Mys hrôzy

Remake od Scorseseho má jedno plus. Rozvíja situácie a je viac odviazaný. Tento originál vo svojej dobe pôsobil zrejme rovnako vulgárne ( zobrať právo do svojich rúk, keď mi takmer príde rodina o život? odvolám sa na súd, ale až po pohrebe svojich blízkych? ). Nechajme zákony ( zločinci majú viac právomoci, ako obete ) a pozrime sa na tento trhák. Je sfilmovaný v tých najlepších hitchcockovských tradíciách, či už po stránke formálnej, alebo obsahovej. (01.02.2018)

Jo, tohle je špičkový thriller, který léty nestárne. Útočí na divákovu jistotu domělého bezpečí a straší tím, že ukazuje jak je pro někoho, kdo se vám rozhodne udělat ze života peklo jednoduché to udělat, aniž byste s tím mohli vy cokoliv dělat. Alespoň právní cestou. S takovým problémem se potýká i právník Sam Bowden, který je zmítan mezi svou vírou v zákon a strachem o svou rodinu, který se posléze mění v hrůzu, ze které nakonec vzejde jeden obzvláště zoufalý plán. A ten právě ten vede k jedné z nejnapínavějších scén v dějinách hollywoodského filmu - na lodi zakotvené u Mysu hrůzy... Kvalitní režie (mnozí ji označují za řemeslnou, jako by to bylo synonymum pro nudnou), přesvědčivé výkony spolehlivých matadorů, G. Pecka a R. Mitchuma. 90% (24.01.2007)

Horší než Scorseseho remake, ale rozhodně ne o moc. Největší rozdíl vidím v naprosté bezúhonosti a morální převaze právníka Bowdena v podání Gregory Pecka. Z příběhu se stane klasický souboj dobra a zla, což mne trochu zklamalo (remake je v tomto směru lepší - Bowden není až tak dokonalá postava, nemá čisté svědomí). Naopak velice příjemně mne překvapil Robert Mitchum. Tak skvěle zahraného Cadyho jsem nečekal. (10.11.2005)

Největším kladem Cape fear je hudba Bernarda Hermanna – je snad ještě lepší než jakákoliv jeho spolupráce s Hitchcockem. Nebýt jí, film by přišel o mnoho svých napínavých momentů (při prvních tónech vác bude mrazit pouhý pohled na logo Universalu), a byl by tak ještě průměrnější. Za zmínku pak stojí ještě výkon Roberta Mitchuma, který s přehledem přehrává svého umírněnějšího kolegu Gregoryho Pecka. Hraje přesně tak, aby mu divák chtěl dát pěstí do obličeje – a to přesně jeho postava vyžadovala. Jak už jsem ale naznačil, film je to jinak v celku průměrný – chování a motivace postav už dnes mohou vyvolat lehký úsměv. O to víc pak vynikne přínos Martina Scorseseho, který v 90.letech natočil snad trochu zdlouhavý, ale neuvěřitelně charismatický remake, který svůj předobraz v mnohém překonává. (14.05.2006)

Přestože originál hodnotím čtyřmi hvězdičkami stejně jako remake, tento černobílý snímek mě chytnul mnohem víc. Lepší atmosféra, větší napětí a narozdíl od místy utahaného remaku to mělo i větší spád. Dalším plusem byli herci. Zatímco Scorseseho film stál de facto pouze na geniálním De Nirovi a rodinka, kterou obtěžoval byla poměrně dost nesympatická a nezajímavá, zde máme fantastického psychopata Mitchuma, který si s Robertem v ničem nezadá a proti němu charismatického Pecka, který je narozdíl od Nolteho velkej sympaťák a skvělej herec. Taktéž jeho manželka a dcera byly lépe obsazené. Zkrátka a jednoduše tento černobílý originál vede ve všem. (08.03.2012)