Nožnicovoruký Edward

Když jsem byl ještě malej kluk, tak jsem měl z postavy Edwarda neskutečnou hrůzu. Teď- po mnoha a mnoha letech, kdy jsem možnost vidět tenhle film znovu, to všechno vidím úplně jinak. V jasnějších barvách. Považuji ho za jednu z nejčistčích a nejupřímnějších postav, které kdy Burton vytvořil. Edward je prostě světovej a pokud má někdo k tomuhle filmu výhrady, ať jde do háje! Ta famózní hudba Dannyho Elfmana mě dohnala přímo k slzám... (25.09.2006)

Dojemný, milý film, ale na druhou stranu, zas taková emocionální pecka to z mého pohledu není. Johnny je ve své roli výborný a rozhodně si ji může zapsat na seznam těch "nezapomenutelných", ostatní postavy jsou však spíše karikatury a Winonino "vyznání" a vůbec její city nejsou dostatečně důvěryhodné. Příběh samotný ale může velmi dobře fungovat jako kritika společnosti, maloměšťáctví a z tohoto pohledu je pro mě osobně film mnohem cennější než netradiční romantika/moderní pohádka s "tak trochu jiným" hrdinou. 4* a Depp si u mě zase zvýšil renomé. (05.09.2011)

Měla jsem z toho filmu hrůzu. Johnnyho jsem úplně nenáviděla, protože mi přiváděl noční můry. Ale i já jsem vyrostla a poznala, jak je tenhle filmek dokonalé dílo :) Johnny Depp se tak empaticky vciťuje do svých rolí, že mu věříte každý okamžik. Moje pocity jsou tak zmatené. Chtěla bych toho tolik říct ale zároveň nemám slov.. Střihoruký Edward se k Vám tak silně prostříhá, že ho s nůžkama v srdci ještě rádi ucítíte :) (31.03.2009)

Krásná vizuální stránka jen tak tak, že nesklouzává do kýče a příběh jen tak tak, že nesklouzává do sentimentality. Obou dvou ingrediencí je ve filmu je přesně tak, jak je zapotřebí a především Burton dokáže vystihnout ten přesný moment, kdy je použít a kdy naopak potlačit. Technicky a po celkové formální stránce (výprava, hudba, masky) je film prakticky bez kazu. (11.05.2005)

Lidi jsou zrůdy. Ne všichni. Ale spousta z nich. Jak je poznáte? Jestli si myslíte, že zrůda byl ten pán s obrovskými nůžkami, co se k vám tuhle blížil rychlým krokem přes ulici, pak máte asi pravdu. Ale jen proto, že to nebyl Edward. Ne, opravdu to nepoznáte podle nůžek místo rukou. Spíš podle toho, když vám někdo vrazí (obrazné) nůž(ky) do zad. Naivní Edward s bledou zjizvenou tváří je jak nevinné děcko, nebo možná štěňátko. Je plachý a jen ostýchavě se setkává s okolním světem. Jeho konfrontace se světem, v tom to všechno je. S povrchním světem, který všechno odlišné bere jako atrakci. Který se snaží předstírat, že je chápavý. Ale který při první známce slabosti vytasí s předsudky. Střihoruký Edward je tak strašně citlivý a poetický film... Je to krásná pohádka. Smutná. Dojemná. Dokonalá. (11.05.2007)