Pojďte pane, budeme si hrát - Série 1 (1965) (séria)
How They Met at Kolin
Obsahy(1)
Hlavní hrdinové jsou plyšové loutky, konkrétně dva mědvědi. Ten větší a chytřejší si říká Velký Medvěd, a ten menší a roztomilejší se jmenuje Malý Medvěd. Vystupují zde i jiné postavičky a všechny mají tu schopnost, že se dokáží proměnit od auta přes semafor až po míč nebo houkací kačenku. Koho že naši dva plyšoví medvědi na cestě potkali? Například ubrečený klobouk, zakletou princeznu, proradného kozla Breburdu a samozřejmě mnoho dalších. (Džejkop)
(viac)Recenzie (165)
Tuhle medvědí taškařici zbožňuji! Něco tak absurdního, a zároveň vystihujícího se mezi dětskými seriály vůbec nevidí. Děti to milují právě proto, že jim to nevnucuje žádné klasicky dětské témata. Dějí se tam různé věci, které nemají logické odůvodnění, prostě jsou to nápady které si ani člověk nedokáže představit. A má to skvělé dialogy a hlášky. Takové pěkně střelené. A děti to zbožňují, už několik generací. Takže se myslím že je to právě pro tyto důvody, je to jeden z nejlepších animovaných seriálů, jaké kdy v Česku vznikly. ()
Dialog s trafikantkou, když jsem si kupoval časopis Země pohádek s DVD přílohou Pojďte, pane, budeme si hrát: „Hmm, to je teda drahý. Vše pro děti, že jo.“ „Pro jaké děti? To je pro mě. Na tomhle jsem vyrůstal.“ „A co je to tam za film? Jo, to jsou ty dva medvědi, jak ten větší toho menšího vždycky obalamutí…“ „Správně. To je o mně a o mém bratrovi.“ Samozřejmě, že jsem byl vždycky ten vypečenější… ()
Seriál jsem už dlouho neviděla, ale patří k tomu málu, co ve mne nechalo z dětství silný dojem a citovou stopu. Na jedné straně jsem ho samotřejmě milovala, na druhé straně jsem strašně trpěla za Malého mevěda, kterého jeho větší kamarád vždycky pořádně trápil. Doufám, že se v nějakém dosud nenatočeném díle stal Malý medvěd asertivním a řekl Velkému medvědovi: Ne, teď bude po mém. ()
Hmmmm... Opravdu pozoruhodné, co s námi dovedli udělat dva plyšoví medvídci. Ano, je to tak. Malý a Velký. To jsou ti roztomilý medvídci, kteří s můžou proměnit v ledacos. Ti nám opatřili nádherné vzpomínky na dětství a nejen to. Dokonce nás okouzlili i v dospělosti. "Pojďte pane, budeme si hrát." 80% ()
Z cyklu Mistři českého animovaného filmu! Abych řekl pravdu, tyhle dvě postavy mě nikdy nebrali, ani když se byl malej. První příběh nedopadl zas tak špatně. Průměrná taškařice, kterou jistě většina dětí ocení. Mně se tenhle způsob animace nikdy moc nelíbil. Kdyby tohle nikdy nevzniklo, tak by se vůbec nic nestalo. Ale na druhou stranu Břetislav Pojar je velmi kvalitní tvůrce, ale tohle jde mimo mě, škoda! [50%] ()
Galéria (2)
Fotka © Anifilm 2013
Reklama