Oscar Wilde

Do čoho som to stúpil? Človek očakáva životopisný film o známom spisovateľovi a vzniku jeho diel, a dostane romantickú baladu o homosexuálnych chúťkach s pár gay erotickými scénami. Nechutné. Dvaja navzájom hladiaci sa a bozkávajúci muži s odhalenými zadkami - chcelo sa mi zvracať...maximálne nechutné. Nič pre normálnych, zdravých chlapov. A ešte sa to v konzervatívnom 19. storočí bralo pomaly ako normalita, ako keby sa to odohrávalo v dnešných (dekadentných) časoch. O Wildovi, ani o Fryovi som netušil, že majú túto homo-poruchu, stačilo to ale predostrieť slovne, neboli potrebné ukážky z ich spální a založiť film len o tejto stránke spisovateľovho života. Darmo bola snaha vykresliť Wilda idealizovane, so zmyslom pre ženu a rodinu. Len vďaka niektorých filmovým benefitom a dramatickému konci som nešiel v hodnotení nižšie. (06.02.2021)

Rozlomenost nesporně nadprůměrného, ale nikoliv špičkového díla spočívá poněkud překvapivě právě v tom, co je jeho největší silou: ve vůli demýtizovat wildovskou báj a v současné nezastírané úctě k dílu muže, který byl nesporným nadčasovým géniem své vlasti i světového lidstva. Prvoplánová reakce by ráda nenapravitelného, trochu rozmazleného, ale rozhodně ne bezcharakterního dandye, který, pokud byl ochoten, byl i skvělým otcem svých dvou synů, viděla jako revolucionáře nebo revoltníka své doby a jejích plochých konvencí. Důkladnější pohled postaví do popředí tragickou, předčasně zesnulou Wildovu ženu, která se rovněž projevila jako nekonvenční. Nekonvenční tím, že se vdala z lásky, že svého manžela milovala z hloubi srdce, nikdy ho nezradila, s odevzdaností a asketičností, budící úctu, hájila ze všech svých skromných sil jeho dobré jméno, jméno jediného skutečného muže svého nešťastného života. A snažila se zvládnout to, na co Wilde ve své nezodpovědnosti postupně zcela rezignoval: výchovu dvou synů, které spolu přivedli na svět. Podobně pozoruhodnou a statečnou ženou je Wildova matka, irská spisovatelka-revolucionářka. Alternativou tohoto soustředěného, duchaplného pokladu ctnosti a oddanosti takřka biblické se stal posléze rozmazlený sebestředný šlechtický fracek, který těžil ze svého fyzického zevnějšku, o nějž se nijak nezasloužil a jehož největší činem byly "homoorgie", ve kterých se posléze vyžíval nejen on, ale i sám Wilde. Ne homosexualita (obdobné stavy znají také pedofilové a incestníci, kteří rovněž mohou poukazovat na antické paralely jako to činil ve své obhajobě Wilde), ale právě tato charakterová a osobnostní rozlomenost z Wilda činí osobnost až tragickou. A jsou důvodem rozporuplné rozštěpenosti, kterou na sobě při zhlížení tohoto díla pozorujeme (ne náhodou filmem prochází jedna z nádherných Wildových pohádek o sobeckém Obrovi). Kritizovat ovšem v tomto případě není totéž co zatratit. Režisér Gilbert při svém vedení filmu dbal na co nejminucióznější vedení dějových ploch-epoch, víc než funkčně využíval neopakovatelnou Wildovu řeč, jejíž kouzlo je založeno na literátových uštěpačně rozpustilých paradoxech. Předností Gilbertova přístupu je i důraz na kvalitu výpravy a dokonalé vykreslení i sebemenších detailů podstatných pro vytvoření přesvědčivého obrazu viktoriánské monarchie. Výkony všech hlavních představitelů počínaje skvělým Stephenem Fry (mírou svého hereckého ztotožnění s postavou připomíná Cotillardovou v EDITH PIAF) jsou další mocnou oporou jeho režisérského ztvárnění. Divák při sledování tohoto filmu kritického myšlení tak nic nedostane zadarmo. Plody takovéhoto trávení času se nejvíce projevují na diváku samém: otázky, kladené Wildovi, se postupně mění v dotazy věnované sobě samému. V dotazy po mezích konvence, ideálu a lidského - byť nezavrženíhodného - selhání. (06.04.2008)

