Réžia:
Christopher NolanScenár:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrajú:
Cillian Murphy, Matt Damon, Robert Downey Jr., Emily Blunt, Florence Pugh, Josh Hartnett, Casey Affleck, Rami Malek, Kenneth Branagh, Tom Conti, Benny Safdie (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
V čase, keď Druhá svetová vojna ešte vyzerala nerozhodne, sa na diaľku odohrával dramatický súboj medzi Spojenými štátmi a Nemeckom o to, kto prvý zostrojí atómovú bombu a získa tak rozhodujúcu prevahu nad nepriateľom. V Amerike bol tento tajný výskum známy ako Projekt Manhattan a jedným z jeho kľúčových aktérov bol astrofyzik Robert Oppenheimer. Pod obrovským časovým tlakom sa spolu s tímom ďalších vedcov snažil zostrojiť vynález, ktorý mal potenciál zničiť svet. Bez jeho včasného dokončenia by sa ten istý svet nedal zachrániť… (Cinemart SK)
(viac)Videá (14)
Recenzie (1 334)
Je otázka, zda se film opravdu věnoval tomu, co Oppenheimera definuje, nikoli tomu, jak je populárně vnímán. Jeho proces ukazuje velké ublížení člověku, který se celý život hledal a stojí si odpovědně za tím, co dělá. A je to čestný člověk, věrný zemi a kamarádům. Jenže ta věrnost je taková divná, když přijde na ženy, to je najednou jiné měřítko, čestnost taky jen občas, no a odpovědnost je hezky ilustrována odložením řvoucího mimina. Zvláštní mix a zvláštní předpoklad, že by snad měl mít nějaké výčitky svědomí. Ještě co se týče pop zpracování slavných v tomto filmu, nejvíc WTF moment byl po citaci slavné historky Feynmana (tehdy skoro bezvýznamného), který si zalezl do náklaďáku... že ho pak Nolan nechal W.T.F.!!!! hrát jakoby na oslavu na bonga, a fakt si ten idiot ty 2 sekundy nemohl odpustit. Zatím nejslabší Nolanův film. Velmi dobří herci. Mezi 3-4. ()
Takový ten film, u kterého jsem během prvních dvou minut věděla, že mě čeká něco mimořádného. Christopher Nolan točí jako dneska už málokdo, opět se jedná o poctivý kus filmařiny a vizuálně něco tak úžasného. Je třeba si však uvědomit, že v první řadě jde o politicko-soudní drama, kde se velká část filmu odehrává ve dvou místnostech, kde banda chlapů mluví a tempo těchto dialogů je opravdu zběsilé, a tohle rozhodně nesedne každému. On ten film ani nejde divákovi moc na ruku, je třeba věnovat pozornost každičkému malému dialogu a detailu, aby divákovi došla celá pointa a co se vlastně tvůrci snaží říct. Já jsem Nolanovi zobala z ruky, byla jsem přikovaná do sedačky od první do poslední minuty a tři hodiny utekly jako nic. Trinity test a posledních pět minut mě odzbrojilo úplně a z kina jsem odcházela s pocitem, že chci nutně o tom filmu s někým mluvit a přemýšlet o všem, co jsem viděla. Kino navštívím určitě alespoň jednou. ()
Extatické reakce vyšponovaly očekávání na maximum, projekce je však poněkud zchladila. Ano, lepší podívanou pro velké plátno letos nejspíš neuvidíme, ale pořád je to „jenom“ Nolanův film – tedy ohromující podívaná burcující všechny smysly a s jistým místem mezi nejlepšími snímky roku. Jenže také dílo se vzdáleným, nečitelným hrdinou, k němuž se těžko hledá cesta, a především s neodbytným pocitem, že výsledek líp vypadá a zní, než nakolik se svým poselstvím či vypointováním dokáže zarýt pod kůži. Je dechberoucí, jak strhujícím způsobem se Nolanovi daří prodat v jádru standardní biografii. Vypráví nelineárně, v několika časových rovinách, s občasným zahrnutím vizí a dalších zcizujících prvků – přesto však hlavně díky zvukovým můstkům neztrácí přehlednost a diváckou pozornost na obrovité ploše tří hodin. Stylistické volby stojí za důslednou analýzu, stejně jako Nolanova práce s burcováním diváckých emocí i v momentech, kdy si prostě jen povídá pár kravaťáků. Po skončení tohohle maratonu smyslových vjemů se však vkrádá otázka, co si z toho odnést? Nejspíš to bude třeba zjistit na další projekci – a ideálně zase v IMAXu. ()
