Párty Hárder: Summer Massacre

Párty Hárd nasadilo laťku vysoko, ale Párty Hárder ji dokázalo přeskočit, protože se konečně jedná o regulérní celovečerní film. Pohl musel snížit dávkování nekorektního humoru, aby snímek vůbec mohl jít do kin a hlavně starší ročníky nekolabovaly přímo v sálech. Znovu se však jedná o správně perverzní letní jízdu plnou chlastu, drog, fekalit a totálních zoufalců s nosem od koblihy a mrdkou na obličeji. (19.03.2023)

8/10. Jeden z mnoha důvodů proč je tento film tak úspěšný je mj. i to, že spousta lidí je už unavených z těch ubohých českých sra*ko-filmů, které bylo mj. vidět i před projekcí tohoto snímku v kině v rámci upoutávek. V naší republice se už dlouho spokojíme s Vašutem v hl. roli, ubohým scénářem, 100 product placementu, a pak si všichni v Karlových Varech plácáme po zádech jak jsme v té kinematografii světoví... NE, NEJSME. Teď už k Párty Hárder: Ve filmu je spoustu vtipných momentů, nevšedního (černého) humoru, gagy kam se podíváš, herecké výkony v pořádku, a naprostou třešničkou na dortu byla potitulková scéna s Grundzou. Oproti 1. dílu vyhlazenější, postavy mají stejné chování a celkově to do sebe zapadá. Už teď se těším až se na film podívám znovu. (03.07.2022)

Marty Pohl opět posunul svou filmografii o krok výš, pomalými krůčky došel až do běžné distribuce a to bez kompromisů a s tím, co v podstatě dělá už dvacet let – za to má můj obrovský respekt a přeju mu masivní úspěch, aby mohl svou tvorbu posunout zase o kus dál. Párty Hárder: Summer Massacre už je opravdu regulérní film se vším všudy – oproti natřískané Párty Hárd hodinovce má pozvolnější tempo a promyšlenější scénář, ve kterém je snad každý vtip dohraný a leckterá vtipná momentka dostane ještě nadstavbu. Nejzásadnějším prvkem je vývoj postavy Poulíčka, která projde největší proměnou a skvěle doplní dvojici hlavních hrdinů z prvního dílu. Přes všechny prasárny a nadávky dostane prostor i utužování kamarádství, které je funkční a uvěřitelné. Možná jsem čekal, že to bude ještě více přepálené, ale Marty se zaměřil na soudržnost příběhu a nesnažil se jen kupit bizáry a oplzlosti jak na běžícím páse, což filmu nepochybně prospívá. Držím Martymu palce, aby se jako režisér etabloval stejně silně jako Řezník – nejen česká hudební scéna potřebuje čas od času rozčeřit zahnědlé vody, český film to potřebuje ještě víc. Tak ať se lidi hrnou do kina, Éra Déra je tu! (21.06.2022)

Řezník podruhé a progres je vidět především na technické stránce věci a možná také trošku na (ale opravdu jenom trošku) umírněnejším humoru. Pokud se to vůbec tak dá říci, protože většinu času se pohybujeme dost za hranou. Určité kvality se tomu upřít nedají a tím se vysvětluje i progres v hodnocení tady na csfd. Stále se však jedná o záležitost pro dost specifické publikum. (06.04.2023)

Trapné, křečovité, zdánlivě někonečně dlouhé a smysly otupující, vyvolávající pocity studu za všechny zúčastněné. Takové bylo pásmo asi pěti nebo šesti trailerů na nové české filmy, které nám v CC na Flóře pustili před Párty Hárder. Pak naštěstí začla tahle decentní filmová komedie. Přišlo mi to míň punkový a odvážný než první díl, ale možná už si ho jenom blbě pamatuju. Produkční zázemí se naopak trochu zlepšilo, ale pořád ne tak, abych hodnocení vytáhnul hvězdičkově výš. Chtělo by to víc zajímavých filmařských fines (jako třeba netradiční použití povědomého hudebního motivu v závěru), které by audiovizuálně podpořily tu gagama napěchovanou, ale formálně prostou komediální řachandu. (23.06.2022)