jinde. Ta tvorba je v něčem nějak v plenkách. V něčem docela v pohodě, v něčem totálně patetická až hloupá. Jenže mapování takovéhoto příběhu je děláno tak, aby člověk věděl o co vůbec šlo, tak oukej. Je jasné, že filmařsky je kvalita dost ambivalentní, ale jako kdo ví? Časem Voyo snad bude konkurence. Teď má zajímavá témata, ale tím to končí. (02.09.2022)

Překážek moc překonat nemusela. Alespoň tehdy. Na zkouškách takhle nikdy nezazpívala, udiveně reaguje (mimochodem skvělá) sbormistryně Jana Boušková. Jihlava má být katapultem pro chlapce a děvčata od Aše až po Košice. Skončila vysoko, ale na nepostupovém místě, přesto za ni domů do Beskyd přijíždí (mimochodem skvělý) producent Igor Chmela s dalším účastníkem talentované soutěže Petrem Sepešim, kteří jí mají pomoct (a hlavně sobě) do vyšších pater československé pop music. I když otec (mimochodem skvělý) Miroslav Hanuš nesouhlasí, pohádka může brzy pokračovat, zatímco pasivní, neustále zasněná či vyplašená Iveta se ani nemusí moc snažit či někomu vzdorovat. Zatímco Sepéši (ač Ivetě hlasově nestačí) míří vysoko, ona místy „jen“ vyžaduje důkazy lásky od lidí, kterým je ukradená. Scénář dělá vše za ni, ona prostě jen ve vhodný okamžik potká třeba Ladislava Štaidla. Herecky mi duo Fialová a Vodochodský sedělo. Praze chybí šedivost, životu v komunistické diktatuře se vyhýbáme. Výsledek si nechce nikoho rozhádat, což ovšem vede k jakési beztvarosti. Třetí epizoda za mě nejsilnější. (09.05.2023)

Na začátek kariéry Ivety Bartošové si vzpomínám, jako by to bylo včera. První série věnující se tomuto období má sice spoustu nedostatků, ale stejně jsem se u některých momentů upřímně dojímala. Herecký výkon Anny Fialové v titulní roli je natolik přesvědčivý, že v ní tragicky zesnulou zpěvačku opravdu vidím, ačkoliv jí není vůbec podobná. Pokud tedy chtěli tvůrci navodit především Ivetinu esenci, tak se jim to, myslím, povedlo. (70%) (15.05.2024)

Zatím převládá opatrné nadšení, které se ale často snaží odběhnout k lehkému zklamání. Chvála naštěstí převládá, což je důvod, proč jsem se přes původní 50% hranici přehoupnul. V prvé řadě za to může skvělý casting, naprosto netypický vizuál (který režisér Samir buduje pro jeden důležitý moment) a velmi vydařená hudba Ondry Brzobohatého. Na druhé straně masky moc dobré nejsou, minimální rozpočet se sice snaží kreativně skrýt ve snovém retro kabátu, využívající nadměrnou hloubku ostrosti s nízkou clonou, ale že jde o jeden velký finanční kompromis se zakrýt nepodařilo. Hned bych také vystřihnul zbytečnou vojenskou vsuvku, která tam prostě k ničemu důležitému není a rozhodně bych se v tomto případě přiklonil k původnímu audiu písní, neboť Vodochovský zpívat moc neumí (i když se určitě snaží). Za největší problém však považuji neúplnost celého životopisného spektra, které Ivety život ukrýval. Takhle jde o velmi uspěchaný a zkratkovitý pohled, jenž by možná vystačil na jeden film, ale v rámci seriálu (či série) se mohl soustředit dál a mnohem víc do hloubky. PS: A docela si s tímto castingem přeji nějaký spin-off, třeba zrovna o Štaidlovi. (14.03.2023)

Z první série jsem lehce rozčarovaná.  Vzhledem k tomu, že když jsem byla děcko, tak jsem poměrně dost žrala bulvární pořady typu TopStar magazín etc (vyrostla jsem z toho, díky bohu) tak jsem shlédla veškeré dokumenty o Ivetě Bartošové. Všimla jsem si (ale to nechci zapojovat do hodnocení) určité opatrnosti co se ztvárnění hlavní postavy týče. Třeba v druhé sérii uvidíme Ivetu už více otrkanou a tím pádem lidštější.  Co mě potrápilo: dialogy. Ty mě potrápily velmi. (18.04.2023)