Vražda v divadle

Agatha Christie mixnutá špetkou Wese Andersona. No vlastně proč ne. Saoirse Ronan patří k nejsympatičtějším herečkám své generace a do své filmografie si může s klidem zařadit i své třestiprdlo připravující se na seržantské zkoušky. Vražda v Londýně je na jednu stranu staromilecká záležitost, představující film s klasickou hádankou "Kdo je vrah?", ale zároveň se nebojí i propojovat různé žánry a mnohdy přejít do značně uvolněnějšího módu. Je škoda, že se takovýmto filmům nedostává větší pozornosti, když si jí mnohdy právem zaslouží. (01.08.2023)

Detektivka, která funguje jako detektivka a současně si dělá prdel s detektivních filmových postupů a navíc je narvaná ironií a sarkasmem jako skříň Pekarové-Adamové svetry, Velmi dobře napsané postavy Sam Rockweell v tandemu se Saoirse Ronan baví od začátku do konce. Hudba je rovněž nápaditá a hrává a vůbec celé mě to bavilo, takže možná slabší čtyřka, ale pořád čtyřka. (27.10.2022)

Ne, nebudu se tvářit, že mě film ohromil, protože se to nestalo. Byla to pro mě taková tříhvězdičková záležitost, které jsem čtvrtou pěticípou přihodil za skvěle obsazenou ústřední dvojici. Na Sama Rockwella je prostě spoleh a snaživá konstábl Stalker v podání Saoirse Ronan mě mocně bavila. Zpočátku to vypadalo, že bych se mohl hodně dobře bavit, ale střed snímku pro mě tak trochu usnul, protože tvůrci nedokázali udržet potřebný tah na branku. Možná to bylo i tím, jak moc se snažili zavděčit hlídačům politické korektnosti, takže představili Londýn 53’ jako světové centrum tolerance. Na to, jak jsem se na film těšil, jsem byl nakonec vcelku zklamán, ale neberu to zas příliš tragicky, protože určitě nešlo o ztrátu času. / "Ze které části Francie jste, pane?" "Z Belgie." / Poučení: Do přestřelek si ber i kuši pro případ, že by ti selhal revolver. 4*- (08.01.2023)

See How They Run se svým stylem může hrdě řadit k dalším detektivkám typu Orient Express, Smrt na Nilu či Knives out a jelikož těchto žánrovek je drasticky málo a jsou víceméně schopny se zavděčit širokému publiku, beru je všema deseti. Nejlepší na tom je, že je originálně zábavný a je parodií na svůj vlastní “Agatha Christie” žánr, neustále se strefuje do klišé těchto filmů a poměrně šikovně servíruje hlášky. Na druhou stranu po stránce detektivní se výše zmíněným nemůže ani zdaleka rovnat, příběh není zamotaný ani složitý, jak bychom si na tento žánr přáli, žádné tajemství nás zde nečekají a postava detektiva není nikterak charakteristická. Stejně tak všechny vedlejší postavy jsou prostě “jen” do počtu, nevybudujeme si k nim vztah a hádám, že zítra už si je ani nevybavím. Zde tkví ale zásadní a asi pro mě největší problém, protože největší devizou Christie kriminálek je právě snaha diváka uhádnout vraha a fandit svému oblíbenci. Zábavu film na daný moment obstará, ale v celém žánru je to zatím ten nejslabší kousek a pokud má člověk nabitý movie list stejně jako já, klidně může snímek bez výčitek vynechat. (06.11.2022)

Já mám takovýhle jednorázový blbůstky prostě rád. Neurazí, ani vyloženě nenadchnou, ale špatný pocit z nich určitě mít nebudete. Spíše naopak budete o to více takový skoro až uvolnění a navíc se budete cítit i docela inteligentně (když je humor stejně jako zde pojat vcelku chytře). Tahle hoďku a půl trvající detektivní dekonstrukce dokáže totiž skvěle zabavit a pobavit. Scénář Marka Chappella natočen Tomem Georgem vlastně dokáže téměř celou dobu jet a málokdy se stane, že by měl tiché místo. Co taky očekávat, když je stylizace celého snímku extrémně podobná Wesu Andersonovi, mistru nečekaných zvratů a vizuálních překvápek. I když se tady pokoušeli asi spíše jet v nějakém retro stylu. A docela se jim vyvedl. Film je též velice povedeně obsazen, jen postava Sama Rockwella mi přijde sama o sobě málo využitá, jelikož její potenciál i s obsazením rozhodně nebyl nemalý. Jinak je to ale moc příjemná jednorázová oddechovka, která ale dle všeho bohužel zapadne mezi podobné byť milé blbůstky. 7,5/10 (08.01.2023)