Neprivolávaj nič zlého

Často se v životě stává, že první dojem je úplně jiný než ten poslední.. Dokud Tafdrupova cyklící se procházka mezi toskánským nebem, dánským limbem a holandským peklem může stavět na napětí z neznámého vývoje, má předpoklad znepokojovat, jenže když mladší verze Rhys-Daviese a jeho manželka naplno odhalí své tendence, ta snaha odvést diváka z komfortní zóny už prohrává se slabinami konstruktu. Co na tom, že táhnoucí se tenká nit ohledně neschopnosti postavit se adekvátně zlu či třeba odbočka k svazující politické korektnosti (cizinec babysitter) to chtějí dostat někam výš.. Předpokládám, že stejně jako u letošního Molochu se na produkci podílela nizozemská Agentura pro rozvoj cestovního klidu.. (30.09.2022)

Dánové možná tlačí hygge přístup k životu, ale dokážou být taky pěkně deprimující. Nepřivolávej nic zlého je krajně znepokojivá podívaná, co se pomalu, ale o tom soustavněji zažírá hluboko pod kůži. Chytře a provokativně vystavěný snímek je ochotný zajít tak daleko, jak jen ho divák nechá. Ta finální beznaděj vás doslova semele. A přiznám se, že jako s rodičem to se mnou hnulo dvojnásobně a to na hodně fyzické úrovni. (29.04.2022)

Dánská rodinka se na prázdninách v Toskánsku spřátelí s holandskou rodinkou a když po čase obdrží pozvánku na víkendovou návštěvu nizozemského venkova, kde tito noví přátelé bydlí, rozhodnou se ji přijmout - protože co by se mohlo stát hrozného, maximálně to nebude tak fajn, jako tehdy v létě v Itošce. No, vidíme žánr, do kterého tento snímek spadá, takže tušíme, že úplně v klidu návštěva neproběhne. Klasické žánrové propriety tu sice v závěru nějaké jsou, za nejsilnější kartu tohoto filmu nicméně rozhodně platí úplně výborné předvedení společensky maximálně nepříjemné situace, ve které bych se opravdu nikdy nechtěl ocitnout. Hostitelé se totiž chovají divně - ale ne tak moc divně na to, aby to vyloženě křičelo "bacha, psychopati, zdrhejte". Spíše balancují na hraně, která se dá ještě vysvětlit rozdílnou náturou, kulturou, návyky. A hosté nechtějí hostitele urazit, takže přivírají oči nad jednou divnou věcí za druhou, až z toho diváka chytá sociální úzkost, protože je to fakt mrtě nepříjemné. Nepříjemná je i koncovka, která může s citlivějšími diváky dost zalomcovat, i když nebudu lhát, po ohlasech ze Sundance jsem čekal asi větší nálož. Zároveň mě rozuzlení ani úplně nepřekvapilo, film vyústil v něco, co se dalo od jisté chvíle (která nastala poměrně brzo) tušit - spíš mě zaskočilo, že je to vlastně tak banální a bez nějakého hlubšího smyslu. A souhlasím také s rezervovanějšími názory, podle nichž rozplétání pointy a celkově zakončení nepůsobí úplně soustředěně. Nechápu, proč se to, co se stalo, stalo právě tak, jak se stalo. Záporáci si tam úplně zbytečně zadělávají na problém, naopak klaďasové mohli úplně jednoduše pár věcí udělat trochu jinak, aby se zkusili největším problémům vyhnout. (02.05.2022)

Jako "ti divní" bývají ve filmech často zobrazováni Skandinávci. Tentokrát jsou ale v tomhle skandinávském thrilleru normální (a notně šosáčtí) Dánové konfrontováni s poněkud nenormálními Vlámy. A to je asi tak všechno, co k ději můžu prozradit. Protože kdybych napsal, z jakých konkrétních důvodů mě Gæsterne zklamali, byl by to spoiler jako kráva. Takže jen nekonkrétně: Skvělý námět, realistické postavy, příjemně pomalé tempo, postupně houstnoucí atmosféra, zajímavá zneklidňující hudba, až potud velká spokojenost. Ale bohužel nade všemi pozitivy úřaduje ono tradiční "nelogické chování postav". A hlavně v postavě Bjørna nabylo v závěru tohle úřadování opravdu tak obludných rozměrů, že mi celý film rázem zprotivilo. A ani finále se příliš nevyvedlo. Kdo má něco podobných filmů nakoukáno, bude myslím cítit velké rozčarování, protože první tři čtvrtiny se vyvíjely velice slibně. (25.09.2022)

Velice zajímavé dílo, obzvláště tedy z psychologického hlediska. Nádherně je zde znázorněno, jak všichni vnímáme různé varovné signály. Náš šestý smysl nám tímto sděluje, že něco není v pořádku. Zároveň však slušné vychování často zabraňuje adekvátně reagovat na podobné podněty. Zmiňuji to, jelikož je to přesně náplní tohoto filmu, kdy se manželský pár i přes zjevné podivnosti svých hostitelů, pokaždé nechá uchlácholit a setrvá v nepříjemném prostředí jejich domu. Ti se navíc eskalací celé situace zjevně baví a testují tím, co všechno jim druhá dvojice dovolí. Tímto způsobem se všichni zúčastnění ocitají v začarovaném kruhu, až by nakonec předčasný odjezd působil společensky velice trapně. To ovšem vede k nevyhnutelnému konci. Přiznávám, očekával jsem výraznější vzdor a určitě bych měl z finále, ve kterém jim kladné postavy dají v boji více zabrat mnohem lepší pocit. Na druhou stranu, nutno uznat, že je přesně tento průběh pro netrénovaného a následně zlomeného člověka vcelku pravděpodobný. Nikdo si nemůže být jistý, jak by v podobné situaci reagoval a přesně proto, tento pro horor netradiční průběh tolik cením. Naprosto unikátní filmový zážitek hodný zamyšlení! (27.09.2022)