Réžia:
Viktor PolesnýKamera:
Josef ŠpeldaHrajú:
Boris Rösner, Zlata Adamovská, Roman Zach, Ester Geislerová, Jan Novotný, Tomáš Valík, Zdena Studenková, Jan Vlasák, Pavel Nový, Zdeněk Dušek, Lucie Horáková, Jitka Ježková, Vladimír Marek (viac)Obsahy(1)
Dospívající Kristina Kleinburgerová, dcera velitele pevnosti koncentračního tábora, přijíždí z bombardovaného Berlína za svými rodiči, jejichž život pro ni představuje svět harmonie a klidu. Rodiče se pokusí její iluze ještě upevnit hodinami baletu, kterými ji má provázet bývala maďarská primabalerína. V jediném dni se tak vzdor záměrům a plánům otce, typického německého důstojníka, hroutí Kristininy představy a iluze o společnosti rodičů a jistotách domova a celá zvrácenost a zrůdnost německého válečného a totalitního mechanismu před ní vystupuje s tragickou neúprosností i s ozvěnou blížícího se konce války. Příběh, místo a postavy filmu jsou smyšlené, pouze tragika osudů je skutečná. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Film jsem si vybral k doplnění rolí Borise Rösnera - a to jsem neměl dělat! Scénář je snůška scén postrádajících věrohodnost, třeba ta, jak židovka má strach ze sprch - o plynu z nich přece nikdo nevěděl, dokud se nedostal do koncentráku. A mnoho jiných...Režie ty nevěrohodnosti jen zesílila a výsledek může působit jen na ty, kteří o tehdejší realitě nemají reálnou představu. A kdyby se někdo chtěl dovědět, jak to v Terezíně skutečně vypadalo, tak doporučuji Radokovu DALEKOU CESTU. (Hvězdičky za herecké výkony) ()
Se divím, že film nemá červený čtvereček...Pro mě nadprůměr. Až na závěr filmu s kterým si tvůrci jakoby nevěděli rady. Jinak velice dobře napsané postavy, hezky rozvinutá zápletka, zajimavé prostředí i doba. Film je natočen dle knihy Pavla Kohouta, která vyšla v roce 1989. Což je dle mého nejvíce opomíjený český spisovatel a dramatik. ()
Gestapácká rodinka v podání idealistického vůdce Terezína Borise Rösnera, pečující matky Zlaty Adamovské i válkou nedotčené Ester Geislerové se výborně doplňovala, Kontrast gestapácké dcerunky a maďarské Židovky znásoben scénami s kusem chleba či kusem dortu. Film mě nadchl, kniha uchvátila. Na malém prostoru skvěle propracovány charaktery postav. ()
Od režiséra Viktora Polesného se filmu, který by se mi líbil, asi nedočkám. Přitom příběh o dceři nacisty, která postupně zjišťuje, čemu vlastně její otec slouží, je tak vzrušující téma! Jenže to by se režisér nesměl vyžívat v dlouhých záběrech na tancující dívku a myslet si, že když detailně zabere vodu v řece, kdovíjaká to není přírodní symbolika a hlavně kdovíjaké tím netvoří umění. Kdyby se radši soustředil na tempo příběhu a na dramatické situace, síla příběhu by se projevila sama. Co se týče herců: výborný Boris Rösner, ale ostatní nic moc - zejména dost nepřirozený Roman Zach. ()
Rozhodně zajímavý film. Boris Rösner působil dost uvěřitelně, stejně tak Ester (dalši role dcery nacistického otce). Ale nejvíc zajímavá mi přišla role Romana Zacha, který zde solidně zahrál mladého nacistického důstojníka (já se v těch hodnostech nevyznám). Příběh docela napínavý a ten konec byl moc hezký (nemyslím to nějak cynicky; ten balet mladé, nevinné a talentované židovské dívky na božím/nebeském pódiu byl opravdu krásný a divák ho pochopil i beze slov). Jak tak koukám, asi budu patřit mezi tu hrstku, co tento film nevidí jen jako průměr, ale to nevadí, stejně hodnotím 4*. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (2)
- Jelena Mašínová měla připravený scénář už v roce 1965, ale protože si vzala Pavla Kohouta, byl její projekt stopen. K realizaci televizního filmu došlo až po napsání stejnojmenné knihy Pavlem Kohoutem a výsledný televizní scénář je společným dílem Mašínové, Kohouta i Polesného. (NinadeL)
- Režisér Viktor Polesný vzpomínal, že během natáčení měl Boris Rösner tak velkou migrénu, že často zvracel. Jelikož většina exteriérů byla v malé pevnosti Terezín, kde se v druhé části běžné provázela veřejnost, tak dost často docházelo k bizarním setkáním, kdy byly v menším šoku skupinky, co potkávali vždy někde za rohem „zvracejícího může v uniformě SS“. (Antal89)
Reklama