Beetlejuice

Moc mi to nesedlo a vlastně mi to vůbec nepřišlo jako komedie - ve skutečnosti mi celý ten film přišel strašně depresivní. První rána přišla hned na začátku, když se ukáže, že se Adam s Barbarou utopili (kvůli tomu debilnímu čoklovi) - vůbec jsem na něco takového nebyl připravený! A želel jsem ztráty tak sympatických mladých lidí (obsadit Aleca Baldwina a Geenu Davis do rolí manželů mě osobně nadchlo, protože mám oba herce moc rád). Evidentně těm chudákům nikdo nesdělil zásadní poučku, že čelnímu střetu se zvířetem se nikdy - NIKDY - nesnažíme vyhnout stržením volantu, nýbrž naopak zvíře v cestě nabereme čelně, aby náraz co nejvíce absorbovaly deformační zóny, které jsou na to připravené. Neznám moc filmů, kde by hlavní postavy zemřely již v úvodních minutách, a zde mi to fakt těžce nesedlo. Za druhé mě hluboce rozlítostnila Burtonova vize posmrtného života, v němž se člověk stane ve vlastním domě cizincem a současně vězněm - představa, že bych měl prožít něco podobného jako filmoví manželé, mi přijde zcela nesnesitelná. A konečně šok jsem prodělal i v momentě, kdy se na scéně konečně objeví titulní postava Betelgeuse (na záměně jeho jména za Beetlejuice fakt nic vtipného nevidím), protože jsem zděšeně zjistil, že mi je extrémně nesympatický, a nenáviděl jsem ho a současně nechápal, že se v celém filmu vlastně vyskytuje překvapivě málo (asi jen 15 minut), ačkoli je to titulní postava. Na druhou stranu tam hrají skutečně skvělí herci (Winona Ryder!), na svou dobu to má velmi dobré triky, a místy tam probleskuje ta nádherná fantazijní živelnost, kterou mám na Burtonových filmech rád, ale stejně nic z toho ten film v mých očích zachránit nedokázalo, a podruhé bych se mu už vyhnul. (09.12.2021)

Silné zklamání nad Burtonem, který jako by nevěděl, kudy kam, zalekne se v nejlepším a namísto dotažení nápadu jen přešlapuje na místě. Nefungující vesmír, nedotažená logika, a v neposlední řadě také těžce kolísající zábavnost, bizarnost a jen naťuknutá humorná morbidnost, ani zdaleka nedosahující úrovně Ukradených vánoc a Mrtvé nevěsty. Dokonce i ten Keaton je občas spíš lehce nesnesitelný... (05.09.2010)

Tento film mám rád mimo jiné proto, že jediný Tim Burton pojal duchařské téma tak, jak si opravdu zaslouží - jako černou komedii. Drtivá většina duchařských komedií je laděna romanticky (Duch, Přátelé z onoho světa) nebo je zaměřena na děti (Můj táta je duch, Casper) a to není tak zábavné, protože černý humor musí v takovém případě zůstat stranou. Beetlejuice je výjimka, je to nápaditá černá groteska, kterou někdejší animátor Burton natočil, jako by byla kreslená. A představte si, že původní záměr Warner Bros. byl natočit to jako thriller! Mimořádně vtipná je scéna, kdy Catherine O´Harová, Jeffrey Jones a jejich hosté začnou pod vlivem dvou duchů tančit kalipso. Musíte vidět! 80% (19.02.2003)

Burtonova morbidní rozpustilost zanechala na popkultuře docela dost zásadní stopu a myslím, že není zase tak odvážné tvrdit, že, podobně jako koncem 90. let Wachowští, i on může za vytažení některých subkultur do mainstreamu a z dlouhodobého hlediska je pak holt odpovědný za věci jako Evanescence, Emily the Strange a pořezaný předloktí vaší náctileté dcery. Beetlejuice je na první pohled jeho klasická komedie nevšedních kontrastů, kde barevný divoký svět mrtvých stojí oproti mondénně nudnému světu dospělých živých. V zásadě se jedná ale o hodnotově typicky raeganovsky konzervativní historku o tom, jak heterosexuální pár, který nemá děti jenom proto, že se to ještě nepodařilo, dovolenou nejraději tráví doma a ve volném čase si kutí detailní model města, ve kterém žijí, se musí postavit zpovykaným snobským umělcům z New Yorku a jejich představám o umění a designu. Winona Raider, která zde zastupuje manic pixie girl pro zastydlé mileniály, co vyrostli na Sisters of Mercy, si pak svoji polohu truchlivé gotičky nese akorát do doby, než se o ní začnou náhradní rodiče pořádně starat, což z ní zase udělá poslušnou školačku. Přesně dle dědkovského úzu, že mladý lidi mají vyhraněný styl jenom kvůli tomu, že jsou doma opomíjeni a dají se přes noc fixnout. No a ta rebelie skrze padesátkový jamajský calypso... mno jak říkávala moje nevycválaná prababička: "No nevim." (04.02.2024)

Kdybych se vrátil strojem času o čtvrtstoletí dřív, tak dám asi 5 hvězdiček. Vzpomínám si, že někdy na začátku 90. let jsem ten film párkrát viděl, a čuměl jsem na to s otevřenou hubou. Tehdy mě všechny ty speciální efekty naprosto fascinovaly. Teď jsem se tak nějak z nostalgie na Beetlejuice podíval znovu a prostě musim konstatovat, že ten film šíleně zestárnul. Jsou filmy, který nestárnou nebo dokonce snad ještě s přibývajícíma rokama jakoby dozrajou, ale Beetlejuice ten případ neni. Jediný, co nezestárlo, jsou ty kalypso songy (Harry Belafonte). Jinak se ve filmu najde sem tam nějakej ten záblesk černýho humoru. Bohužel, nejvtipnější postava z celýho filmu (Michael Keaton) se na scéně objeví až někdy v půlce. Většinu času jsem byl nucen sledovat Aleca Baldwina, kterýho nemám rád, a Geenu Davis, kterou doslova nesnášim. Dávám 3 hvězdy asi hlavně z nostalgie. (08.11.2017)