Nebezpečná hra

Nehorázne amatérsky pokus o neo-noir. Michael Biehn cez značne limitované herecké výrazivo a voice-over (!) zabíja akékoľvek šance na status filmového leading mana. Režisér absolútne nevie, ktorá bije. Herci a scenár si dali voraz. Hudba vykráda soundtracky Bernarda Herrmanna. Charlie Sheen si tu strihne dvojminútové cameo kulečníkového machra a zakončí svoju exhibíciu slovami: "God damn, I'm good." A má pravdu, pretože všetko ostatné je fucking bad. Pozoruhodnou výnimkou je Nicolas Cage utrhnutý z reťaze (i na cageovské pomery), resp. jeho tonycliftonovské alter-ego, Eddie. (31.10.2017)

Další pozapomenutá perlička z VHSkových devadesátek. Jemně bizarní příběh o podfukářích je sice trochu kostrbatý a nepříliš záživný, ale tohle béčko stojí za to vidět jednak kvůli jeho ryzí devadesátkové atmosféře, druhak kvůli hercům. Sympaťák Biehn, schizoidní kulečníkář Sheen, kráska Trigger, ale v první (i poslední) řadě starý mladý Cage, jehož kreace psychopata Eddieho je skoro stejně geniálně šílená, jako třeba jeho Peter Loew ve Vampire's Kiss a jeho další šílené role, které mu kdysi tak skvěle seděly. (05.05.2020)

Největší problém je (dost možná nechtěná) nepovedená žánrová kombinace, protože chvilková snaha o jakousi noirovou stylizaci, které má dodat přesvědčivost i voiceover hlavního hrdiny se hrozně tluče s přehrávajícím Cagem. Chápu, že jeho postava neměla být úplně normální, ale Nick se dostal i za hranici šílenosti a vytvořil jakési vtipné suprapodivno a v tu chvíli se nedá brát vážně ani zbytek filmu, protože i kdyby se podařilo vytvořit jakousi noirovou atmosféru, s nástupem chlápka s příšernou parukou, který mluví jako retard, se všechno zhroutí jako domeček z karet. Na druhou stranu některé jeho výstupy se staly legendárními a jsou stále zdrojem zábavy a dokonce se Nick ve filmu jednou zeptá "What am I, a fucking retard man?" a to se taky počítá. (12.10.2012)

Ti Coppolové jsou ale zvláštní klan. Tak nevím, jestli si předem režisér Christopher Coppola se svým bráchou Nicolasem Cagem ujasnili, v jakém tónu se tento thriller má nést, ale jedno je jisté, Cage tu předvádí jeden ze svých nejvíc over-the-top hysterických výkonů kariéry. On tento film celkově je docela trefa vedle. Očividná inspirace filmy-noir nese příběh s voice-overem hlavního hrdiny (Michael Biehn) na vlně heist thrillerů à la „kde se stala chyba?“ klasickým směrem, ale pod nezkušeným režijním vedením a vrtkavým scénářem (pod nímž mimochodem s režisérem Coppolou není podepsán nikdo jiný než hlavní postava Zelené knihy, Nick Vallelonga) působí neskutečně naivně, roztěkaně a strojeně. Potom už vyvstává opravdu reálná otázka, kde se stala chyba. Deadfall (dobovými kritiky vtipně přejmenovaný na Dreadfall) je snímek, jehož přehnané ambice vysoce přesahovaly tvůrčí schopnosti režiséra. Přesto se tento film dá škodolibě užít. Třešničkou na dortu budiž scény, v nichž buď zasahuje náčiní zvukařů do záběru, nebo rovnou kamera zabírá kulisy pokoje v takovém úhlu, že je dlouho vidět chybějící strop. Možná nikdy jsem neviděl takovou fušeřinu s tak áčkovým a snaživým hereckým obsazením. (02.02.2020)

Trochu abstraktní gangsterka, z který sem měl divnej pocit a některý scény úplně nepochopil, je tu částečně cítit "americká stará škola detektivek", postavy jsou tu zajímavý (souhlasím s ostatníma,že nejvíc se tu vyblbnul Cage) ale děj je prostě tak nějak mimo čas a realitu :). Nicméně to nebylo nejhorší. (26.02.2007)