Kto má Wilda rád, ocení tento poctivý a autentický prepis jeho životného príbehu. Pre ostatných, obávam sa, to bude príliš zdĺhavé a možno aj v podstate nudné spracovanie života spisovateľa, ktorý dohromady ani nič poriadneho nenapísal a známy sa stal najviac tým, že ho odsúdili za homosexuálne styky. S tým bude súvisieť aj ochota uznať neskutočné herectvo S. Frya aj J. Lawa, ktorí excelujú v každej scéne, aj vo väčšine tých, ktoré zobrazujú každodennú existenciu viktoriánskej spoločnosti. V tom je veľký klad a zároveň aj zápor filmu, ktorý je totiž pozoruhodne triezvy a umiernený, čo ma vzhľadom k dynamickosti a premenlivosti Wildovho života prekvapilo. Je totiž naozaj životopisný, nevytrháva iba extrémne situácie, na ktoré boli osudy veľkého dramatika tak bohaté, práve naopak. Ktovie čo by naň povedal sám básnik života, excentrický estét a zarytý provokatér Wilde. (03.05.2007)

Keď tak čítam tunajšie komentáre, vidím, že niekomu možno postačilo, že tvorcovia filmu "neuhli kamerou" pred homosexuálnymi scénami, mne to ale rozhodne nestačilo. "Uhli" totiž pred ozajstnou drámou Wildeovho života a len sa tak frivolne zviezli na "atraktivite" témy. Hovoriť otvorene o tejto stránke umelcovej osobnosti nie je nijakým hrdinstvom ani zásluhou. Scéna zo súdnej siene našťastie podtrhla jeden dôležitý moment: Wildeova mravná "zvrátenosť" tu totiž zafungovala iba ako zástupný symbol odvekej bariéry medzi "normálnym" meštiackym svetom a "nenormálnym a nemorálnym" svetom umelcov. Ak si ale človek po tomto neškodnom filme znovu prečíta napríklad Oscarovu trpkú epištolárnu spoveď menom "Epistola in carcere et vinculis" - vyškerí sa naň ozajstná, do krvi rozdrásaná a mokvajúca rana z jedného vzťahu - samozrejme, vzťahu medzi Osacrom a Bosiem. Vzťahu medzi odovzdaným, chápavým, citlivým a preto zraniteľným mužom a jeho opakom, egoistickým, neurotickým a výpočítavým frackom, ktorý spôsobil smrť slávneho spisovateľa omnoho skôr, než mu k nej dopomohlo fyzické vyčerpanie a trvalo poškodené zdravie z dvojročných nútených prác. Wilde s obľubou vravieval, že do svojich diel vkladal iba svoj talent, zatiaľčo svojho génia vložil do svojho života. Ak by sa chcel v budúcnosti nejaký filmár opäť zmocniť témy Wilde, možno by do svojho diela nemusel vložiť svojho génia, ale talent, ten by som poprosil vyžmýkať do poslednej kvapky. P. S. Stephen Fry, akokoľvek mu vlastne režisér nedal veľa príležitostí ukázať aj čosi viac, než len masku dekadentného pôžitkára s vlhkým pohľadom, sa predsa len narodil práve pre túto úlohu, to teda fakt. (21.01.2008)

Stará dobrá Anglie? Tak to ani náhodou! Geniálního dramatika, spisovatele a filosofa dokázala odkopnout jen proto, že měl trochu jiný pohled na sex.... Zato dnes by si Angličané na božského Wildea nenechali sáhnout. Neuvěřitelně realistický výkon hlavního představitele (S.Fry) vytváří dojem, jako by to byl Wilde sám...s takovou lehkostí hraje. Film se zaměřil na skandální (tehdy) část života velkého dramatika, což mu neubírá na síle, právě naopak. Jude Law (rovněž vynikající) v několika odvážných scénách. (27.08.2010)