Pět z milionu

Skvělé...tohle se mi moc líbilo...z těch záběrů se do mne opírala závrať.Brynych byl nakonec lepší režisér než jsem si myslel.Na první povídku s Jaroslavem Marvanem nezapomenu...koukal jsem na to s otevřenou hubou..."vem si krámy a zmiz"...podobná adrenalinová scéna jako tady se hned tak nevidí !...druhá s panem Hanouskem (Kreuzmann) byla také dost dobrá...třetí s Brodským byla také slušná ale asi tak nejslabší...Otrhaná písnička ta byla moc pěkná...mám rád Fandu Mrázka...s první povídkou nejlepší...a poslední povídka byla dosti zajímavá..detailní záběry tváří a přirozené dialogy...naproti tomu naprosto nenormální atmosféra...prostě zážitek... (21.04.2008)

Každá z pěti povídek má svého herce, který se zapíše do paměti. V povídce Mistr a dvacátý učedník je to Jaroslav Marvan, v druhé povídce Každý týden je neděle je to František Kreuzmann (jedna z mála rolí, kde hraje kladnou postavu), ve třetí povídce To zavinil Bonifác jsou to Bróďa a Valentina Thielová, předposlední povídka Otrhaná písnička má Fandu Mrázka a Emana Fialu a v uzavírající Pavučině je to nádherná Karla Chadimová jako šestnáctiletá žába a Franta Vláčil jako tramp a výběrčí mýtného za přechod přes řeku. Nesourodé povídky drží pospolu a jsou výpovědí doby konce padesátých lét, jak se u nás žilo. (17.06.2017)

Nemá to hrany. Pět z milionu se odehrává v nepřirozeně idylickém světě plném přátelství a lásky, v němž největší dramatický konflikt představuje situace, kdy syn zapomene vzít otce na projížďku automobilem. Film je ovšem pozoruhodně konzistentně vystavěn na nízké hloubce ostrosti a velkých detailech tváří všech protagonistů, z nichž něktěří (v čele s Jaroslavem Marvanem) tak dostávájí prostor pro nádherou hru grimas. Kuriozitou je pak jednověté cameo ("Tě bůh, Káťo!") Františka Vláčila v roli trampa s kytarou. (20.04.2008)

Film z konca 50tych rokov. Čakal som budovanie socializmu a aké prekvapenie, film nebudoval, ale ukázal život... Naozaj sa na tento snímok pekne dívalo. Bol tam aj smútok, nostalgia ale aj začínajúca láska. Dnes som si užil plejádu starších , ale hlavne začínajúcich mladých hercov. Pre mňa osobne veľké prekvapenie.... Hodnotím 80%. (02.04.2014)

„Melouchy dneska dělaj i inteligenti!“ Silou ani kvalitou nedosahuje pozdějších Brynychových A pátý jezdec je strach či Transport z ráje, přesto jde o slušný počin, tím spíš, že celek zvedá Čuříkova kamera plná typických ostrých záběrů tváří postav. První povídka nabízí konfrontaci Marvanova nerudného mistra a Třískova „Těbůh!“ učedníka, ale hlavně špičkovou kameru a ostrý zvuk, které vytváří intenzivní podívanou (silné 4*). Druhá, poměrně hořká povídka zcela soustředěná na Kreuzmannova Hanouska nápadně připomínajícího…Kreuzmanna je oslavou charismatu hlavního herce, který táhne nijak závratný děj (slušné 4*). Třetí povídka je poměrně triviální, prakticky bez pointy, divák sotva udrží pozornost a pobaví snad jen Řehořův „sok“ (slabší 2*). Čtvrtá povídka je bilanční, nepříliš vzrušivá, i když pár věcí k zamyšlení přece jen má (lepší 3*). Pátá povídka mě bavila, první lásku se všemi těmi žhnoucími pohledy a telecími rozhovory vylíčila dost přesně (solidní 4*). Celkově dám slušné 4*. „Proč se koukáš do tý pavučiny?“ - „Protože chci.“ (26.07.2020)