O Nesytovi

Ačkoliv je scénář zčásti okopírovaný z pohádky S čerty nejsou žerty, tak většina díla je naštěstí originální. Věrohodné provedení s tou pravou pohádkovou atmosférou, výborný výkon Martina Zounara, hezké scény s jedením a pracováním Nesyty, žádné zbytečné efekty ve stylu pohádek dnešní doby. Pro mě určitě jedna z nejpovedenějších posametových pohádek. (21.05.2010)

Lepší tradiční televizní pohádka pro nedělní odpoledne, tentokrát natáčená v extreriérech skanzenu v Rožnově pod Radhoštem, ve které Martin Zounar hraje mladého muže, kterému tak chutná, až ho nikdo nechce zaměstnat, protože jako odměnu za práci všechno sní. Pak však najde práci v pekle a dostane všemi mastmi mazaný dárek. Dá se řící, že tato pohádka je kratší a jednodušší verze celovečerní pohádka S čerty nejsou žerty. Líbit se kromě příběhu však bude i Ulrychova hudba a nádherné prostředí Rožnovského skanzenu. Hudba: Petr Ulrych (01.02.2010)

Vtipné spílání čertů na Odměnín: "Spíš by to měl být Zlodějkov." Nesyta svým poctivým přístupem nejen k jídlu, ale i k práci vede k přičinlivosti celou vesnici i peklo. Hezky vykreslený vztah princezny k Nesytovi - překvapí závěrečnou "svatební" scénou. Herecky příjemné obsazení, Zounar si počíná rázovitě. Líbivé zasazení do přírody (Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm) umocňuje svěží hudba Petra Ulrycha. (24.01.2010)

Pohádku nehodnotím, neb jsem z ní viděl pouze cca pět minut, přesto mi dala spoustu podnětů k přemýšlení: a) všichni tu mluví o vykrádání pohádky S čerty nejsou žerty, já tedy podle Zounarovy trvalé vidím spíš inspiraci Rambem, popř. dělal večer konkurs na člena the Cure a začal se líčit už od rána, a/nebo byla režisérka zamilovaná do toho komunisty Dolejše. No a za b) jak vidět, už v r. 1994 jely tetovací salóny naplno, jenom tak lze pochopit to princeznino zděšení na konci. Kdyby ty šmouhy nebyly natetované, tak snad aspoň jednoho z dvojice chytrých hlaviček Zounar-Rybová napadne umýt je, a Zounar by nefilozofoval, že si princeznu vezme i ošklivou, ne? (05.04.2021)

,,Buchty, koláče, domácí syrečky, škvarky a koblížky!“ Nesyta je trochu guilty pleasure movie. Zounar jako rázovitý hlavní hrdina, co sežere, na co přijde, nemá chybu. Linda Rybová je roztomilá, no co po ní chtít víc. Jen ten Schmitzer je naprosto nevhodně obsazen jako král. Příběh připomíná S čerty nejsou žerty v televizním podání. Nicméně naivita a jednoduchost děje i charakterů je návyková. Vesničany většinou hrají hrozná polena, co brutálně přehrávají. Je pak radost sledovat staršího pána, jak žebrá u Nesyty o zlaťák, jako kdyby se o to snažilo dítě ve školce. Zmínit musím také chytlavou melodii, která hraje úplně všude téměř celou pohádku. Ke konci jí tak budete milovat nebo nenávidět, možná ale obojí. (26.12.2015)