Réžia:
J. Lee ThompsonScenár:
James R. WebbKamera:
Sam LeavittHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Gregory Peck, Robert Mitchum, Polly Bergen, Lori Martin, Martin Balsam, Jack Kruschen, Telly Savalas, Paul Comi, Barrie Chase, Joan Staley, Edward Platt (viac)Obsahy(1)
Nebezpečný zločinec si roky trávené vo väzení kráti plánovaním pomsty. Muž, ktorý ho usvedčil sa má na čo tešiť... Po rokoch opúšťa známy trestanec Max Cady (Robert Mitchum) brány väznice. V súdnej budove navštevuje advokáta Sama Bowdena (Gregory Peck), zodpovedného za jeho zatknutie. Naznačí mu, že ani po tak dlhom čase nezabudol, čo mu spôsobil... V ten istý deň Sam odchádza so svojou rodinou do kolkárne a opäť tu zbadá Maxa Cadyho. Ten k nemu drzo pristúpi a oznámi mu, že chcel len spoznať jeho manželku a dcérku... Sam dostane strach. Okamžite sa kontaktuje na svojho vplyvného priateľa, šéfujúceho polícii a priznáva sa mu so svojimi obavami. Komisár Dutton (Martin Balsam) sa snaží proti zločincovi nájsť akékoľvek drobnosti, aby ho mohol z mesta vyhodiť. Nie je to však jednoduché. Cadyho zatknú za tuláctvo, ale on sa preukazuje dostatočnou finančnou čiastkou na svojom účte, a tak sú nútení prepustiť ho. Psa Bowdenovcov niekto otrávi. Sam je presvedčený, že ho nemohol zabiť nikto iný ako Cady. Nakoniec sa otvorene prizná so svojimi obavami svojim blízkym. Vyľakaná manželka (Polly Bergenová) navrhuje, aby na nejaký čas opustili mesto. Cady si najíma advokáta Graftona, známeho odporcu polície. Ten žiada komisára o ukončenie perzekúcie. Jeho klient je pod neustálym psychickým tlakom pre opakované zatýkanie a podozrievanie z trestných činov, ktoré nespáchal. Poškodzujú mu tým i dobré meno. Dutton navrhuje Samovi zvoliť celkom iný postup. Dáva mu kontakt na známe súkromné očko Charlesa Sierversa (Telly Savalas) a ten snáď na Cadyho niečo nájde. Zločinec sa tiež rozhodne pritvrdiť... Samovým najcitlivejším miestom je jeho jediná dcéra Nancy (Lori Martinová). Počká si ju pred školou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Thriller z 60. let minulého století s charismatickými herci jako jsou Gregory Peck a Robert Mitchum už automaticky musí dopadnout dobře (a co teprve, když se do remaku pustí Martin Scorsese, ale nepředbíhejme). Mys Hrůzy je pěkná hra charakterů, doprovázena skvělým hudebním motivem Bernarda Hermanna. S tímhle filmem určitě neuděláte chybu. ()
"Myslel jste, že se vzepřu prohlídce se striptýzem?" Chudák Max Cady. On je sice tak trochu násilník, provokatér a šmírák, ale mě se rozhodně líbil víc než ctihodný právník Bowden, který zneužívá styků u policie, ohýbá zákon a ještě by chudáka delikventa připravil o občanská práva. No fuj! Já to samozřejmě trošku přeháním, ale v době, kdy stalking nebyl trestný, v tom Cady kličkoval znamenitě. Proto mě dost mrzí, že plně nevyužil svého za mřížemi získaného právní vzdělání, protože pak by ta pohádka mohla být o něčem jiném než o tom hodném, který chrání rodinu a o tom zlém, který si žádnou rodinu nezaslouží. ()
Všechna čest velkému Martymu, stejně tak Bobbymu De Nirovi, ale to, co zde (i za pomocí výstavně slizkého R. Mitchuma) rozehrává J. Lee Thompson je vysoká (psycho)thrillerová škola. Na tuto pečlivě naplánovanou „výletní plavbu lodí“ G. Peck se svojí sympatickou rodinkou do nejdelší smrti nezapomenou. Cape fear, to je mistrná ukázka příkladného budování napětí a následné gradace, k čemuž vyjma prvně dvou zmiňovaných, zdatně dopomáhá i hudební doprovod B. Herrmanna a černobílá S. Leavitta, která snímku nesmírně sluší a sedne jako prdel na hrnec. Srovnávat oba snímky není zcela fér, každý (Thompson- Scorsese) se vydali poněkud odlišnější cestou. Thompson je přímočařejší („thrillerovatější“), Scorsese více brnká na psychologickou strunu (to v případě obou hlavních hrdinů), kdy zejména postava S. Bowdena (N. Nolte) není tak jednoznačně kladná (tzn. „lidštější?“.) Na druhou stranu (jak zde již trefně poznamenal uživ. kinderman) dovedete si představit G. Pecka jako kurevníka popř. zkaženého právníka? Tak vidíte :-) Přesto (si) musím přiznat, originál (v mých očích) remake o pověstný chlup převyšuje (včetně (překvapivě) srovnání R. De Niro versus. R. Mitchum) s vyjímkou obsazení role dcery Nancy, kdy lolitka J. Lewis (zejména při sváděcí divadelní scéně „face to face“ s Bobbym De Nirem) svoji předchůdkyni L. Martin jednoznačně válcuje. Dost bylo však komentáře (srovnávání), pohodlně se usaďte a nechte se unášet tímto honem na kočku a myš a potom......třeba i zkuste remake. Zklamáni (troufám si tvrdit) nebudete ani v jednom případě. ()
Originál, ktorý neprekoná ani skvelý remake. Robert Mitchum ako stvorený hrať bezcitného netvora, ktorý zabŕda ako osa a to prosím pekne do "nedotknuteľnej rodiny" Gregoryho Pecka. (Robert De Niro sa nesmierne veľmi snažil, nechal si zničiť zuby, zhotovil falošné kerky, odpozeral správanie psychopatov atď... ale už to nie je skrátka ono). Klasika, ktorá v našich končinách bohužiaľ trochu zapadla prachom. ()
Veľmi pôsobivý thriller, do bodky rovnako účelový ako jeho neskorší remake z roku 1991 Mys hrôzy od Martina Scorseseho. Takže okrem dokonalo vybudovanej hutnej atmosféry, tu hlavne exceluje dvojica Gregory Peck a Robert Mitchum. /90%/ ()
Galéria (92)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (24)
- Scénář byl původně napsán pro Alfreda Hitchcocka, ten však režii odmítl. (Rocky62)
- Robert Mitchum najprv nechcel natočiť film, ale nakoniec ustúpil, keď mu Gregory Peck a J. Lee Thompson doručili debnu bourbonu domov. Jeho odpoveď bola: "Dobre, vypil som váš bourbon. Som opitý. Urobím to." (westerns)
- Ako producent filmu Gregory Peck dohliadal na strih a nevyužil žiadnu výhodu na to, aby svoju postavu uprednostnil pred postavou Roberta Mitchuma. (westerns)
Reklama