Reklama

Reklama

Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye

  • Nemecká ríša Vampyr (viac)
Trailer

Jeden z nejpozoruhodnějších filmů světové kinematografie první poloviny 20. století (natočen 1932) se vyznačuje hypnotickou, až surreálnou atmosférou, budovanou už od prvních záběrů. Snový charakter filmu, v něm Dreyer volně vycházel z povídky spisovatele Sheridana Le Fanua Carmilla (o čtvrt století starší než Stokerův Dracula), je budován jak specifickým výtvarným stylem, tak i překrýváním a splétáním dějových linií. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (64)

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Unavená smrt Fritze Langa, Murnaův Upír Nosferatu, Sjöströmův Vozka smrti a teď i Vampyr od Dreyera. Všechno slavné filmy němé éry (nebo jejího konce) a všechno filmy s poměrně podobnou tématikou a snahou vytvořit podobnou atmosféru a zážitek. Jak mám slabost pro civilní díla tehdejší doby, tak tyhle fantasy horory mě pokaždé ubíjejí k smrti nudou. Vampyr má skvělé samostatné formální momenty, ale z hlediska nějakého souvislého sledování to pro mě byl jeden velký bizár, v kterém jsem měl problémy se orientovat, natož se do něj nějak hlouběji ponořit. 3/10 ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Akýsi snový experimentalizmus, alebo hororový minimalizmus. Nebolo by vôbec od veci porovnať tento upírsky film s takmer súbežným hororom štúdia Universal Dracula. Ten bol dejovo natrieskaný, Browning využíval vo veľkom filmovú skratku, keď sa za pár okamihov mohla odohrať dôležitá časť deja. Na postavy sme sa pozerali akoby z divadelného hľadiska, Browning zároveň nešetril dialógmi, osvetľujúcimi dej. Dreyer naopak akoby považoval hovorené slovo za nutné zlo, preto asi aj často používa pre vysvetlenie upírskej mytológie zábery na stránky kníh, ako upomienku na medzititulky. Jeho film by kľudne mohol byť nemý, výsledok by bol rovnaký. Kamera je neustále v pomalom, plíživom pohybe, aby tak evokovala a umocňovala u diváka strach z neznáma. Technicky je film dokonalý, ako stvorený pre filmové školy, avšak riedky dej bohužiaľ občas nudí. Škoda, že asi nebude zachovaná kvalitnejšia verzia, pri filme, tak zameranom na vizuálnu stránku, je to obzvlášť škoda. ()

Reklama

lamps 

všetky recenzie používateľa

Je hodně diskutabilní s konečnou platností povědět, zda tenhle raný zvukový horor se svými přibývajícími roky stárne či nikoli. Některé vypravěčské postupy působí totiž i dnes velmi originálně a formálně je film natolik chytře vystavěn, že tím dostatečně zakrývá absenci napínavého děje. Hra stínů nebyla v kinematografii snad nikdy tak působivá a Dreyer dále triumfuje i ponurým, dá se říci snovým vizuálem, skvělým výběrem herců a některými netypickými kamerovými úhly (například cesta v rakvi z perspektivy nebožtíka). Bohužel příběhově, ačkoli se snaží splétat různé dějové roviny nebo realitu s pouhým sněním, je film vystavěn nudně a nepřináší takřka žádné ikonické žánrové momenty, které by si pamatoval divák netknutý filmovou vědou (jako jsem já) nebo bez pochopení k vyprávění zásadně s využitím obrazu a s ním spojených symbolů - alespoň tohle pochopení naštěstí mám, takže jsem vážně uvažoval i o čtvrté hvězdě... 70% ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Na Vampyra jsem se hodně těšil, ale nakonec jsem se s tím tak nějak minul. Přišlo mi, jako by se Dreyer zastavil někde mezi surreálným filmem a běžným hororem a té zasněnosti a zastřenosti tu je buď moc (pokud bych čekal klasický horor), nebo málo (pokud bych čekal surrealistický film). Někdy si to budu muset zopakovat. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Konečně může Dreyer rozvíjet téma, kterému skutečně rozumí - účinek filmového obrazu. Protože zatímco vypravěč lhát může, obraz ne. ____ Hlavní hrdina vypadá jako H. P. Lovecraft. Tvrdím, že nejde o náhodu. Že tato „součinnost“ obou pánů svědčí o svébytném a neustálém propojování všeho se vším. Považte, že sci-fi vzniklo z hororu, fantasy z hrdinské a rytířské epiky, všechno je motivováno sexuální frustrací dle Freuda a už tisíce let splácíme dluh písemnictví Mezopotámie. ()

Galéria (31)

Zaujímavosti (9)

  • Režisér Carl Theodor Dreyer se po první negativní ozvěně diváků na tento snímek psychicky zhroutil a k filmaření se vrátil až po deseti letech. (StrYke)
  • Film byl původně Dreyerem uveden ve čtyřech různých zvukových verzích, a to francouzské, anglické, německé a dánské. Většina dostupných kopií dnes obsahuje části ze dvou či tří těchto jazykových mutací. (Hans.)
  • Režisér Dreyer miloval spoluprácu s amatérskymi hercami. Aj väčšina hercov z tohto filmu sú len amatéri, ktorých stretol v uliciach Paríža. (8HitBoy)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené