Jack the Ripper
Réžia:
David WickesKamera:
Alan HumeHudba:
John CameronHrajú:
Michael Caine, Armand Assante, Ray McAnally, Lewis Collins, Susan George, Jane Seymour, Harry Andrews, Lysette Anthony, Roger Ashton-Griffiths (viac)Obsahy(1)
Londýn 1888. Ve čtvrti Whitechapel je zavražděna prostitutka a Scotland Yard vysílá inspektora Freda Abberlinea. S ním přijíždí vyšetřovat i seržant George Godley. Na místě se setkávají s novinářem Batesem, který předpokládá, že místní policie na vraždu nestačí, a proto byl povolán Scotland Yard. Abberline s Godleym se informují u místního soudního lékaře Llewellyna na výsledky pitvy. Prostitutka byla téměř odborně rozřezaná a byly jí odstraněny některé orgány. Abberline proto chce mít do rána na stole seznam všech lékařů, veterinářů i řezníků. Další den se koná soudní slyšení. Předsedající vyslechne Llewellynovu lékařskou zprávu a na žádost Godleye slyšení odročí Za Abberlinem přichází jasnovidec Lees, který se těší velké královnině přízni, a říká Abberlinemu o své vizi. Viděl jednoho muže se dvěma tvářemi. Abberline mu nevěří, ale Lees mu popíše detail, který nebyl nikde uveden, a to ulomený podpatek z boty mrtvé. Lees se setkává v kavárně s Batesem a kreslířkou Emmou Prentissovou, která podle Leesova popisu vytvoří portrét muže, kterého viděl ve své vizi, a Emma zjistí, že je to podoba jednoho amerického herce Richarda Mansfielda. Ten právě hraje ve městě v divadelní hře Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Leese pozvou na večerní představení s tímto hercem, ten má nějaké vidění, udělá se mu špatně a z divadla odejde. Lees o tom pak vypráví Abberlineovi, který se jde na představení sám podívat. Poté se sejde s Masfieldem v jeho šatně, kde najde i Emmu, kterou velmi dobře zná. Mansfield je zavede do domu s prostitutkami, kde se setkal s mužem, jehož podobu použil pro svou jevištní proměnu. Ráno je nalezena mrtvá další prostitutka (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (86)
Trochu už zaprášené tv drama s někdy legračními úhly pohledu a střihem, který se snaží o dramatičnost, připomíná však spíše ročníkovou práci na střihačské škole. Nejvíc mi však vadilo hrubé osočení údajného pachatele, konkrétní historické osoby, který však ve skutečnosti žádné vraždy nespáchal – viz nedávné odhalení na základě DNA. OK, to v roce 88, kdy film natáčeli, vědět nemohli, ale stejně, tahle záležitost už patří do archivu nebo kabinetu kuriozit. Pozitivum vidím ve zobrazení vyburcovaného a nemyslícího davu, který chce najít viníka okamžitě a bez jakýchkoli důkazů ho nejlépe oběsit na první lucerně. Jo, tak v tomhle se nic nezměnilo. Stejně jako postoj bulvárního tisku, kterému jde o senzaci a zvýšení prodeje, bez ohledu na to, jaký dopad budou mít vylhané články na vyděšené a tudíž ke všemu ochotné obyvatelstvo. SHRNUTÍ: Kterak vyšetřit vraždu, když jste mezi mlýnskými kameny a na krk vám dýchá rozlícený dav v ulici i nedotknutelná královna v paláci. ()
Film Jack the Ripper je jasným důkazem toho, že i bez většího množství krve a brutálních scén se dá natočit parádní snímek o sériovém vrahovi, který navíc měl sloužit jen pro televizní účely. Pro mě osobně je to nejlepší zpracování jaké jsem viděl a vůbec nelituji těch tří hodin co jsem u něj strávil. Navíc když film ovládli výborné herecké výkony a tajemná atmosféra, která nejvíce gradovala zhruba uprostřed filmu jsem nad míru spokojený. Škoda jen, že Jane Seymour nedostala větší prostor, ale ženskou část tady docela slušně zastoupila Lysette Anthony. Jen ten konec se mi moc nelíbil. ()
