The Rutles

Eric Idle je jako Paul McCartney v Koncertu na střeše opravdu k sežrání. A když člověk vidí, jak jim v parodii na Help padají jablka na hlavu... ach. Řekla bych ale, že divák musí dobře znát dobový kontext a dějiny skutečných Brouků, aby věděl, na co se to vlastně dívá. Já zde stejně jako u skutečných brouků a některých dalších hudebních i nehudebních ikon žasnu, jak můžou mít tak tenké nohy. -"You need feet to keep your socks on." (05.02.2008)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)

Na to, že sa v jednom filme stretla časť Monthy Pythonov (Idle, Palin) a časť zlatej generácie Saturday Night Live (Belushi, Aykroyd, Murray) za podpory mnohých hudobníkov (Simon, Jagger, Harrison) a o Beatles, je výsledok viac než rozpačitý a až na pár absurdných vtipov Erica Idle nie veľmi smiešny. Spinal Tap vyšiel oveľa viac. (27.10.2007)

Na první pohled ztřeštěná, ve skutečnosti ale neuvěřitelně promyšlená a propracovaná parodie na fenomén Beatles. Pro mě je naprosto nepochopitelný, jak se Innesovi podařilo oprostit se od hudebních originálů a složit písničky, který ty původní parodujou a odkazujou na ně - a to tak, že to je pochopitelný, ale hlavně skvělý i hudebně (a to včetně klipů, viz např. dokonalou "Ouch"). Všichni čtyři navíc u toho vypadaj bezvadně, očividně si to užívaj, Idle navíc jako narrator-reportér je úžasnej tragéd... taky se tam objeví Palin, Jagger, Simon, Harrison a tak. The Rutles jsem si užíval jako dlouho nic - špetka Pythonů (dobře, tak spíš Idlea), špetka Beatles, špetka šedesátek, kvanta skvělý hudby, kvanta skvělejch hlášek - prostě "The best since Schubert", jak samy uznaly London Times. (23.11.2015)

Dvě velké lásky v jednom filmu - filmově-seriálová (část Monty Pythonů) a hudební (The Beatles jako objekt parodie). Co chtít víc? Trochu více vlastní invence, ne jen zuřivé vykrádání a převrací faktů o liverpoolské čtyřce, více Pythonovského humoru a ne jen radost a nadšení z natáčení. Škoda, čekal jsem více. (03.12.2011)