Ulica Graniczna
Border Street
Réžia:
Aleksander FordKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Roman PalesterHrajú:
Mieczysława Ćwiklińska, Jerzy Leszczyński, Władysław Godik, Władysław Walter, Jerzy Pichelski, Tadeusz Fijewski, Robert Vrchota, Gustav Nezval (viac)Obsahy(1)
Dráma pojednáva o udalostiach z obdobia vzniku varšavského židovského geta (leto 1939) a o obyvateľoch jedného domu stojaceho na hranici s ním. Ukazuje rozdielne pohľady na to, ako sa deti a dospelí rôzne vyrovnávali s touto skutočnosťou a dotýka sa takých zásadných rozhodnutí, akými sú zaprieť či nezaprieť svoj pôvod, spolupracovať alebo odmietať spoluprácu s okupantami či pomáhať internovaným rodinám alebo nie. Hlavný dôraz sa kladie na detských hrdinov. Film Hraniční ulička dostal v dobe jeho vzniku prívlastok 'film o malých ľuďoch veľkej doby'. (Puerdraco)
(viac)Recenzie (9)
I pres temer dvouhodinovou stopaz mi prisel film dost zkratkovity. Ale zaujme dobova atmosfera, slusne tempo a rada postav, ty jsou sice dost cernobile, ale celkove me film zaujal. ()
Film se od počátku ubírá vyšlapanÿmi cestami válečných snímků. Všechny charaktery jsou od počátku známé a tak vše probíhá v očekávatelné harmonii mezi černobílými charaktery. A protože se film točí kolem osudu dětí za války, tlačí režisér od prvopočátku na pilu v bláhově představě, že když jsou někde děti, musí to být dojemné. Film má naßtěstí slušné tempo, takže se na něj dobře dívá. Leč pouze do nàstupu zàvěru filmu, v němž byl patos přítomen snad i v pozici osvětlovače. ()
Válečné drama z polsko-československé koprodukce, na které se v našich končinách jaksi úplně zapomnělo. Příběh židovské rodiny, do které zasáhnou politické změny na začátku války, postupně mění svou náladu z nevinných dětských radovánek, kde je spočátku největším napětím tak strach o výprask, o celých 180° na velké temno varšavského ghetta. Některé scény působivé a temné až hrůza... Aleksander Ford využil naplno vizuální možnosti černobílého vizuálu, hlavně práci s komorně zvoleným osvětlením, až z toho sálá vysoká autentičnost těch děsivých časů. V příběhu se mi velmi líbil pes, které děti napříč prožitkami za války provázel, jako symbol určité opory a držení spolu. Těsně po válce výborná umělecká reflexe nedávných tragických událostí, film se nesnaží o hraný dokument, ale má silný přesah skrze rodinný příběh. Ve srovnání s o rok mladším dílkem ale musím říct, že Radokova Daleká cesta ve mne zanechala o něco výraznější prožitek. 80% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Ford není experimentátor jako Radok, více epik a historik, situace (s ohledem na vztahy Poláků k židům, Židům i těm, kteří byli Židy pouze dle nacistů, případně na stupně rezistence a kolaborace) ve Varšavě od roku 1939 do roku 1943 (tedy do povstání v ghettu) zobrazena barvitě, nezjednodušeně. ()
Významný koprodukčný snímok o varšavskom ghete z pohľadu mládežníkov. Film zobrazuje hrôzy vojny, predovšetkým židovských obyvateľov, je natočený veľmi zručne a pútavo. ()
Porazené Poľsko je vystavené nemeckému teroru a pre židov nastáva hotové peklo. Nacisti pre nich vymysleli niečo horšie ako smrť – život. Museli opustiť svoj majetok, príbytky a vysťahovať sa do geta. Keď už bol život v gete, pre Nemcov neprijateľný, začali pripravovať likvidáciu geta a jeho obyvateľov. Dňa 19.4.1943 židovská bojová organizácia začala boj proti svojim katanom a hrdinsky odolávala nepriateľovi až do polovice mája, kedy bolo povstanie krvavo potlačené. Išlo o prvý organizovaný odpor proti Nemcom v Poľsku ale aj v Európe. ()
ocenenia : MFF Benátky 1948 - súťažný výber ()
Film ma na prvy pohlad silnu temu - vznik varsavskeho zidovskeho ghetta, do toho male deti. len nie je to moc dobre, prilis predvidatelne, nebavia ma tieto filmy o malych ludoch velkej doby. Ida Kaminska /obchod na Korze/ aj tu hrala : 60 % ()
Jde o film čistě polské produkce (viz IMDB), interiéry Barrandov, mnoho českých herců i členů štábu. S Německem to nemá nic společného, do popisku nahoře se zřejmě vloudila chyba. ()