Traja mušketieri: D'Artagnan

Pryč jsou syté barvy a rozjuchané choreografie Lesterovy klasické verze. Bourboulon nechává svoje hrdiny rýt rypákem v hlíně a blátě, D'Artagnana v první scéně doslovně. Ubylo humoru, to ale neznamená, že trio, co je ve skutečnosti kvartet, postrádá osobitý vtip a šarm. Obsazení je dobré, výprava řádně ošuntělá, kostýmy špinavé a děj prolezlý intrikami. Odchylky od Dumase jsou obhajitelné, je zřetelné, že nová adaptace chce do hry víc dostat zákulisní pletichy a trochu odstavit milostné motivy, což je v pořádku. Škoda, že některé dějové zkratky mají trochu rozháranou logiku, ale po pár pochybách, jestli celá ta protestantská legrace pod Paříží není jen zbytečná odbočka, nakonec vítězí pocit, že ve dvojce se vše může zúročit v bezva podívanou. Nakonec mi tak vadí jen drobnosti, hlavně to, že Richelieu je postava bez výrazu. Ale všechno ostatní štymuje. Jednozáběrová akce nahradila hravé choreografie fyzičností a mušketýrská parta si rychle sedne. Velmi důstojný příspěvek do dumasovského kánonu! (18.04.2023)

Klasika je klasika, tej s anič nevyrovná, no z tohto počinu mám celkom pozitívny dojem. Slušné spracovanie, super muzika a herci tiež ušli. Najviac ma oslovilo to potemnelé vyznenie - všetko bolo ponorené do zaujímavej ponurej atmosféry. Som zvedavý na pokračovanie. Nadpriemer. 75/100 (02.05.2024)

Kdo jiný než frantíci by měli udělat kvalitní zpracování svého milovaného díla? Není to tak pohádkové jako zpracování od Richard Lestera, které je pro mě naprosto nepřekonatelné, asi teda díky té pohádkovosti:). Toto zpracování je daleko dospělejší, temnější a špinavější. Opravu po všech čertech výborné zpracování. Již se nemohu dočkat druhé části. (06.08.2023)

Po dlouhých letech vesměs holyúdského sraní na hrob jejich nejslavnějšího negra (promiň, Thiérry) došla zjevně žabožroutům trpělivost, se slovy „putain de enculé“ praštili do stolu a natočili rozhodně nejlepší adaptaci všech dob, kde konečně nejsou mušketýři vyvonění a naondulovaní bukanýři v dokonale vypraných a pečlivě nažehlených pastelových homopelerínkách, kardinálovi gardisté nevypadají jako prkenná partička olatexovaných deviantů, právě opustivších nějaký SM salón, Paříž 17. století neevokuje Dyznylend a šermovačky nepřipomínají ňoumovité baletní pokusy o defloraci Honzy Marase. Krásně špinavý a jen mírně upravený příběh je překvapivě zcela nerevizionistický, kromě Konstantýny, na které to není poznat ani na druhý pohled, neobsadili ti zkurvení xenofobové a předsudeční rasisti jediného Afrogala či Džihádcouze, pro které tenkrát prokazatelně nebylo zejména mezi šlechtou kam plivnout, mimo roztomile bisexuálního Porthose se vyhnuli všem deviacím a parafiliím, no a velkorysou výpravou i velmi kulantními souboji na jeden zátah i POV mě donutili dvě hodiny slastně leštit kord. Tudíž se bez obav z další neomarxistické homoférie klidně ponořte do dnes již klasického a z části autentického příběhu o tom, jak byla skutečná Kateřina Mannersová, manželka skutečného lorda Fuckinghama, natolik obskurně odporná, že se chudák ze zoufalství rozhodl vyprcat skutečnou Annu Rakouskou, jež vypadala jako děsně seksy mongoloidní babochlap, a co z toho pak bylo za fiktivní nemytou polízanici, plnou zrajících sýrů. (25.07.2023)

LÁSKA NÁS VŽDY VEDE JEN TĚMI NEJHORŠÍMI CESTAMI. Jak už tady píší mnozí, to, že si Francouzi zpracovali svou klasiku sami, už samo o sobě dost zaručuje, že to nebude sprasená adaptace, jako třeba od Američanů. Upřímně, nevím, co mám vychválit dřív - zda výpravu, herce, režii, úžasně natočené souboje či hudbu jako od Hanse Zimmera, která však není plagiátem. Na 90% bych byl ochoten snížit hodnocení snad jen proto, že ten, kdo už Tři mušketýry zná, nic moc ho nepřekvapí. Ovšem když už se to stane, stojí to za to!! (01.11.2023)