Traja mušketieri: Milady

Variace na oblíbené mušketýry pokračuje v obdobném provedení jako předchozí film, dlouhé souboje bez střihu, ušmudlaná výprava, žádná falešná romantika... Samozřejmě až na tvrdohlavého Gaskoňce, s kterým nehne ani řádně nabušený dekolt Milady Evy Greenové. Možná kdyby povolil ten proklatý živůtek (a že to musel mít těžké, zůstat intaktní, není pochyb), nicméně nestalo se... A stalo nebo nestalo se víc věcí, chvílemi už mi to přišlo i zbytečně překombinované nebo kostrbatě vystavěné a na závěr ještě k tomu otevřený konec? No, nevím... 65% (02.02.2024)

Přestože jsem z prvního filmu nebyl zdaleka tak odvařenej jako mnoho jiných, věděl jsem, že na dvojku se podívám. Protože Eva Green. I kdyby hrála v nějaké odpadní záležitostí, kvůli ní se na to mrknu. Což ale neznamená, že pak budu milosrdný k těm, kteří ji tou srajdou obklopili a dám lepší hodnocení. Tento film samozřejmě tak hluboko nepadá...konec konců Tři mušketýři jsou francouzský literární klenůtek; výtky jsou spíše záležitostí vkusu diváka, než že by šlo o objektivní nekvalitu. Dumas byl romanopisec a chápal, jak moc příběhu škodí, když jsou nadužívány náhody, když se autor čtenáři podbízí, když je předvídatelný, nebo naopak zbytečně zašmodrchaný... . Byl mistr svého oboru. To se ovšem o Matthieu Delaporte říct nedá. Chápu, že nechtěl kopírovat některou z desítek adaptací, které za těch skoro 100 let vznikly...přestože chtěl využít atraktivních prvků, kterými je román prodchnutý. Dokonce nemám velké výhrady k rozhodnutí udělat realisticky pojatý příběh bez dobrodružného a odlehčeného nádechu. I když na můj vkus je to zbytečně přehutnělé. Jenže ta snaha udělat z dobrodružně historického románu thriller, vyústila v rozsáhlé přepisování; snahu zvýraznit především dramatické momenty. Vlastně čistý protipól zprzněnosti Paula W.S. Andersona. Místo jeho akční debilitky, dostáváme rodinné a válečné drama na pozadí francouzské intrikami prošpikované historie. V případě postavy Milady, dokonce drama antických rozměrů. O pokračování moc nestojím, ale bylo by víc než vhodné, dát postavě Milady možnost, prosviňačit se až ke svému konci. Je to autenticky špinavé, surové, ovšem pro mě často nezáživné...to když se nás tvůrci snaží vzdělávat ... . Občasné snahy o vtípky působily skoro nepatřičně...přestože jsou ozdobou originálu. Takový hybrid oceňuji především stran výpravy a hereckých výkonů...je to poctivý historický film, ale mě nijak zvlášť nebavil. Ty 4* jsou z jedné třetiny jen za Evku. (27.04.2024)

Milady mi přišla ve výsledku o chloupeček slabší než D'Artagnan, přesto jsem po projekci odcházel z kina spokojený. Původně jsem si myslel, že budou Tři mušketýři rozděleni do dvou filmů, avšak závěr druhého dílu nechal otevřená vrátka pro další pokračování. Vedle dějově pozvolnějšího intrikování tvůrci nezapomněli na dynamické akční scény, z nichž bych vypíchnul především dobývání La Rochelle a konfrontaci D'Artagnana s Milady. Rovněž se mi líbilo plastické vykreslení postavy samotné Milady, v podání démonické femme fatale Evy Green. Počítal jsem s tím, že dojde k úmrtí některé z hlavn(ějš)ích postav, přesto mě onen skon vcelku překvapil. Slabší čtyři hvězdičky! (26.12.2023)

(38/2024) / Rovno píšem dvojrecenziu, keďže som pozeral obidva, a teda presnejšie povedané, zatiaľ dva diely nových mušketierov. Tak ako ma bavil prvý diel, druhý bol podľa mňa slabší, viac ukecaný a viac chaotický. Prvý diel ale teda veľké prekvapenie od frantíkov, svieža, vtipná a štýlová zábava. Samozrejme Vincent Cassel je presne taký dobrý ako by som čakal. Bohužiaľ druhý diel oveľa viac ukecaný, proste sa z toho vytratila tá ľahkosť. Ale remeslo stále nadpriemerné. (6/10) (23.05.2024)

Těšil jsem se moc a převládá velká spokojenost. Druhý díl Mušketýrů je stejně dobře natočený a zahraný jako ten první, přičemž mu podle očekávání kraluje Eva Green. Ať už svádí nebohého D'Artagnana nebo se ohání kordem, není pochyb o tom, že se pro roli Milady narodila. Režisér Martin Bourboulon přitom ždíme maximum nejen z ní, ale i z ostatních herců, z lokací a vůbec z celého konceptu, kdy šikovně kličkuje ve stopách Dumasova románu. Z mnoha situací tu vykřeše pořádné drama díky tomu, že si hraje s diváckým očekáváním, a velkou devizou je pochopitelně akce, která je stejně parádní jako minule. U mušketýří „Black Ops akce“ jsem si dokonce zavzpomínal na Skálu, o to víc proto zamrzí, že finální třetina kromě drcení emocí nenabídne i nějakou větší melu. Celé zakončení je vůbec největším problémem, protože... druhý díl trochu působí jako prostřední část trilogie, což jsem upřímně vůbec nečekal. Ačkoliv se skoro všechno uzavře, pár linek by ještě sneslo dovyprávění, a pokud zázračně nevznikne trojka, vlastně mě to bude mrzet. Klidně bych v tomhle pečlivě vybudovaném světě strávil daleko víc času. (11.12.2023)