Párty Hárder: Summer Massacre

První díl přišel do našich kin nečekaně jako blesk z jasného nebe. Dvojka už má smůlu, že divák ví, do čeho jde. Je dražší, delší, profesionálnější, ale také jí chybí ta až punková energie a celkově mi přišla krotší. Takže mě nakonec vlastně nejvíc pobavila účast některých zdejších hudebníků (Gutalax, The Tap Tap). Celkově pořád dobrá komedie, i když v mnohém zamířila blíž k mainstreamu. (19.07.2022)

7,5/10 – Druhá plnohodnotná pubertální komedie z dílny kontroverzního rapera Martyho Pohla, jinak dobře známého pod přezdívkou Řezník, se překvapivě velmi vydařila a v několika ohledech i kvalitativně předčila jedničku. Párty Hárder: Summer Massacre je odvážná a všemi mastmi přisprostlá komedie dělaná pro omezené publikum (jak rozsahem, tak inteligencí), která se i půl roku po vydání stále nějakým zázrakem drží v kinech. Ze strachu, že by mi snad tento letní hit minulého roku mohl uniknout, jsem možná mezi posledními zavítal do kina i já. Konkrétně jsem si pro tento účel vybral Kulturní centrum Zahrada na Chodově. Zdejší rodinná atmosféra a milá uvaděčka, v kombinaci s promítacím plátnem mně dobře známým ze školy, navíc umocnily finální zážitek na druhou. Film jsem si moc užil. Řekl bych, že podstatně více, než jedničku, která na mě byla asi příliš velké sousto po stránce moralistické a také humor mi úplně nesedl. Naproti předchozímu „pokládání hoven na podlahu“, v Summer Massacru tvoří highlight spíš ústřední trio kamarádu a jejich vyvíjející se vztah a vzájemné pošťuchování. Přestože partička doslova vyráží na lov buchet, zpracované je to vlastně komorněji než jednička, kde se vše točilo kolem závěrečné párty. Svému názvu párty hárder ovšem dvojka bohužel nedostojí, v tomhle ohledu rozohněný perverzák Pohl (možná na doporučení shora) trošku ubral. A ono je to v konečném důsledku dobře. Nejasný cíl tvoří ze sebranky vygumovaného frajírka, cringujícího normála a tlusťocha s daddy issues nezřízenou střelu, u které nikdy nevíte, co semele v příštích minutách, natožpak v dlouhodobém časovém horizontu. Příběh plyne docela hladce – hlavně díky tomu, že Řezník zběsile zakrývá veškerá hluchá místa v ději sériemi gagů, hlášek a urážek –, ale přesto se najde několik nudnějších pasáží a chvílemi je ze snímku silně cítit, že není moc co vyprávět a hlavní pointa je v tom to s postavami nějak doklepat na závěrečnou ne-až-tak-hárd párty. Při sledování jsem se bavil dost, chvílemi i hlasitě, vtipy to skutečně srší, leč důvtipem už tolik ne. Co je ovšem důmyslné a nadmíru hodné pochvaly, je Řezníkův talent a hlavně perzistentní úsilí proměnit jakoukoliv situaci na nějaký zvrácený nápad s chlípným podtextem. V tomhle ohledu dávám palec nahoru. Také je osvěžující slyšet pro jednou běžnou mluvu, již člověk denně slýchá na každém rohu, pro jednou na filmovém plátně. Ač bílém a stahovacím. Top hláška (jediná, na kterou jsem si po několika dnech vzpomněl, a pravděpodobně nepřesně ocitovaná): „To je právě to. On jí za dva, ale prdel má jenom jednu!“ (08.02.2023)

Není to takový brutální úlet jako první díl a je tu znát i profesionálnější filmařská práce, ale pořád je to hradcoreová kanálová zábava, ve které není nouze o zvratky, štěnice a sračky, což vše tvoří kulisu ústřednímu motivu a to touze si zapíchat. Neměl jsem tu větší problém a potěšila i epizodní přítomnost české grindcoreové legendy Gutalax. Ostatně kde jinde by měla tahle kapela zahrát, když ne tady. To jsem zvědav, s čím přijde Řezník příště. 80% (14.03.2023)

Problémem dvojky Párty hárd je, že šla do široké distribuce. Ne, že bych to Martymu alias Řezníkovi nepřál – naopak, je fajn, když někdo rozčeří zkažené vody české komediální kinematografie. Jenže trochu postrádám tu odvahu, se kterou kdysi na koleni natáčel své starší projekty. Kamarád se vyjádřil, že zatímco jednička byla dekonstrukcí teenagerovské komedie, dvojka je její rekonstrukcí. Dalo by se pod to podepsat. Nechci moc spojlovat, ale snad nebude na škodu, když si postesknu nad o něco menší úrovní nekorektnosti a nechutnosti. Ano, pořád se tu řeší fekálie a nechutnosti, zároveň se tu ale objevuje něco, co k Martyho filmům tak úplně nepatří, a sice to, že dobré postavy jsou odměněny a záporné potrestány. Takže zatímco ve starších dílech z produkce ZNK dostávaly hlavní postavy plnou palbu a měly až absurdně nespravedlivou smůlu (znásilnění úchylem, zastřelení v obchodě, udušení se kozím chlupem, pomočení vlastním otcem), tady už přichází ke slovu moralizace a trestání skutečných zlořádů (v tomhle případě parta tetovaných hajzlů, co dětem prodávají fet). Neříkám, že je to nutně špatně samo o sobě, ale konzervativní Pohlovi fandové tohle možná úplně neocení. Oproti jedničce tedy slabší kousek, ale určitě někdy zase rád kouknu. (1 385.) (23.08.2022)

Produkčně je to výš, herecky je to pořád poloamatérské, ale takovým příjemným, nekřečovitým způsobem. Vtipy jsou brutální, nechutné a nevkusné, prostě takové, jaké máme od Ing. Pohla rádi a kvůli kterým na to celé koukáme. Jednička mi přišla ostřejší, ale i tady si člověk najde svoje. Super camea (Kocián z Lunetiků, co žebrá od Klempíře bagetu, taptapové). Rozhodně jedna z nejlepších českých komedií za poslední dlouhé roky a jedna z mála, u kterých jsem se na pár místech smál nahlas. (13.04.2023)