Invaze barbarů
Les Invasions barbares
Les Invasions barbares
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
Réžia:
Denys ArcandScenár:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
Pierre AviatHrajú:
Rémy Girard, Stéphane Rousseau, Dorothée Berryman, Louise Portal, Dominique Michel, Marie-Josée Croze, Marina Hands, Roy Dupuis, Micheline Lanctôt (viac)Obsahy(1)
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, Denys Arcand, nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film The Decline of the American Empire. V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.
Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (135)
Námet je síce otrepaný, ale sľubuje rôzne inteligentné variácie príťažlivej témy, najmä v dialógoch. Sľubuje a možno ich niekomu aj ponúka, ja som však iná sorta ľudí, akú nám Arcand vo svojom prehypovanom filme ponúka. Chvíľami som sa s nimi cítil ako v nejakej Pythonovskej paródii na intelektuálnych snobov a ak by mi niekto povedal, že to tak je, uveril by som. Neprirodzené dialógy, rozoberanie myšlienok filozofov, kecy o stoporených penisoch, ktoré sú rádoby vtipné, ale sú iba trápne. Vedené väčšinou nesympatickými postavami na čele s ústredným trpiteľom, ktorého synom by som nechcel byť ani ako herec vo filme. Ak chcete v tomto fikčnom svete zohnať heroín, treba ísť za políciou. Oni vám ho síce nedajú, ale poradia kde hľadať. Napríklad medzi básnikmi. Nakoniec však zistíte, že narkomankou je zhodou okolností dcéra milenky vášho otca. Znaky závislosti sa prejavujú tak, že vyzerá ako sexy doktorantka na vyške. Śkoda, že zaujímavá kontroverznosť, ktorú film ponúka, mi vo svojej forme nesadla. Mohol to byť vynikajúci film. ()
Nevidím na tomhle snímku nic zvláštního, nic zajímavého, klasické téma umírajícího otce, syn podnikatel, co se bez mobilu ani nenají, přátelé donucení přijet a dělat mu společnost, podplacení studenti...možná by to všechno nevadilo, ale je to natočeno tak nudně, nezáživně, že už podruhé jsem u toho skoro usínala. A to už vůbec nemluvím o hercích, protože ti byli všichni velice průměrní. ()
Realistický pohled bez příkras na snahu syna zpříjemnit umírajícímu otci poslední chvilky života sráží nevěrohodnost některých vedlejších dějových linií. Hlavně o napravené fetačče. Navíc ty hrozné pseudointelektualské kydy přátel umírajícího profesora se jen tak někde nevidí. Hrozně sráží film dolů. Na ně se přesně hodí název filmu.Bohužel to režiser ale určitě plánoval trochu jinak. Na to aby to byla komedie je film o příliš vážných věcech. Na to aby to bylo regulerní drama Invaze barbarů ze své podstaty nemá. ()
Zase jednou ty rodinné vztahy vykreslené chvílemi až pitoreskně, ale mně se to moc líbilo a až cynicky možná právě ve spojení se smrtí, která tu byla na spadnutí, otec a syn, kteří si nakonec přeci jen mají co říct a snad se i pochopí, a musím přiznat na rovinu, líbilo by se mi mít v posledních chvílích takový barbary kolem sebe. Já byla nadšená a dialogy kolem lůžka i mimo něj mě fakt bavily. ()
Strašně umělý, nevěrohodný, chvílemi až směšný film. Jediné, co ho odlišuje od sladkobolné produkce vysílané v televizi v neděli odpoledne, je kopec pseudointelektuálních, dokonale vyprázdněných dialogů a odkazů (náhodné vyjmenovávání ismů, záběry na tituly knih bez jakéhokoli vztahu k vyprávěnému příběhu). Postavy si mě nedokázaly získat ani dojmout, hlavní mi byla vyloženě nesympatická. Dobře napsaná a zahraná mi přišla akorát feťačka, jakkoli celá situace kolem ní působila naivně, aspoň tady se bylo čeho chytnout. Ten moment sblížení, kdy zahodí synův mobil do ohně, byl hodně silný, jenomže to je na sto minut trochu málo. Nutno dodat, že Hlas moře na podobné téma mi nepřipadá o moc lepší. Pozitivní filmy, které víc než svůj přívlastek nenabízejí, prostě asi nejsou pro mě. ()
Reklama