Réžia:
Rjúsuke HamagučiKamera:
Hidetoši ŠinomijaHudba:
Eiko IšibašiHrajú:
Hidetoši Nišidžima, Tóko Miura, Masaki Okada, Reika Kirišima, Yoo-rim Park, Dae-Young Jin, Sonia Yuan, Perry Dizon, Satoko Abe, Rjó Iwase, Tošiaki Inomata (viac)Obsahy(1)
Júsuke Kafuku je slávny divadelný herec a režisér, ktorý sa vyžíva v riadení svojho červeného Saabu 900. Počas angažmán na festivale v Hirošime musí túto radosť nedobrovoľne prenechať mladej málovravnej vodičke Misaki. Obaja na skúšobných jazdách nečakane zistia, že ich spája nielen záľuba v riadení. Spolu nájdu spôsob, ako sa vyrovnať so svojimi traumami a pocitmi viny, a ísť ďalej. Drive My Car režiséra Rjúsukeho Hamagučiho je atmosférická snímka plná tajomstiev, hľadania ľudského porozumenia a zmierenia. (Filmtopia)
(viac)Videá (8)
Recenzie (149)
„I když si myslíte, že někoho dobře znáte, i když toho člověka hluboce milujete, nemůžete mu nikdy nahlédnout do srdce. Jen by vás to zranilo. Ale když se budete dost snažit, měl byste být schopný nahlédnout do svého. Takže ve výsledku bychom se měli snažit o to, abychom jednali podle svého přesvědčení a smířili se sami se sebou. Pokud opravdu chcete někoho poznat, jedinou vaší možností je podívat se zpříma do hloubky sebe sama.” - Uznávaný režisér Rjúsuke Hamaguči natočil na motivy stejnojmenné povídky Harukiho Murakamiho nezvykle niterný film o lásce a ztrátě, o pocitu viny a prázdnoty, ale také o pevné vůli nevzdávat se a jít svou cestou dál. Prokousat se tou vražednou stopáží je opravdu těžké, ale myslím si, že stojí za to obětovat tomu svůj čas. (75%) ()
Dočasně nemocí upoután do postele, měl jsem konečně dost času a pozornosti pustit si tento film, který jsem ve "watch later" měl již nějaký ten pátek. A dobře jsem udělal. Osobně mě nejvíce překvapilo, jak rychle ty téměř 3 hodiny rychle utekly. Co mě nepřekvapilo je kvalita plynutí děje a jeho přednes divákovi. Děj jako takový neskýtá moc prostoru pro invenci. Ta se objevuje až s detaily, které jsou do něj zahrnuté - vícejazyčné divadelní představení místo jednojazyčného, prolínání Strýčka Váni s hlavním hrdinou místo náhodně zvolené hry nebo vyprecizovaná dějová linka s nevěrou místo něčeho z Ordinace v Růžové Zahradě. Film ve mně zanechal primárně však dva dojmy - první dojem je poutavé vyprávění postav porušující pravidelně klasickou poučku "show, don't tell" (na mysli během psaní mi vyvstala např. Terapie, která byla téměř jenom povídání), kde ale vzhledem ke kontextu je člověk přikován k sedadlu jako kdyby na sobě měl bezpečnostní pás (zejména při předposlední scéně, která se téměř vysmívá režisérským učebnicím). Druhý dojem je jakási všechny lidi spojující lidskost. Žádné kasty, žádné třídy, žádné povyšování nad osobu šoférky nebo jiných pracujících lidí, žádná zábrana proti jiným jazykům. Jenom divadlo. A ikonický červený Saab 900. A semtam nějaký ten pěkný vizuální pohled. Třeba na dvě ruce čouhající ze střešního okénka držící cigarety. ()
