BANGER.

"Naše blbý děvky, všechny bych je pochcal / Lidi z naší smečky, všechny bych je pochcal / Tvojí mámu, tvojí ségru, tvýho fotra, všechny do jednoho by jsem z nich já pochcal..." Několik filmů o drogách už u nás vzniklo, žádný z nich to ale neudělal takhle dravým a progresivním stylem, jako právě Banger.. Zpočátku černohumorná satira o dvou kamarádech (dealer a nonstop feťák) se zhruba v polovině filmu překlopí do těžkotonážní tragédie, která si příliš nezadá s tou z kultovního snímku Requiem za sen. Sedlák si svou pozornost umí získat, a to hlavně popkulturními odkazy a efektními vsuvkami (důchodcovská bota, AZ-kvíz nebo Jak pejsek s kočičkou vařily dort), největší trefou do černého se ale ukázala šťastná ruka při castingu. Bendig si toho Českého lva rozhodně zasloužil a Mišíkova proměna z módního slizáka na dealera a rádoby rapera je prostě fantastická. Takže klobouk dolů a já si jdu posvítit na Sedlákův Domestik. (05.03.2023)

"Tak co, buzeranti, budete něco kupovat?" Vida, nejlepší film, co jsem viděl v rámci letošní Letní filmové školy, jsem fskutečnosti popatřil až při cestě zpátky vlakem na tabletu. Docela signifikantní u snímku, který je natolik vytržený ze současného českého filmového kontextu. BANGER. provokuje mimo jiné svojí dějovou prostotou, nevěrohodnou naivní rytířskostí hlavní postavy tváří v tvář vlastní chybě i přeskakováním z komických dialogových výměn do naturalistických nočních můr rekreačního narkomana. Jenomže on vlastně ve všech těchto aspektech (jakkoli nevěrohodných optikou "normálního" světa) dodržuje tu současnou hip-hopovou mentalitu, která dokola omílá příběhy o dealerech se srdcem na správným místě, kteří se z nuly snaží vypracovat až na vrchol (který zde okupuje člověk, který působí, jakoby na sobě měl nataženou hlavu jinýho člověka a je to tedy castingově perfektně vybraná mentorská postava pro tenhle sureálnej rozbitej svět pod světem). Zároveň jsou si ale stále vědomi jeho pozlátka a mají svoje těžiště v realitě, ať už je to hood, family nebo hoe. Vyprávění BANGER.u si fantasticky dopomáhá v současnosti pro internetovou komunitu známými videovskuvkami a memy, které aktuálně dotvářejí kontext jeho světa, ale zároveň on pomáhá přežít zase jim do dalších let, protože internetové fenomény přicházejí a odcházejí, kdežto BANGER. tady s náma bude ještě dlouho, protože je to nakonec vlastně dost citlivá, výstižná a zároveň stylově radikální cesta pražskými 2020s, která narozdíl od mnoha jiných českých mladých filmů, jenom nepřejímá jazyk západní žánrové tvorby, ale je napřímo napojená na aktuální pražský noční zeitgeist, kdy je citlivá k mnoha jeho elementům. V tomto si ale pořád myslím, že srovnání s Refnovým Pusherem není kdovíjak na místě, protože ten se často odehrává ve velkých celcích zmáčené Kodaně, která je tak jedním z jeho nejvýraznějších prvků. Zde, i díky specifickým pravidlům pro natáčení na telefon, jsme stále uzamčeni ve velmi úzkém zaostřeném pásu, žádná scéna nemá prostorovou expozici a město zde je tak nepříjemně chaotickou, organickou masou. V neposlední řadě mě potěšilo tepání do přesluhujících pražáckých elit typu David Černý, Petr Novotný či Bruno Ferari, kteří jsou zde vykastrovaní na připitomnělý klub Pátečníků, který k čichání vlastních prdů potřebujou dvě géčka na večer, aby zapomněli jak nikoho relevantního nezajímaj. "David Černý vole, vypadá jak vandrák, vole dělal ty mimina." "Ty píčo more jaký mimina, co mi to tady řikáš?!" (02.08.2023)

