Basquiat

Hodně jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Pak jsem se sám od sebe opravil. Krásný film o smutném osudu božího člověka. Amerického newyorkského marného Umělce. Krutě ironický, leč poctivě lehce mytizující pohled na scénu Basquiatova vzestupu a pádu. K filmu mmj. nádherný soundtrack. Ta poslední skladba na něm je Caleova Halleluiah... http://www.youtube.com/watch?v=DinEKqtCDkg&feature=related (09.10.2005)

Na "uměleckém" New Yorku druhé poloviny minulého století nebylo pozoruhodné to, že se tam dělo pořád něco nového, ale že toho bylo tolik, že si každý mohl něco vybrat, pro každého tam bylo něco. (Pro mě třeba hudba Mortona Feldmana a myslitele/skladatele Johna Cagea.) Factory Andyho Warhola se mě příliš nedotkla, a John Cale mi byl bližší než Lou Reed, který byl u nás (paralelně s Frankem Zappou) nedotknutelnou a téměř zbožňovanou osobností. Basquiatovy obrazy, spojující africký/haitský primitivismus s popartem a německým expresionismem, mi byl rovněž bližší, hlavně vzhledem k tomu poslednímu - třeba "Jízda na smrtce" (Riding with Death, 1988, krátce před autorovou smrtí). Julian Schnabel je zde "povolaným" filmařem, ví, zná a umí. Je to vidět nejen na "malířské" vizualizaci, ale také na celém diskurzu "newyorské malířské subkultury". Pozn.: Ani k Davidu Bowiemu (ve filmu neměl alternativu) jsem příliš nepřilnul. Překvapila mě však deska, kterou si dodnes rád pouštím - Diamond Dogs). (20.04.2017)

myslím, že to, že sa mi film páčil, je jasné z hodnotenia, ktoré som mu mal . . . horšie je, že dôvody, prečo sa mi páčil, nejako neviem sformulovať . . . myslím si, že to mám tak trochu spoločné s hlavným hrdinom . . . a veď si to pozrite sami . . . ak už pre nič iné tak minimálne pre to skvelé herecké obsadenie . . . pre ten skvelý soundtrack . . . a vidieť hrať Davida Bowieho hrať Andyho Warhola je jedna zo základných povinností filmového fanúšika (29.08.2007)

Povedený životopisný snímek o vynikajicím neo-expresionalistovy jménem Jean-Michel Basquiat. Snímek se docela věrně drží reálných událostí, je obsazen skvělou hereckou skvadrou, a ano, Dawid Bowie je úžasným Andym Warholem. Jednuduše filmová lahůdka. That's $2000 and he's from the Metropolitan Museum of Art, suck my pussy, you star! (25.05.2009)

Jedna z typických postav Warholovy Faktory - továrny na umění, kde znaky nemají smysl, nenesou v sobě žádný význam. Mladý černošský umělec Basquiat, jeden z představitelů generace tvůrců přímo ovlivněných Andy Warholem, je hlavní postavou tohoto skvělého biografického filmu režiséra Juliana Schnabela (jinak též významného newyorského postexpresionistického malíře). Boom pop artu odstartoval zajímavý zvrat ve vnímání umění - Warholovi šlo ještě především (mimo odklonu od abstrakce zpět k realitě a zaostření optiky na všední ,,komerční, objekty) o slávu, pozornost a peníze, jeho mladí žáci si naopak soustředili na fakt, že umění musí zpět za lidmi - tedy ze snobského prostředí galerií zpátky do ulic... Tak vzniklo graffiti - typický produkt městského vnímání krásna, tak vzešla hvězda Basquiata - neortodoxního tvůrce graffiti a pláten na pomezí abstrakce a experimentu. Vedlejším produktem úspěchu a slávy bylo zjištění, že Basquiatova plátna se za obrovské částky znovu stávají součástí sbírek snobských sběratelů, což mladý umělec vyvažoval právě tvorbou graffiti a writů přímo v ulicích New Yorku. Barevným sprejem vyvedený nápis, obrazec či kresba na zdi byly fenoménem, který jen posiloval Basquiatův kult (k tomu přispěla nejvíc samozřejmě jeho předčasná smrt) a hlavně poukazoval na ten nejdůležitější faktor - umělcovu nezištnou radost a vnitřní potřebu tvorby, stěžejní hnací sílu každého skutečného inovátora a kreativního jedince... Skvělý film, skvělá režie, strhující i přesvědčivé herecké výkony (David Bowie jako Andy Warhol...)... Basquiat... Jsem zvědav, kdy někdo natočí biografický film o další významné personě této Warholovské školy - Keithu Haringovi (jeho dílo bylo k vidění na vlastní oči třeba v Centru Egona Schieleho v Českém Krumlově)... (13.10.2007)