Omámení a zmatení

Pohled na americkou mládež sedmdesátých let. Co se děje po posledním zvonění na konci školního roku? Maturanti šikanujou budoucí prváky, všude travka, alkohol, pohodička, žádný starosti. Opravdu to v americe takhle vypadalo? Já věřím že ano. Přičtěte povedený soundtrack a nechte se 100 minut unášet na vlnách pohody a zavzpomínejte na svoje školní léta :) (25.04.2007)

Docela zvláštní film, kde se vlastně téměř nic nestane. Vypráví o konci školního roku na střední škole v 70. letech v Americe. Mazáci chystají bažantům krutý křest ohněm plný bití a ponižování. Celé se to vlastně odehrává na malém městě během jednoho dne a noci. Uvidíme zde několik tehdy vycházejících hvězd jako jsou Ben Affleck, Milla Jovovich nebo Matthew McConaughey. Mladí se baví a vyvádí různé blbosti pod vlivem alkoholu a drog. Prostě film tak zvaně o ničem... Taky tam hraje dobrá dobová muzika. "To se mi na těch holkách líbí. Já stárnu, ale ony jsou pořád mladé." (25.05.2023)

Skvělý písničkový doprovod, výborně a reálně napsané postavy, v jejichž většině se buď uvidíte nebo poznáte své známé a kamarády, a perfektně zpracované jednodenní a zpravidla nedůležité minipříběhy, které jsou ale pro zúčastněné pravým opakem. Zkrátka a jednoduše dokonalý film se skvadrou dnes už hereckých hvězd, kteří chrlí jednu hlášku a myšlenku za druhou. Miluju ten film. (12.03.2011)

Uplně jak kdybych poslouchal Radio Beat a do toho sledoval snad největší americký fagany sedmdesátejch let. Tady se šikany nebojí. Všechno jede na plný pecky. I přesto se ale z těch parchantů vylouplo pár zajímavých hereckých jmen. Matthew McConaughey, Milla Jovovich a Ben Affleck jsou určitě jména, kterých jsem si hendka všiml. Některým bych ale nafackoval, Matt je třeba vzorovej frajer libovej. (04.04.2014)

Režisérský enfant terrible Richard Linklater vzpomíná na svá středoškolská léta obdobným stylem jako o dvacet let dříve George Lucas. Omámení a zmatení stejně jako Americké graffiti nic zásadního neřeší, nesměřují k žádným určitým cílům a pro mnohé bude problém strávit s nimi celou noc. Ač kvůli neobratné retro stylizaci (působilo to na mne příliš současně) nešlo o srovnatelně „nadnášející“ jízdu, rád jsem se pobavil pohledem na některé nedozrálé hvězdičky (kdo napoprvé pozná Bena Afflecka, vyhrává dvacet deka dobrých pocitů) a ještě radši zaposlouchal do vymazleného soundtracku, který právem spolknul největší část nuzného rozpočtu. Nabídka dále čítá pěkná auta, trapné vtipy a zvonové kalhoty. Buď berte, nebo nechte být. Možná pochopíte, čím si Omámeni ve Státech vysloužili kultovní status a oblibu u Quentina Tarantina. 75% (03.02.2008)