Komi neumí komunikovat

Pohodový OP, který je zároveň příjemně poprockový a má krásnou animaci (seriál jako takový v tomto ohledu nezůstává o moc pozadu, zejména např. v první epizodě). Zajímavý vhled do osobnosti lidí se sociální úzkostí, který balancuje vyváženě mezi komedií a feel-good milou zábavou. Má laskavé poselství, které se mi zatím neomrzelo a už tak nějak pro mě patří k seriálu stejně jako OP a ED. Také je seriál dobrá ukázka toho, že člověk se sice nějak vnímá, avšak lidé ho vnímají často kolikrát úplně jinak. Co nebylo zajímavé bylo non-stop simpování všech postav na Komi (na druhou stranu s tím ale seriál umí komediálně zacházet, podobné pocity jako z nemožnosti negativních reakcí na Komi jsem měl i z nepřemožitelnosti Saitamy z One Punch Man). Extrémy, např. masochističnost Agari, mě však tolik nenadchly. Styl vyprávění byl vynikající - např. když manga-like panely (díky bohu přeložené) vysvětlují skutečné pocity Komi a jiné věci. I když seriál neustále přidává další a další postavy, ustřední trio pro mě vždy bylo nejlepší - Komi svými roztomilými výrazy ve tváři a dojemným dosahováním milníků co se týče sociálních úkonů, Komi a Tadano v klasickém will they/won't they friends-first slow-burn, Najimi celou svou osobností. Najimi jsou kapitola sama o sobě, jsou agenti chaosu a i když jsou třeba jen nástrojem vyprávění aby se rozjela dějová linka, je vždy zábava je sledovat. Zejména v kontrastu právě s Tadanem a Komi. (26.12.2021)

Především je nutné podotknout, že název je zavádějící - tenhle seriál není o tom, že Komi neumí komunikovat, ale o tom, že to prostě nedokáže (ta její sociální porucha je zjevně psychosomatického původu). Čekala jsem, že smyslem všech těch příhod a rádoby vtipných gagů bude snaha její problém nějak vyřešit, ale nic takového se (kupodivu) nestane. Průměrný sitcom, který sice zprvu mile pobaví, protože je ale postavený na variacích jen té jedné jediné zápletky, začne postupně nudit a ke konci už vyloženě uspává. (27.02.2022)

Co jsem si objednal z Wishe: komediální, ale zároveň hřejivé anime o nemluvné středoškolačce a jejím začleňování do kolektivu. Co jsem dostal: ukrutně nudnou kokotinu o bizarní střední škole plné ještě bizarnějších retardů, u které jsem se ani jednou nepousmál a nezahřál. Problém anime o nekomunikativní Komi vidím především v tom, že neví, čím chce být, a tak chce být vlastně vším. Jednou se to snaží být tupou absurdní komedií, k jejímuž pochopení postačí skromný počet mozkových buněk, přičemž najednou přepne do vážného módu, rozezní se tklivá klavírní melodie a hrdinové smrtelně vážně pronáší životní moudra a srdceryvné výroky. Ani jedno nefunguje, notabene takto společně. Postavy dostávají a zase pozbývají mozek podle toho, jak se to zrovna hodí, stejně jako Komi mluví či nemluví podle toho, jak se to zkrátka líbí scenáristům, nahodilá absurdita se střídá se snahou o uvěřitelné chování postav a… výsledkem je jakýsi guláš podivné konzistence smíchaný ze všeho možného, který i přes mou snahu vydržet a pokračovat v konzumaci vedl už po pěti dílech k tomu, že jsem hodil šavli a raději to trápení ukončil. Sledování anime o nekomunikativní Komi pro mě bylo však v jedné věci unikátní. Jde o historicky první anime, u nějž jsem litoval toho, že umím japonsky a že rozumím tomu, o jak trapné jazykové hříčky se v originále snaží – ať už šlo o jména postav či rádoby vtipné přeřeky a nedorozumění, jazykový humor tam byl takřka na úrovni základní školy a po nakouknutí na anglický překlad na Netflixu jsem byl rád, že jej překladatelé povětšinou ignorovali. Jednu hvězdu dávám alespoň za zajímavý vizuální styl (i když podobně jako u Bakemonogatari mi tohle čtení „obrazovkových románů“ nebylo zcela po chuti) a kvalitu animace. Nečekal bych, že to anime kdy vyzdvihnu, ale zlaté Watamote oproti tomuhle. (05.04.2022)

Hned takhle na začátek si dovolím vytknout jednu, ale zato opravdu zásadní chybu seriálu - on totiž není nijak ukončený. Ať už to je Komiina neschopnost komunikovat nebo třeba romantika mezi ní a Tadanem, zasloužilo by si to celé minimálně ještě jednu sezónu a všechno pořádně zakončit. Ale pryč od toho coby kdyby....anime je to i tak dost dobré, zábavné a hlavně postavy má suprové. Každý ze třídy je úplně jiný a je zábavné sledovat Komi, jak si ze všech těchhle různorodých jedinců dělá kamarády. V neposlední řadě musím zmínit animaci. "Prvky mangy" fungují opravdu dobře a originálně, na všechny ty jemné barvičky se kouká skvěle, prostě i z téhle stránky je to hodně příjemné anime. 7.5/10 (09.03.2024)

K mému překvapení jsem si tohle anime užil, hezky si mně zaháčoval v prních třech dílech a ten zbytek jel už sám. A přestože anime, nemá ucelený příběh, spíše se to skladá z menších příběhů a někdy, i ten menší příběh je rozdroben na menší části, které pak ke konci dílu, se nějak spojí, tak tady to prostě fungovalo. Podobně to bylo třeba u anime Kotaro je sám a tam to prostě nefungovalo, a tady je, ono hodně záleží na tom jak tvůrci, tohle téma uchopí a zde to zpracovali lépe. Je fakt že některé epizody, sou klidnější a sou spíše takovým tím lepším průměrem, ale pak příjdou epizody, které to vynahrazují a celé to vyšvihnou nahoru. Co bych spíše seriálu vyčetl, než slabší epizody, sou některý ty postavy, které to občas přehánějí koukám hlavně po Yamai, Yadano a Agari, je tak škoda, že zde mají méně prostoru pro nějakou tu vážnost a spíše zde dělají píčoviny, což je škoda, šlo by je trochu lépe vykreslit. Ale o to víc chváli, jde k hlavním dvoum postavám, jak Tadano tak i Komi-san, sou skvělý postavy a to právě po té povahové stránce, ve spoustě jiných anime seriálech, pobíhají postavy, které sou možná lépe napsaný, ale Tadano a Komi sou přesně ty postavy, kterým sem od začátku až do konce fandil, jelikož sou prostě fajn. Navíc ta animace a to jak s ní tvůrci pracují, to je prostě skvělý, líbilo se mi jak v některých epizodách, ten díl místy vystilizovali do komiksových panelů, tak je to v mangách a opravdu sem si užíval ending, ve druhé sérii a to nejen po hudební stránce. Tak šup, šup, sem s tou třetí sérii, je ještě co vyprávět. (22.09.2024)