Skratky ku šťastiu

Na tento film jsem se podíval jen kvůli Anthony Hopkinsovi. Nečekal jsem nijak zvlášť úžasný film, četl jsem pár recenzí a konečně režie se ujal Alec Baldwin, ale víte, jak to je...dokud jsi člověk něco neověří...Tenhle film předčil všechna moje očekávání a to v tom negativním smyslu. Zhruba po sedmdesáti minutách jsem měl nutkání film zastavit a vyhodit z přehravače. Nakonec jsem to vydržel, ale jen silou vůle. Příběh vypráví o zaprodání duše alá Faust, přenesen do dnešní doby. V totmo případě zaprodal svoji duši neúspěšný spisovatel (Baldwin), který chtěl úspěch.Jennifer Love Hewitt zde vystupuje jako ďábel, její herectví, pokud se vůbec v jejím případě dá mluvit o herectví, je zde hodně zoufalé. Konečně Hopkins, nakladatel, kterého Baldwin požádá o pomoc, nakonec uspořádá proces na záchranu jeho duše. Přičemž v porotě zasedali slavní spisovatelé jako Mario Puzo, Oscar Wilde atd. Baldwin proces vyhrál, vrátil se v čase zpátky a všichni se měli dobře - zlo prohrálo. Dlouho, už jsem takovou imbecilitu neviděl. (27.05.2009)

Jedno velké zklamání! Baldwin režisér zbožňuje Baldwina herce, takže Baldwin herec nesleze z plátna po celý film. Vidíme Aleca smějícího se, plačícího, Aleca oblečeného, Aleca nahatého, Aleca chlupatého... Jedním slovem BLÉÉÉ! To, že Alec na začátku zaprodá duši ďáblu, vás nijak nerozhází. To, že je Alec ve skutečnosti hodný chasník, jak se vám v prvních minutách snaží naznačit, mu nesežerete a když na konci přichází na to, že má zaplatit a jít k čertu, tak se jenom těšíte, protože si po celou dobu filmu ani nic jinýho nepřejete. Pro mne osobně má tento jasný děj pouze jediné ALE (Jednomu se tam málem vloudí to c!). Aleca na konci hájí můj milovaný Toník a kdyby měl jít Alec do pekel, znamenalo by to, že Toník prohraje. A to přece nechceme, že? Jak to tedy udělat? Nejlepší by bylo, kdyby Aleca vzal čert a Toník si v nějakém jiném, pěkném filmu (jistěže tentokrát bez Aleca, a to kdekoli, PŘED i ZA kamerou) pomaloučku, kousek po kousku naporcoval tu pěknou čertici, ze které si stejně už (kdesi v ději před filmem) stihnul useknout ocásek. No ne?! Čiliže: Jedna hvězda za Toníka. Druhá za to, že to skončilo! (04.06.2009)

Taková várka velkých jmen v jednom filmu, a jak je vidět, jednoduše debilní scénář to všecko dokáže neskutečně zdělat, a že tady fakt je hodně zvláštní. Pravda ale je, že už ze zvídavosti jsem to všecko dojel, ale stejnak mě to absolutně ničím nepřekvapilo. Film plný dost divných nápadů natočený v klasickém šablonovitém duchu, na kterém není fakt nic hezkého, a ty známí herci spíš akorát otráví, než aby filmu polepšili. (24.06.2009)

Horší verze Smlouvy s ďáblem (z roku 2000). Nemá to šťávu, Jennifer nemá ani z poloviny charisma a sex-appeal božský Liz a Alec, to je pan Nuda osobně. Nezachrání to ani mdlej Hopkins, a s hlavní ideou, s tím velkým posláním úmorně přetřásaným v poslední půlhodině filmu, s tím si protentokrát taky vytřete prsa! (25.12.2013)

Zkratky ke štěstí byly decentně nápadně podobné Smlouvě s ďáblem. Ačkoli se tenhle snímek snažil o něco hlubší pojetí úspěchu a z něj pramenících důsledků (rozuměj na vážnosti chtěl přidat), nepřišlo mi, že by to bylo o řád lepší. Tím pádem zůstávám na svých. A to i ve světle o dost lepších hvězd, které tomu značně pomohly. Ani to ale nezvedá tenhle film do nějakých lepších rovin. Zábavy se moc nedočkáte, smutek to zas tak nevyvolá, scénář nenadchne a režie rozhodně nepřekvapí. (11.12.2011)