Equilibrium

Žánrový mix s myšlenkou, kterou ani legendární 1984 nedokázalo dotáhnout do konce. O co zde v některých pasážích chybí akce, o to je pak lepší. Škoda pomalejšího rozjezdu, který místo strhující akční sci-fi jízdy připomínal spíš unylou postapokalyptickou story, zbytek je vizuálně atraktivní a myšlenkově plná záležitost, napodruhé pak ještě vydatnější a komplexnější. (03.05.2006)

Jakékoli srovnávání s Matrixem je zcela irelavantní, proto se k němu nechystám. Equilibrium má velice zajímavý příběh, který zavání skutečností. Můžeme přemýšlet o tom, zda je možné, že eliminace citů se stane skutečností. Proč by také nemohla. V příběhu je jasně vysvětleno, že jejich zneškodnění je jediné východisko z dané situace - neustálých válek - a proto nemůžeme tento film brát pouze jako nelogický prvek křičící do světa svou myšlenku. Samozřejmě, že se nejdná o jedinečný snímek, například konec trošku zavání odfláknutím (odříznutý obličej počítačový mágově sice nezvládli, ale o tom pomlčíme), mohu-li to tak nazvat, přesto však film zůstává tím čím je - příjemným a originálním SCI-FI snímkem. Jeho největším překvapením - nebo chcete-li trumfem (esem v rukávu) - je však Christian Bale, který předvádí velice dobrý herecký výkon, díky kterému snímek ztrácí tu poslední špetku neuvěřitelnosti. (14.07.2005)

Za málo peněz hodně bytelné muziky. Christian Bale je cool stejně jako akce - Wimmer má při její komponování zajímavé nápady. Equilibrium je emocemi nadupaný filmeček, který dokázal z minima vytěžit takřka maximum. Sice jen na jedno kouknutí, ale vem to čert: Bavil jsem se skvěle, tedy když se tvůrci zrovna nepokoušeli o bombastické davové scény, na jejichž věrohodnou realizaci by potřebovali mnohem plnější prasátko. 70% (05.06.2003)

Chce to být cool jako Matrix, chytré jako 1984, drsné jako Mechanický pomeranč, barbarské jako 451 stupňů Fahrenheita a znepokojivé jako Brave New World - zkrátím to, prostě to honí tolik zajíců, že to každému tak maximálně uškublo chlup ze zadku a uhnalo si to leda ostudu (a konec metafor s honěním, nebo mě někteří místní zlikvidují coby konkurenci). Equilibrium to poněkud přehnalo s vlastním dávkováním a způsobilo, že jsme se svého času dohadovali s kamarádem a já zastávala stanovisko, že Bale musí být vynikající herec, když dokáže tak podat bezemocionální typy, zatímco kamarád tvrdil, že filmaři tak akorát využívají faktu, že Bale nepozná emoci, ani kdyby před ním tancovala v růžovém baletním trikotu. Čas oponou trhnul a rozhodněte sami, komu z nás dal za pravdu, já osobně musím dát za pravdu těm, které tenhle snímek, kde se ničivost emocí hájí plamenným řečněním, bouřlivým potleskem, culením se od ucha k uchu, přáním si dobrého jitra a vyptáváním se, jak jste si s kým blízcí, nechal citově poněkud u ledu. Čestné tři výjimky potvrzující pravidlo: modrá kukadla Emily Watson, zelené zraky Seana Beana a nevyhnutelné štěňátko. (05.02.2013)

Equilibrium je navýsost efektní záležitost a má kromě skvělých výkonů ústřední čtveřice postav (na čele samozřejmě s Balem) i nějaké to poselství. Bohužel kromě bojových scén ať na dálku či na blízko - které jsou, jak píše Hitman, uměleckým dílem - nepřináší vůbec nic nového, scénář je místy dost děravý a ona myšlenka filmu je vyextrahována z podstatně hlubších a významnějších snímků; plus nějaké to obrazové připomenutí Metropolis, které ovšem bylo a je myšlenkově někde úplně jinde a odvolávka na něj slouží jen k dalšímu budování atmosféry odlidštěnosti společnosti, což rozhodně Langovy legendy znalého diváka pobaví. Jenže - forma pohltila obsah a já si tu hodinu a tři čtvrtě opravdu užil. A pak znova, a za nějaký čas znova, a tak vůbec;) Je to zcela jiných 80% než třeba u Irmy Vep, abych nechodil (komentátorsky časově) moc daleko, ale každé z nich je stejnou měrou zasloužené. PS: Až při několikráté repríze jsem si začal pořádně užívat i skvěle se hodící (i když nijak originální) hudbu Klause Badelta. (13.03.2007)