Velmi dobrá dvoudílná verze o historii brutálních záhadných vražd v Londýně roku 1888. Výborné zpracování tématu, výborné herecké výkony (včetně Lewise Collinse, nám všeobecně známého z TV seriálu "Profesionálové") staví tento film na špičku TV tvorby Velké Británie. Zajímavostí je, že přestože identita osoby, tzv. Jacka Rozparovače", není dodnes jednoznačně odhalena či zveřejněna, tento snímek nám nabízí v závěru jasné a neoddiskutovatelné odhalení vraha a případné možné indície, které by mohly vést k onomu dlouhodobému zahalování jeho skutečné identity. Vedly opravdu stopy vyšetřování až do nejvyšších míst královské rodiny? Pravděpodobně ano. Existuje totiž teorie, spojující s těmito vraždami osobu prince Alberta Viktora, syna tehdejšího následníka trůnu, pozdějšího krále Eduarda VII. Tato domněnka, vyjmutá z článku o Jacku Rozparovači na stránkách otevřené encyklopedie zvané Wikipedie, je ostatně nadnesena i v tomto filmovém dramatu. Na tuto otázku však vyšetřující inspektor Fred Abberline (Michael Caine) při pátrání po vrahovi jasně odpovídá. Jakoby tím chtěl už pro vždycky a navěky uzavřít tento pro královskou rodinu pravděpodobně dodnes nepříjemný okamžik a veškeré stíny pochyb o čistotě královské rodiny z povrchu zemského vymazat. Tomuto filmovému snímku nemám co vytknout. Nejedná se totiž o dokument snažící se ukázat skutečnost tak jak byla, nýbrž jen a jen o napínavé filmové drama, které čerpá informace z dobových spisů a poznámek policie a vyšetřovatelů. A nebojte se, není to pouhý slaboduchý krvavý horor. Je to natočené opravdu vkusně, přestože tuzemský obal tomu nenasvědčuje. :-) ()
„If the dead woman is a mystery, than the killer must be..“ K jubileu slavného případu, kdy se ve Whitechapelu lehkou rukou kuchaly lehké ženy a pachatel si ve Staru mohl číst o policejní neschopnosti, bezesporu důstojný počin. Trochu to brzdilo Abberlinovo tokání s ženou v kostýmu kvočny a buřičské aktivity pouličního výboru, ale jakmile se vyšetřuje a Caine s kolegou profesionálem překotně servírují dedukce, má ta whodunit atmosféra vyčarovaná hůlkou fabulace své kouzlo (občas i opepřené hororovými prvky viz. proměna herce Mansfielda na pana Hydea). Výprava s všemi těmi fiakry, temnými uličkami a slušivými klobouky perfektní, jen ten stav chrupu prostitutek jevil známky anachronismu.. ()
Dvoudílní televizní thriller o nejslavnějším kriminálním případu vyšetřovaném na území Velké Británie vznikl u příležitosti stého výročí série útoků tajuplného Jacka Rozparovače. Z dnešního pohledu, kdy ambiciózní projekty quality TV výpravou drží krok s filmovou tvorbou, to už tak nevynikne, ale v druhé polovině 80. let šlo o štědře financovaný projekt, který měl být důstojnou připomínkou této události. Je patrná snaha uchopit látku pokud možno seriózně a zároveň natočit atmosférickou žánrovku se sociálně kritickým podtextem. Ten, kdo se kdy kauzou londýnského sériového vraha zabýval, nebude volbou pachatele příliš překvapen, jeho jméno vždycky patřilo v kauze k těm diskutovaným a v literární podobě se jím zabývá např. úspěšný komiksový román Alana Mooreho Z pekla. Televizní film sice ani zdaleka není tak mnohavrstevný, není to dílo, které by se snažilo být celistvou výpovědí o společnosti viktoriánské Anglie, ale jako netradiční detektivka v historických kulisách s nekonformním hrdinou převyšujícím schopnostmi své okolí to obstojí víc než slušně - určitě i díky obsazení Michaela Caina v hlavní roli, protože ten hrát špatně ani neumí. Celkový dojem: 80 %. ()
Reklama