Film je to neskutečně vymazlený, každá jeho vteřina je pečlivě naplánovaná, Nolan je prostě profík, který udělá scénu, kde si dva lidé povídají, do toho hřmí hudba jako k vylodění v Normandii a nepůsobí to směšně. Problém trochu je, že i normální životopisný snímek natočil způsobem, jako by šlo o další Tenet. Takže se tam neustále skáče v časových rovinách, není tam ani jeden vysvětlující titulek, a je těžké se orientovat. U Tenetu (Mementa, Prestige, Inception...) se to dalo brát jako legitimní způsob, jak nahnat lidi znovu do kina, tady je to samoúčelné. A kvůli té dokonalé promyšlenosti a bezchybnosti celého filmu to působí trochu chladně._______A ještě něco musím zmínit - dokonalý marketing, který lidem po celém světě dokázal vsugerovat, že toto konverzační drama bez CGI efektů NUTNĚ MUSÍ vidět v IMAXU (takže jsem to viděl se zpožněním, protože jsem se několik týdnů pokoušel neúspěšně sehnat lístky a nakonec šel do normálního kina). Takže ne, v IMAXu to skutečně vidět nemusíte, normální kino bohatě stačí (pokud tedy jde o skutečně normální kino a ne malé sály Atlasu nebo Světozoru). Ale komerční úspěch filmu mě samozřejmě moc těší, se stamilonovými tržbami je to mezi všemi těmi comicsovými blbostmi jako zjevení._____Jsem rád, že jsem hned předtím nešel na Barbie, radši si po každém z těchto filmů nechte čas, aby se vám uležely v hlavě. ()
Řemeslně se jedná bez pochyb o chirurgicky přesný a vrcholový film, který je laboratorně ozkoušený, aby v něm nebylo nic navíc a nenudil ani na vteřinu. Oppenheimer je tedy úžasný audiovizuální zážitek, který je ale lehce podražen vlastními ambicemi. Ten film, tak neskutečně spěchá s veškerým děním a infem, že je fyzicky nemožné se ponořit do jednotlivých situací, jejich emocí a atmosféry (Během 4 minut dojde na setkání Oppieho s budoucí ženou, první polibek v Novém Mexiku a následné zjištění, že už je Kitty těhotná a budou se brát). Právě skrze to tempo a rychlé střídání krátkých záběrů, na mě 50% snímku působí jako montáž Oppenheimerova života, víc než jako film. Škoda, protože zbylých 50% je naprosto vynikajících. Když film zpomalí a věnuje se chvíli situacím a událostem do hloubky, pak si vesele rochním a celé to prožívám na maximum. Kdyby se lépe vyfiltrovalo, co je a není podstatné pro tento příběh a témata, jaké chce Nolan primárně rozebrat a tak by měli důležité scény větší prostor dýchat, tak potom by to pro mě byl film roku. Ovšem i přesto se jedná o vynikající film, který by si nikdo neměl nechat utéct. PS.: Velice souzním s komentářem od Rimsyho. ()
Galéria (67)
Zaujímavosti (69)
- Christopher Nolan začal písať scenár k filmu po dokončení Tenet (2020) a napísal ho za pár mesiacov. Nápad na tento film mal v hlave viac ako 20 rokov. (Arsenal83)
- V niektorých krajinách Ázie, vrátane krajín Blízkeho východu, južnej Ázie a juhovýchodnej Ázie, sa nahota Florence Pugh zakryla tak, že jej vyrobili počítačom vytvorené čierne šaty. (Arsenal83)
- Aby sa Cillian Murphy pripravil na rolu, prešiel tým, čo nazval „strašne veľa čítania“ o Oppenheimerovom živote a inšpiroval sa aj zjavom Davida Bowieho v 70. rokoch. (Arsenal83)
Reklama