Réžia:
Luis BuñuelKamera:
Sacha ViernyHrajú:
Catherine Deneuve, Jean Sorel, Michel Piccoli, Geneviève Page, Françoise Fabian, Maria Latour, Macha Méril, Francisco Rabal, Bernard Fresson, Luis Buñuel (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby. Buñuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (162)
Trochu to může přitomínat Páralovu tvorbu, to tou bordelovou rutinou. Ovšem na filmové adaptace jeho děl se obvykle skoro nedá koukat, zatímco na Krásku dne a samozřejmě její představitelku Catherine Deneuve se vždy kouká skvěle. Doporučuji vyhnout se českému dabingu (Saga Tv s.r.o. pro Hollywood Classic Entertainment 2007), který sice není z nejhorších, ale přeci jen když Bedřich Šetena (alias pan Burns ze Simpsonových) se svým výrazným hlasem nadaboval hned tři čtyři větší postavy najednou, není to ono. ()
Pokládat tento film za společensko-kritický jen dokazuje, jak mělká a zničující byla hippícká kulturní revoluce. Šablonovité prkenné figury a doslova comicsový příběh mohou vyvolávat emoce jen v lidech charakterově nedospělých. Jejich zrovnoprávnění je právě ten výsledek, ke kterému celý ten ikonoklastický kravál mířil. --- Já to neodmítám z nesouhlasu, odmítám to coby blbé. ()
Pokud si feministky vedou něco jako černou listinu, "Kráska dne" tam určitě nechybí. Bunuel zobrazuje ženy jako něco, co slouží čistě jen pro uspokojení mužských potřeb, stačí si jen zaplatit (žena=prostitutka). Surrealisticky koncipovaná fraška využívá snových sekvencí a prostřihů do hrdinčiny minulosti, ty nám sice mnoho nevysvětlí, ale mohou sloužit jako záchytná vodítka, podle kterých si můžeme snímek zkusit rozšifrovat. Já si film užil jako snovou hříčku, zkoumající sexuální fantazie a úchylky, dále jsem se dozvěděl, že pojem frigidní nymfomanka se vůbec nevylučuje :) Netřeba zmiňovat, že film si oblíbí především pánové, na čemž nese zásluhu okouzlující Catherine Deneuve, jejíž erotično bylo pro výsledný dojem klíčovým. 9/10 ()
Manželství, ponížení a Sacher-Masoch. Ze Sacher-Masochova Severina von Kusiemski se stává krásná Séverine Serizy. Ta je stejně jako její mužský předobraz vlečena svou touhou po ponížení (na otázku proč to vlastně dělá odpovídá prostě "Já nevím. Nemohu si pomoci"), jež vyniká zvláště v kontrastu s jedním klientem podniku Madame Anais, slavným gynekologem, který chce mít nad svým ponížením dokonalou kontrolu, a v případě kdy není vše jak si představuje přechází z podřízenosti k rozkazům. Fascinující je i postava "libertina" Hussona ("Já narozdíl od vás mám své zásady.") ztvárněná Michelem Piccolim. ()
Panička Catherine Deneuve natoľko stelesňovala ideál francúzskej krásy, že istý čas bola reálnou predlohou imaginárnej dievčiny Marianne. No neviem, tu na mňa stále pôsobila neskutočne strojene a umelo. Vlasy ako Barbie od Mattela. Hlavná hrdinka Séverine sa v manželstve nudila, tak hurá vstúpiť do bordelu. Jej motivácia ostane absolútne nejasná. Ženy nechcú sex tak často ako muži, ale ak už ho raz chcú, tak omnoho viac ako chlapi. Séverine ho chce stále a moc. A jej výber chlapa potvrdzuje fascináciu zlom a hrubosťou. Taký priemer z verejného domu. ()
Galéria (59)
Zaujímavosti (11)
- Podle Julie Jonesové, studentky Buñuelova díla, prý sám režisér jednou říkal, že si není jistý, jak závěr filmu interpretovat. (JayZak)
- Séverine (Catherine Deneuve) byla oblékána do modelů z dílny YSL. (Amellie)
- Režisér si jako obvykle u svých děl na producentech vymínil, že mu do realizace nebudou zasahovat. Méně však zmohl proti katolické cenzuře: musela být vypuštěna scéna mše, sloužené pod kopie Grünewaldova Krista (obrazu proslulého svým naturalistickým spodobněním zmučeného těla). [Zdroj: FNŘ] (hippyman)
Reklama