O tom, ze to zbytocne spadne do moralitky sa este docitame. Na druhu stranu, pred ketakom, rezanym, pikom a speedom decka niekto varovat musi. Popri tom je Banger naozaj podarena generacna vypoved. Ci uz v rovine frustracie z toho, ze nie vsetci budeme Forbes 30 pod 30, aj ked nam este par rokov ostava (fnuk), alebo v rovine pouziteho filmoveho jazyka. Banger doveryhodne naplna to stare zname "medium is the message". Jumpcuty a diskontinualnu skladbu tu mame od 60tych rokov, obrazova kolaz a jazyk youtubu, dekompozicia obrazu a roztrasena rucna (iphone) kamera z ruky tiez nie je nic nove. Banger ich ake konceptualne uchopuje ako hlavne tropy vnimania a (ne)schopnosti sustredenia a koncentracie u generazie Z, o kt vypoveda. Mame tu (takmer) perfektny film ako state of mind, dramaturgicku simulaciu vnimania a premyslania o svete okolo nas. O neschopnosti cakat a dat si na cas. - text je priznacne pisany asap na iphone cestou z kina. bang bang. (11.10.2022)

Jsem rád, že jsem tenhle progresivní kus zvládnul před předáváním Českých lvů. U jinak skvělého Marsella bych místy uvítal titulky (artikulace občas hodně na štýru), u Adama bych se naopak chtěl omluvit, protože jsem (mu předem) fakt nevěřil. Tahle sázka na nejistou kartu ale vyšla parádně. Drogy neberu, daným jazykem nemluvím, TikTok nesjíždím a když už Sergeje, tak raději detroitskou ikonu Fjodorova nebo skladatele Prokofjeva. Tuhle dravou velkou rybu, teda rappera, jsem fakt neznal. Každopádně tohle, more, bylo nápaditý, autentický a energický. Máme tu frustrovaného drogového dealera, který se hodlá díky penězům z prodeje stát slavným rapperem, doufajíc, že ti zmrdi budou znát jeho ksicht, a doufajíc, že jeho raketový start kariéry zachrání jeho evidentně dávno mrtvý vztah. A máme tu rovněž drogami věčně opojeného nejlepšího kamaráda, se kterým musí za pár hodin sehnat balík peněz, aby nahrál svůj vytoužený banger. Výsledek je dravý, neskutečně vtahující a nemá moc hluchých míst. Adam Sedlák téhle generaci přinejmenším rozumí, zvolil skvělý vizuál a divákům předložil výtečnou sehranost ústředního dua. Vážnější uchopení v poslední třetině mi nevadilo, zároveň chápu, že mnozí budou mít potíž s problematikou užívání drog, které (ač řada momentů vyznívá negativně) působí prostě cool. (04.03.2023)

Jeden z potomků mi ukázal TikTok a já opravdu s neskrývaným úžasem pozoroval všechny ty exoty co tam zpívají, unboxují, diskutují či se líčí bez špetky náznaku inteligence či jakékoliv sebereflexe... A zachvátilo mne zděšení, pokud je tohle generace, která má dál až trochu dospěje vést tuto zemi k nějakým lepším zítřkům...  Když začal Banger, řekl jsem si a sakra to je asi film přesně složený z těchto debilit. To nebude pro mne. Navíc s Mišíkem v hlavní roli a já Mišíka moc nemusím. Naštěstí jsem  u filmu vydržel a sakra dobře jsem udělal. Sice z něj na mně opět přeskočila tak trochu panika při vpomínce, co jsme si dopřívali my za našich mladých let... Jasně, alkohol, cigára, když někdo měl tak i travku... S jointem si člověk připadal jako kdyby něco šňupal... Tvrdé drogy se daly taky sehnat, ale to už bylo o pár levelů jinde. Když jsem viděl jak to dnes asni běžně na kjoncertech a tanečních pařbách chodí, je to asi šílený... No ono se stačí projít večer po Václaváku a hned je osloven nějakým připrchlíkem tmavé pleti zda si někco nechce koupit... Adam Sedlák docela udeřil hřebík na hlavičku a Adam Mišík si v tomhle filmu u mně získal ostruhy. Přisypávám tedy na hromádku i 5 lžiček pracího prášku a spokojenost. * * * * * (07.04.2024)