Kamera:
Miroslav SoučekHudba:
Petr MalásekHrajú:
Miroslav Táborský (rozprávač), Pavel Rímský (rozprávač), Viktor Preiss (rozprávač), Zlata Adamovská (rozprávač), Jiří Suchý, Zdeněk Svěrák (viac)Obsahy(1)
Po štyroch desaťročiach od smrti jednej z najväčších legiend českého divadla Jana Wericha vznikol jeho prvý veľký filmový dokumentárny portrét. Dokument prináša strhujúci životný príbeh tejto hereckej legendy. Slobodná myseľ v neslobodnej spoločnosti prinášalo Werichovi mnoho úskalia a táto myšlienka prechádza celým filmom. Rovnako ako snaha tvorcov priblížiť fenomén inteligentného humoru, ktorý je Werichovmu vyjadrovaniu pripisovaný. (Continental film)
(viac)Videá (15)
Recenzie (75)
Je mi to líto, ale když nebudu brát v potaz velikost osobnosti Wericha, nejde o výjimečný dokument. Nezatracuji náročnou práci při dohledávání dochovaných materiálů, ale formát filmu působí jako televizní dokument z ČT2. Aneb není na tom nic vyloženě špatného, ale ve slabších pasážích je to sterilní nuda. ()
Občas mají někteří lidé pocit, že moudrý klaun Werich Jan zná odpovědi na všechny jejich otázky, a proto není divu, že si (hloupě, samozřejmě) nějaký ten jeho citát vymyslí. Každého je potřeba brát jako člověka a jsem rád, že tento dokument, na rozdíl od jiných, tento fakt nezastírá. Velkorysá stopáž, mnoho informací a citace z Werichových dopisů jsou hlavní devizy tohoto rozevlátého filmu. 90%. ()
Nie som veľký fanúšik dokumentárnych životopisov, ale keď ide o Wericha, tak samozrejme ide o výnimku. Autori ukázali Wericha nie ako zbožšťovaného umelca, ale ako človeka s chybami a o to bližšie k nemu majú súčasní diváci. Veľmi oceňujem ukázanie málo známych faktov - napríklad Orson Welles a pod. Trochu mi tam chýbalo spomenúť Lasicu a Sastinského ako priamych nasledovníkov VW. A ešte sa mi zdalo, že tam bol príliš málo ukázaný príspevok Horníčka, o to viac sme sa dozvedeli o Suchom a Sverákovi, aj keď tí s Werichom nespolupracovali. Ale ináč, veľmi pekné a ďakujem autorom. ()
Kdyby Jan Werich nežil v tehdejší době a v tehdejším Československu, byl by z něj herec světového formátu. Měl na to osobnost, kterou mi tento dokument strašně hezky představil. Každá další návštěva Werichova domu tak pro mě bude daleko osobitějším zážitkem, než-li doposud. Tehdejší režim bylo jednoznačně to nejhorší, co mohlo naši zemi potkat, a jsem rád, že po třiceti letech od vzniku samostatné země poslední volby do Poslanecké sněmovny smazaly komunisty z povrchu zemského. Doufám, že jednou pro vždy. Pan Werich by měl jistě radost. ()
TV/// Obsazení 10/10 Děj 9/10 Hudba 7/10 Kamera 7/10/// PLUS: krásné, zajímavé a poutavé vyprávění, Zdeněk Svěrák a jeho vzpomínání, chronologická posloupnost MÍNUS: není tu a zřejmě být nemůže reakce od Voskovce, nebo dopis od něj, je to pouze pohled od Wericha/// Shrnutí: Dojemný a pocitově silný zážitek. Wericha mám rád a po tomto dokumentu si svůj názor jen potvrzuji. Zároveň je ale škoda, že nemohlo být plně využito jeho potenciálu a že měl osud, který si nezasloužil. Naštěstí spoustu lidí na něj bude ještě dlouho vzpomínat a ještě o něco později na něj díky tomuto filmu nezapomeneme./// Celkem 84%/// ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (2)
- „Nevyhnuli jsme se ani otázce celoživotního přátelství s Jiřím Voskovcem, které bylo narušeno realizací filmu Císařův pekař (1951) a Pekařův císař (1951), kdy se Jan Werich bez souhlasu Voskovce vrátil k tématu Golema, jež spolu zpracovávali už před válkou. Premiéry Císařova pekaře v New Yorku se Voskovec nezúčastnil, ačkoli v NYC žil a vnímal to jako zradu. Pak ale přátelství obnovili a pravidelně si psali dlouhé dopisy. Úryvky z některých dopisů ve filmu citujeme,“ uvedl spoluautor a spolurežisér filmu Martin Slunečko. (SONY_)
Reklama