Réžia:
Ari AsterScenár:
Ari AsterKamera:
Pawel PogorzelskiHudba:
Bobby KrlicHrajú:
Joaquin Phoenix, Patti LuPone, Amy Ryan, Nathan Lane, Kylie Rogers, Denis Ménochet, Parker Posey, Zoe Lister Jones, Armen Nahapetian, Julia Antonelli (viac)Obsahy(1)
Beau sa bojí – života, sveta a najmä svojej mamy. Na ceste na rodinnú návštevu je vtiahnutý do nečakanej špirály absurdných udalostí, ktoré si nedokázal predstaviť ani v tých najtemnejších snoch. Na šialenej púti plnej humoru, desov a dobrodružstva sa tak musí samotársky podivín vyrovnať so svojimi strachmi a konečne vziať život do vlastných rúk. (Filmtopia)
(viac)Videá (5)
Recenzie (232)
A zase tá povala... Aster sa po dvoch síce náročných, ale relatívne divácky friendly filmoch (berte to s rezervou) rozhodol nakrútiť surreálnu drámu, ktorá osloví len toho, kto sa bude zamýšľať nad tým, čo ktorý symbol/metafora/synekdocha znamená. Bez snahy o rozlúštenie všemožných implicitných významov je Beau is Afraid v podstate nepozerateľný. Ak sa ale naladíte, máte radi Charlieho Kaufmanna, alebo dokonca aj Wellesov Proces (to zistíte na konci) a svojim spôsobom aj Enemy od Villeneuva, je tu šanca, že môže ísť pre vás o intelektuálny zážitok roka (alebo posledných rokov). Samozrejme o inšpirácii Lynchom sa hovorí všade. Hor sa tak do lúštenia motívov vody (tam prídeme až k vode plodovej), pavúkov a tém, ako rozpadnuté rodiny, dysfunkčné vzťahy rodičov a detí, smrť, zmysel života a podobne. Je toho skutočne veľa, nie je to pre každého a ani byť nechce. ()
nepředvídatelný mindfuck, který naprosto maže rozdíly mezi subjektivní a objektivní realitou a divák si tak nikdy nemůže být jistý co je doopravdy a co je jen Beauova haluz. První dvě třetiny sem si Beau is Affraid opravdu užíval a docela mě zamrzelo, že v poslední třetině tomu trochu spadne řetěz a smrskne se to "jen" na toxický vztah matky a syna, kde je snad naprosto všechno špatně. Aster nicméně opět potvrdil, že je jedním z nejoriginálnější a nejosobitějších tvůrců, který má technickou stránku v malíčku a točí si věci jaké on chce a jak sám chce. Tímhle kouskem se nicméně dostal na velmi tenkou hranici mezi genialitou a Richardem Kellym a je otázka jestli jeho dalším filmem bude spíš Donnie Darko, nebo nějaká extrémně nabubřelá onanie typu Apokalypsy. Já věřím v první možnost...80% PS : mrzí mě nevyužitý potenciál českého názvu, protože "Bo se bojí" by k tomu docela hezky pasovalo... ()
Tady se to už Asterovi rozteklo. Prvních cca 80 minut je totální žrádlo (scény v hrůzném podnájmu a rekonvalescence u podezřelých samaritánů s válečným veteránem na dvorku), poté se však Beau (Phoenix) odebere do lesa, kde se divadelním představením spustí nezáživný kolotoč vjemů, pocitů, metafor, zkrátka takové to nimrání se klacíkem v hovínku. V kontrastu s první půlí, kde se to svérázným humorem jen hemžilo, je zbytek filmu silně nedivácký a často až ubíjející. Kaufman, Aronofsky nebo Lynch mají v podobně kryptických látkách furt slušný náskok. Ale třeba do toho Aster taky jednou doroste, nápady by na to měl. ()
„I really thought I was gonna die, my whole life..“ 2023: A Neurotic Odyssey? Sám autor to vidí jako „nightmare comedy“ či chcete-li židovského Pána prstenů (to břímě, co se nese do Hory osudu, je zřejmé). Pro mě to bylo něco jako Plavec s Burtem Lancasterem. Surrealistický návrat domů přinášející poznání, tentokrát mezi vlnami výčitek, skličujících obav a následků nejen porodních traumat. Beau, ty nebohý úzkostlivý chlapče, jak já ti rozuměl.. Aster se rozhodl pokračovat v polarizaci přijímání svého díla a je mu to zjevně jedno. Jen aby nám za chvíli neimplodoval jak Aronofsky.. ()
První segment v bytě / na ulici / v obchodě je kongeniálně zfilmovanou paranoiou. S husí kůží a otevřenou pusou jsem byl svědkem úvodu jasného filmu roku, filmu, na který jsem čekal celé desetiletí, který mě dostával do cinefilského transu každým záběrem, střihem, výrazem či pohybem Joaquina Phoenixe. Druhý, odlehčený a komičtější segment pořád držel laťku vysoko a vzbuzoval zvědavost, co přijde dál. Ale od segmentu v lese začal film dějově ztrácet všechno, čím si mě získal. A stal se nesourodým spatlancem motivů a metafor, které v psychologické studii hlavní postavy nedávají smysl. A pokud mají dávat, divák už dávno ztratil zájem je rozklíčovávat. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (9)
- Film mal mať pôvodne 4 hodiny, ale bol zostrihaný na takmer 3. (Arsenal83)
- John Waters označil tento film za film roka 2023. Na druhé miesto dal Un Prince a na tretie Tichý záhradník. (Arsenal83)
Reklama