Párty Hárder: Summer Massacre

Ale no tak hárd no, přes hodinu to jede měkce, wanking povislýho dicka si to kompenzuje něžným oslovováním dívek a pokusy o fekální humor, který nemaj ani nápad, ani smrad... naděje, že to bude radikální vomitózní kefír a český Jackass ztroskotává na situační nedomrlosti a taky faktu, že Marty je trochu režisér po obrně. Na závěr si to celkem příjemně sedne na píštěl, Gutalax zařvou své kultovní ahoj přátelé, suché i čvachtavé gagy najednou pasují a docela to frčí, byť prvenství si z vozíčku v klidu urvou sviňáci z The Tap Tap. Čekal jsem, že to bude radikální scheisse a skutečný vyhlášení války korektnosti, ale je to spíš takový příjemný posezení s kámoši na Mácháči, na kterém si občas někdo vlhce usere do starých trenek. Nic proti, dám to rád, ale můj věnec zůstal vcelku. (29.06.2022)

Marty Pohl opět posunul svou filmografii o krok výš, pomalými krůčky došel až do běžné distribuce a to bez kompromisů a s tím, co v podstatě dělá už dvacet let – za to má můj obrovský respekt a přeju mu masivní úspěch, aby mohl svou tvorbu posunout zase o kus dál. Párty Hárder: Summer Massacre už je opravdu regulérní film se vším všudy – oproti natřískané Párty Hárd hodinovce má pozvolnější tempo a promyšlenější scénář, ve kterém je snad každý vtip dohraný a leckterá vtipná momentka dostane ještě nadstavbu. Nejzásadnějším prvkem je vývoj postavy Poulíčka, která projde největší proměnou a skvěle doplní dvojici hlavních hrdinů z prvního dílu. Přes všechny prasárny a nadávky dostane prostor i utužování kamarádství, které je funkční a uvěřitelné. Možná jsem čekal, že to bude ještě více přepálené, ale Marty se zaměřil na soudržnost příběhu a nesnažil se jen kupit bizáry a oplzlosti jak na běžícím páse, což filmu nepochybně prospívá. Držím Martymu palce, aby se jako režisér etabloval stejně silně jako Řezník – nejen česká hudební scéna potřebuje čas od času rozčeřit zahnědlé vody, český film to potřebuje ještě víc. Tak ať se lidi hrnou do kina, Éra Déra je tu! (21.06.2022)

Očekávání byla velká, protože u jedničky jsem se v kině nasmál, jako dlouho u žádného filmu. Ačkoli domácí atmosféra se ke sledování Pohlových nechuťáren příliš nehodí, myslím si, že ani v kině plném rybích lidí  by to tentokrát nebyla taková jízda. Tužba hošanů po prázdninové souloži je po chvíli hodné otupující. Moc tomu nepomáhá, že se tu recyklují postavy z jedničky. Je to jako škytající fichtl, který občas naskočí, ale po chvilce mu vždycky dojde pára. (22.03.2023)

Iritovalo ma to výrazne menej, ako prvý diel a aj humor mi bol väčšinu času bližší. Sympatické postavy unášané kopou vydarených gagov, zavesených na pomerne funkčný príbeh. Záver na shit-party ma odzbrojil. Nadšenectvo a absencia profesionálneho štábu z toho srší každým okienkom. Nikdy by mi nenapadlo, že v jednom filme uvidím hrať Míšovy šílenosti aj Gutalax. (10.04.2023)

Zatímco minulé Řezníkovy filmy jsou pro mě (až na Deprivační staniol) čistý průměr, tady si sedlo prakticky všechno. Perfektní balanc debilního humoru, ujetého příběhu a geniálních hlášek. Naposledy jsem se v kině takhle upřímně zasmál u Vyšehradu a Mimořádné události, které však byly oproti tomuto šílenství ještě hodně slabým odvarem z heřmánku... Nutno říct, že pokud jste (konkrétně) s Tomášem a jeho tátou neprožili camea v minulých snímcích, asi tak úplně nedoceníte jejich vývoj a různé drobné odkazy do minulosti (třeba srbské lidové milice a podobné srandy), ale i tak si troufám říct, že tohle je nejlepší česká komedie za poslední roky. A to nepřeháním - minimálně za sebe. P.S.: Nebýt brilantního camea Standy Lukeše v roli otylého burana dujícího na lesní roh, jehož herecký talent ocenili spontánním potleskem všichni přítomní členové štábu, film by stěží atakoval 80% hranici hodnocení. Takhle jasných 5*. Nechť Standova hvězda stoupá k výšinám. (04.09.2022)