tick, tick...BOOM!

Lepší jako životopisné drama o strádání tvůrčího procesu "pro stromy nevidím les" bohéma z raných devadesátek než autobiografický muzikál (nejen) o tomtéž. Problém je, že i jako životopisné drama je to přinejlepším tuctové, protože téže jste již viděli bezpočtukrát; a lépe. Muzikálové pasáže dojíždějí především na to, že nejsou "v jednom duchu". A tak je to jednou přepáleně stylizované s tunou magického realismu "kdy náhodní lidé kolem začínají pět", hned na to je píseň realisticky zasazená do běžného dění apod. Je to jak z pěti různě stylizovaných muzikálů. Což ještě umocňuje fakt, že je to drama (a tak trochu mezi řádky i satira) o životě autora muzikálů, ve kterém autobiograficky zpracovává své vnitřní démony i život do písní. A zároveň to je o inspiracích pro kultovní muzikál Rent. A zároveň je to "minimalistický recitál o muzikálu v muzikálu". Dále tomu je na škodu nevyrovnanost jednotlivých hudebních čísel. Je jich sice požehnaně, ale trio (v čele s Therapy, která je v pěti minutách esencí všeho, o co se to snaží po celou stopáž) ční nade všemi příliš dominantně. Naopak zdánlivé slabiny v podobě poprvé film režírujícího Mirandy a zpívajícího Garfielda, jsou překvapivými klady. U Mirandy s výhradou; přeci jen meta rovina "tří plánů vyprávění" byla pro debut těžké sousto, ale převážně to ustál (navzdory rozhárané stylizace muzikálových čísel). U Garfielda pak bez výhrad; je největším kladem. A to zde ostatní rozhodně nejsou jen do počtu. Solidní počin, ale nic památného. (13.12.2021)

// Fakt, že Lin-Manuel Miranda nenatočil jeden, ale de facto tři muzikály v jednom, je jen o něco méně působivý, než že se Andrew Garfieldovi povedlo překonat svůj životní výkon v Mlčení jednoduše tím, že si zahrál zpívajícího a tančícího dramatika v 90s New Yorku, kterému v hlavě povážlivě tiká. Smutný, o to však podnětnější film, který naštěstí zachraňuje lehké zklamání z Mirandova druhého letošního muzikálu. 8/10 (23.11.2021)

Možná že bych šel s hodnocením tohoto filmu i na velice pěkné, průměrné 3*, ale nedovoluje mi to za žádných okolností velmi nepřirozený a především až přehnaně excentrický výkon Andrew Garfielda, který mi na začátku své kariéry připadal jako zajímavý a netuctový talent, ovšem postupem času jsem na něj začal být čím dál tím víc vysazenější, no a vygradovalo to právě zde, kdy mi každou svou neustále se pitvořící grimasou zvedal tlak, a navíc mi ne poprvé přišel jako non-stop ufňukánek, prostě tu svou postavu těma svýma ksichtama degraduje a vlastně nejen jí, ale v podstatě i můj dojem z celého filmu, jelikož prakticky z obrazovky nesleze a jen přehrává a přehrává a přehrává. Absolutně tedy nechápu tu všeobecnou lavinu oslavující jeho přítomný výkon, na mě prostě ale skutečně nepůsobí vůbec dobře a věrohodně. Když už jsem jinak u toho obsazení, ani jeho přítelkyně v podání Alexandry Shipp nepodává úplně civilní výkon, stejně tak jako jeho gay kámoš Robin de Jesus, prostě casting této podívané se vážně nepovedl a filmu silně podráží kopyta. Co se jinak zápletky, respektive dané životní etapy Jonathana Larsona týče, tak abych upřímně řekl, nepřijde mi úplně až tak výrazná a zajímavá, aby o ní byl natočen zrovna celovečerní film, muzikál, nicméně tvůrcům se ho i přesto podařilo zpracovat způsobem opravdu originálním, podmanivým, odehrávající se ve slušném tempu a atmosféře, a hodně mile mě překvapila i skvělá hudba, která také hodně pomáhá film udržet nad vodou. Tick, tick … BOOM je tak zkrátka zvláštní a neobvyklý muzikál, který si jistě zaslouženě najde spoustu svých příznivců, zároveň ale bohužel i odpůrců, mě osobně pak tedy také spíš nepřesvědčil, nicméně své nepopiratelné pozitiva jistě má a zcela ho tak ignorovat si nejspíš asi také nezaslouží. (03.02.2022)

Garfield hraje dobře a téma též není zlé. Mám rád vztahová dramata, příběhy o umělcích a jejich tvůrčích procesích, jenže tento muzikál s blbým názvem je příliš tuctový, plytký a neatraktivní na to, aby stálo čas. Mohl bych dobrosrdečně říct, že to je relativně fajn, ač jsem se skvěle nebavil a dát vyšší hodnocení, ale nechci být nekonzistentní. Když to jen porovnám s takřka dokonalým All That Jazz, tak jsme úplně někde jinde. Oba filmy však dobře zakomponovali muzikálovost do obsahu. (01.01.2022)

Popis filmu mě nepřesvědčil o tom, že tohle by měl být film, na který se budu chtít dívat. Titulní postavu jsem neznal, čul jsem muzikál, který je u mě vždy na hraně. No ale pak jsem viděl pár ukázek se střeleným Andrew Garfieldem a usoudil, že by to mohlo být fajn. V podstatě to ale fajn není, i když Andrew Garfield je přesně tak střelenej, jak jsem si představoval. Celé je to takové hodně konzumní. Hudba je přesně ten sladkobolný popíček, který nemůžu ani cítit. Uznávám sice, že má pár nápadů, které tkví v tom, že předmětem těch skladeb jsou kolikrát věci, o kterých by Vás nenapadlo, že se dá napsat píseň. Celé je to hudebně ale pořád takové stejně skočné a super hyper střelené a rádoby zábavné, že po hodině jsem z toho měl bolehlav až běda. Celý film jsem si říkal, že se dá natočit dobrý a neotřelý muzikál a vzpomínal na La La Land. Tady jsem se ale modlil, ať už je konec. Co naplat, že Andrew Garfield se tu fakt předvádí seč může. (18.01.2022)