Meditativní, melancholické drama, které mapuje divadelního herce a režiséra, který po náhle smrti své ženy nedokáže nadále hrát. Po dvou letech se snaží uprchnout před neuzavřeným vztahem a pocitem viny, což jej svede s novým divadelním ansámblem a hlavně šoférkou, která má také bolestivou minulost. Skrze film sledujeme postupné odhalování všech motivů a postav a jejich budování kladných i záporných vztahů. Celé to funguje hlavně díky preciznímu scénáři, režii a příběhu, který vás odměňuje za trpělivé sledování a spojování si vodítek a díky tomu dostanete hromadu uspokojivých odhalení a rozuzlení. Krásný příběh o dvou zlomených lidech, jeden nikdy neměl dceru a ta druhá otce a krásně to vyspěje v nevyřčený vztah, který jim pomůže překonat neuzavřenou minulost se svými nejbližšími. Nádherná věc, která mě ke konci dostávala čím dál víc, plná skvostných monologů. Jen tak délka občas působí lehce nadbytečně. Opravdu silných 8/10! ()
7,5/10 – Asi o mně po tomto hodnocení řeknete, že nejsem dostatečně umělecká duše, nýbrž jen prašivý konzument bum-prásk obsahu, ale 3 hodiny popojíždění z místa na místo, koukání na nezajímavé ulice a jakéhosi depresivně motivačního tlachání o životě byly skutečně úmorné. Nejenže mě to v průběhu sledování přestalo bavit, ještě jsem se vydatně nudil a ke konci už i bez obalu zíval. Abych tomu nekřivdil, ze začátku byl příběh velice zajímavý. Trošku osobního života, asi nejvtipnější možná reakce na nevěru (muž vejde do domu, na minutku omrkne, jaké porno se mu to odehrává na gauči a pak se zase otočí a tiše za sebou zavře dveře) a pak velmi komorně ukázaná smrt. Tohle trvá cca 30 minut, následně se to začíná hroutit. Začíná totiž dlouhý proces truchlení, ke kterému určitě patří i málomluvnost a pomalejší plynutí času. Tyto atributy se nicméně velmi těžko převádějí na stříbrné plátno. Je daleko snazší je napsat, nežli je natočit. Tenhle úkol splnil japonský režisér Hamaguči na výbornou. Bodejť by ne, opřel své dílo o bravurní herce a herečky, jež předvedli bezchybné řemeslo. Nicméně chybí tomu nějaká jiskra. Život hlavní postavy, pana Kafuku, se totiž nikam viditelně neposouvá (ani k lepšímu, ani k horšímu) a jen stagnuje na tomtéž místě. Dílo je tak naprosto připraveno o prvek gradace. Víte co? Řeknu to ve zkratce: je to nuda a nic se tam děje! Drive My Kár si nejlépe užije ten, který má zrovna depku. Pro ostatní, pozitivněji naladěné, se bude jednat o 3 hodiny ničeho, okořeněné o výborné herectví a realistické zpracování. Poznámka pod čarou: „A ne, Japonci tentokrát nejsou divní, opravdu.“ ()
Už je to asi trapné, ale konečně už bych se měl více zaměřit na ty Japonsko/Korejské filmy. Vždy když se k nějakému dostanu, tak musím uznat že se jedná o pecku, která co se týče charismatu herců hravě strčí do kapsy cokoliv co vznikne na druhé straně oceánu. Parazit byl vynikající, tohle je velmi velmi dobré. Hrozně se mě líbilo jak film pracuje s postavami. A na to že to mělo 3 hodiny, tak jsem se ani chvilku nenudil. 80% ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (9)
- V Japonsku se jezdí vlevo, ale Saab hlavního hrdiny má volant na straně pro pravostranný provoz. (klukluka)
- Kafuku (Hidetoši Nišidžima) ve filmu zmiňuje, že jeho Saab je starý 15 let, kdežto v povídce s ním jezdí 12 let. (Emo-haunter)
- Jeden ze čtrnácti oblíbených filmů za rok 2021 bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. (ČSFD)
Reklama