Oppenheimer

Všetkým, ktorí na tomto filme ešte neboli a majú v pláne tak učiniť chcem poradiť jednu vec-nechoďte do kina nepripravení.Pokiaľ vám nie sú aspoň čiastočne známe historické súvislosti k danej téme a ,,fascinujúci"svet fyziky,kvantovej fyziky a matematiky vám nič nehovorí,budete sa možno nudiť ako ja.Ak chcete z filmu niečo mať (a netreba sa spoliehať len na neodškriepiteľnú genialitu hereckých predstaviteľov a režiséra)je naozaj dobré o danej téme niečo vedieť.Ja som nevedela takmer nič,a tak sa moje obrovské očakávania minuli účinku.Ten strašný pocit premárnenej šance byť rovnako nadšená,ako drvivá väčšina hodnotiacich členov sa dosť ťazko opisuje. (10.08.2023)

Hlavní důvod, proč si Nolanova Oppenheimera cením, je kombinace jeho téměř dokumentaristické výpovědní hodnoty s mainstreamovými líbivými prvky, které dokáží diváka zaháčkovat a nefalšovaně bavit. Je to jednoduchý recept, který umožňuje "vnutit" chytrou myšlenku i méně chytrému, resp. méně trpělivému diváku. Příběh vzniku atomové bomby je nesmírně důležitá součást moderních dějin a lidé by měli všechny ty okolnosti znát. Nolan skvěle pracuje s dynamikou příběhu, pomáhá si nechronologickým vyprávěním, výraznou hudbou, dokáže vyvolat napětí pouhými dialogy a zkrátka umí rozpoutat fenomenální konverzační drama jako málokdo. Nolan ukazuje, proč a v čem může být i mainstreamový film opravdové umění. Zkrátka tohle funguje! 9/10 (26.12.2023)

Christopher Nolan natočil výborné 3 hodinové dobové Drama o vzniku atomové bomby s perfektním hereckým cástingem, dechberoucím vizuálem, skvělými dialogy i slušně dávkovaným napětím, jenže jde také o velmi vyčerpávající, náročnou podívanou, kde si nejsem jist, zda film chci absolvovat někdy znova( Všichni sice víme, že Nolan točí filmy, které je potřeba vidět vícekrát, aby jim člověk plně porozuměl a vychytal všechny detaily, ale tady zkrátka nevím zda to napodruhé nebude až příliš zdlouhavé, kor když to nebude znova v kině. Líbí se mi, že Nolan si napsal i sám scénář a ke zbytku si sehnal nejlepší z nejlepších, tedy kameramana Hoyte Van Hoytemu, jehož snímání je zkrátka unikátní, hudbu tentokrát nedělá Zimmer, ale šikovný Ludwig Göransson, což je taky sázka na jistotu a štěstí měl i při výběru herců, kde Cillian Murphy podává nejspíš životní herecký výkon, který by měl být oceněn oscarem. Potěšil mě i Matt Damon a Robert Downey ( zbytek slavných herců zde mělo opravdu minimum prostoru a jde spíš o camea). První hodinka je trochu klidnější a na můj vkus až moc vědeckých, fyzikálních dialogů, které mě až tak nezajímají, ale k téhle látce to zkrátka patří, jen to není něco, včem bych si vyloženě liboval. S příchodem Damona a příprava atomovky+ následných výbuch patří k nejlepší sekvenci filmu ( nečekaně), napětí se dalo krájet, atmosféra houstla a celé je to opravdu moc hezky podané a bavil mě i závěrečný "soud", který byl pěkně vyhrocený, byť jsem čekal, že budu ještě víc unešen, jelikož tyhle slovní přestřelky zkrátka můžu, ale něco málo tomu chybělo. Ve výsledku jsem spokojený, lépe to natočit nešlo, po audiovizuální stránce jde o žánrový masterpiece, jen to zkrátka není úplně můj žánr a pokud nemám potřebu navštívit kino okamžitě znova, nemohu udělit plný počet. 8/10. (31.07.2023)

Dost možná to bude ten případ, kdy můj milovaný tvůrce dostane Oscara za film, který mě v jeho filmografii úplně nevzal (Scorsese, Del Toro). Fascinující obrazy - Hoytema the king! - a pohlcující, neustále nátlakový zvuk, formální uchopení je opravdu jedinečné, ale občas jako by jel Nolan podle mustru "když nevíš, co s daným dialogem, ohul bedny" a tři hodiny identicky rytmizovaných dialogů na mě byly místy too much. Interstellar, Prestige a TDK jinej level. (19.07.2023)

Byl jsem v IMAXu na 70mm projekci Interstellaru a Dunkirku (i Tenetu, ale ten tušim nebyl v 70mm), ale ještě nikdy jsem neměl takový opojný pocit z toho, jak nějaký film na tom obřím plátně vypadá. Úplně jsem zapomněl po těch všech filmech, co jsem tam navštívil a nebyly točeny Imax kamerami (například poslední Cruise), jak může vypadat film, co tento potenciál využívá naplno. U Nolana bylo kino vždy priorita a věnuji tomu velkou část příspěvku, jelikož si stojí za to vyčkat na jednu z beznadějně vyprodaných projekcí na Flóře, tak jako jsem si počkal já, jelikož doma toto těžkotonážní drama bude mít možná poloviční efekt a může člověku přijít zdlouhavé. Film Oppenheimer (z velké části díky fantastickému Cillianu Murphymu ) je vyčerpávající, tříhodinový, do velké míry konverzační a černobílý vhled to jedné z nejzásadnějších událostí 20. století a možná všech dob, který v první hodině naprosto lapil, aby mě cca v polovině ubil svou délkou a polevení tempa, leč v závěrečné části opět čapl za pačesy a najednou byl konec. A to jsem se ani nedočkal Michaela Caina! Leč zastoupil ho fantastický Robert Downey Jr., kterého jsem po dlouhé době viděl v kině rád a perfektně zapadl mezi velkou plejádu známějších herců, nebo alespoň obličejů, které zkrátka odněkud znáte. Možná bych to malinko shrnul jako výhru formy nad samotným obsahem díky fenomenální kameře Hoyte van Hoytemy, ač doma se tyto dvě stránky postaví na roveň a ještě více vynikne důraz na propracovaný scénář, který samozřejmě jako vždy Nolan s kolegy piloval roky. Čistě profesionálně lepší film neuvidíte, jde o to, jak vám sedne... (01.08.2023)