Dogma

Několik starších filmů Kevina Smithe jsem viděl, líbily se mi, ale tahle parodie na bibli si mě nezískala. První polovina je ještě na úrovni a je v ní několik vydařených vtipů, ale druhá půle je totální maglajz. Seriózně jsem uvažoval, že to vypnu, ale čekal jsem na Alanis Morissette, která nakonec dorazila mou trpělivost, když udělal jako Ona-Bůh stojku u stromu. (18.11.2005)

Všetky existujúce otázky o Bohu, anjeloch a všetkým s tým súvisiacim dal Kevin Smith do šablóny jeho známeho spôsobu humoru, ale tentokrát to bolo až príliš zmagorené. Všetko o viere a spol. je tu nápadito spomenuté, ale nejak divne poprekrúcané, niekedy aj ťažšie pochopiteľné a verím, že keby sa s tým Smith tak neponáhľal, mohlo to dopadnúť aj lepšie, hlavne vtipnejšie. Ale aj tak, Alanis Morissette v podaní Boha ma dostala. Síce je to z môjho pohľadu slabšie dielo z New Jerseyskej série, ale stále má čo-to do seba. 70%. (29.09.2006)

Tak za prvé - Alanis JE bohyně;) Za druhé - institucionalizace víry je zlo, dříve nebo později. Za třetí - zatratit někoho do Wisconsinu ještě jde, mohli byste taky skončit na právnický fakultě v Plzni. Za čtvrté - Alane Rickmane, ty bys měl bejt bůh, aspoň podle tohohle filmu mi to přišlo jako fajn nápad:) Za páté - konečně film, který vás přesvědčí o tom, že na ženě není nejdůležitější "to jedno", protože Salma je úžasná i jako bezpohlavní anděl;) Za šesté - "negerská" satira, jakou předvádí na pokyn bělocha Smithe "bratr" Chris Rufus Rock, je opravdu úderná. Zvlášť když si vpomenete na ty panďuláčky co v maskáčích a s pár kily zlata kolem krku a na rukách mluví do hudby o tom jak má ten niga brotha těžkej život. Za sedmé - šťastná sedmička je stejnej blábol jako nešťastná třináctka, ale řečma o síle symbolu bych jen maskoval že nemám o čem psát:) Za osmé - sprostota jakou nás častuje především Jay nesahá ani po kotníky té sprostotě, která zneužívá děti (nejen pohlavně) a má při tom plnou hubu boží lásky. Navíc ta Smithovsko Jayovská je mnohem zábavnější. Za deváté - individuální prožitek ze zákona nového mám dnes a denně, při tom fofru s jakým se zákonoprodejci snaží bez ladu a skladu přiblížit EU, a řeknu vám že je to ještě větší grc než ten nový zákon co se prý má psát s velkými písmeny. A za desáté - výborná zábava budiž Smithovým poselstvím na věky věků ámen. (07.09.2006)

Jelikož jsem v poslední době dal šanci snímku Hledám Amy aby mě přesvědčil o svých kvalitách. Udělal jsem to samé s filmem Dogma. Zatímco Amy v mých očích povyrostla, tak Dogma možná ještě více spadla. A musím tudíž prohlásit že se jedná o režisérův nejslabší kousek. Dobře chápu že Kevin Smith si s tímto filmem musel dát dost záležet. Ale tohle téma mi prostě nesedí a pravděpodobně asi sedět ani nezačne. Nezajímají mě moc řeči o Kristovi, Bohu, Apoštolích atd. Kevin Smith tohle všechno pojal po svém a vloudil do dialogů hodně těch svých pitomin. Přesto chvílemi dost nuda, přestože se jedná o herecky nejlépe obsazený Smithiho filmík. 65% (14.05.2007)

Pokud nejste bigotním katolíkem nebo naopak zavilým ateistou, pak vám Dogma můžu jedině doporučit. S tvorbou Kevina Smithe sice nemám doposud moc zkušeností (viděl jsem předtím pouze Jersey Girl, které kdovíjak typicky smithovské nebylo), ale tady jsem se bavil opravdu skvěle. Líbí se mi, že si Smith umí utáhnout z křesťanství (rozuměj: sám je katolík) inteligentním způsobem a nepoužívá k tomu kdovíjaké fekálnosti (dobře, hovnový Golgoťan je výjimkou... ale opravdu vtipnou výjimkou). Není to ani vyloženě protináboženský film, jak by se mohlo zdát, ale spíš taková ztřeštěná a povedenými hláškami prošpikovaná komedie na téma křesťanství, která se však sama nesnaží brát vážně (úvodní titulky mluví za vše). Proč film stojí vidět? Pro mě byla na prvním místě ve výčtu oněch důvodů samozřejmě Bohyně (s velkým B nebo bez?) Alanis Morissette, která toho za celý film sice stejně jako Silent Bob moc nenamluví, ale její drobná role se mi fakt líbila. Plus samozřejmě ještě Still při závěrečných titulcích... slast. Ale dobře, to je jen čistě moje věc, že miluju hudbu Alanis a že jsem kvůli ní na film vůbec koukal. Co však rozhodně za zmínku stojí, je role Metatrona v podání Alana Rickmana – to bylo něco famózního. Hned jeho první scéna, ve které se objevil, mě opravdu dostala. Myslím, že ti, kteří si Rickmana moc nedovedou představit v komediální roli, se na film musí skoro až zákonitě podívat. Samozřejmě nejen oni, doporučuju ho všem kromě těch, co jsem zmínil na samotném začátku. Jo jo, tady jsem se po dlouhé době vskutku pořádně pobavil. Nebýt závěrečných dvaceti minut, které mi prostě do filmu nějak neseděly (nemyslím tu část s Alanis, ale to řádění před kostelem) a mírně pošramotily celkový dojem, dal bych jednoznačně 5*, takhle dávám jen lepší 4*. –– „Not born. Shit into existence!” (01.07.2012)