Šakal

Z hlediska časového odstupu považuji za velmi zábavné, že když chce najatý Šakal picnout prezidenta de Gaullea mezi oči, tak se mu v tom bezpečnostní složky snaží zabránit celosvětovým zběsilým listováním v kartotékách. Svět špionáže i kontrašpionáže totiž teprve močí do analogových plenek, informace se raději předávají z úst do uší v parcích či zběsilými jízdami kurýrů na motorkách, ale to nic nemění na tom, že tento snímek atmosféru rozhodně má. (13.06.2012)

Asi nejlepší politický thriller, jaký byl kdy natočen. V 70. letech vůbec vznikaly parádní kriminálky s nezapomenutelnou atmosférou, která mi u dnešních zástupců poněkud schází. Den Šakala se sice obejde bez velkých hereckých hvězd, ale řemeslně je tak dobře zvládnutý, originální a přes svou délku i poměrně svižný, že nemohu v podstatě nic vytknout. V porovnání s pozdějším Willisovým Šakalem tenhle Zinnemannův jednoznačně vítězí.. (30.11.2012)

Po několika letech po vidění pro mě téměř dokonalého Šakala s Brucem Willisem se dostávám k původnímu dílu a to je tedy opravdu síla. Léta filmu neubraly na přitažlivosti. Je zde několik velice podobných scén, které se přenesly i do willisova Šakala. Děj jde zdánlivě přímější cestou. No, já jsem si pošmákl. 90%. (15.03.2009)

Keď som tento film videl ako 16 ročný, ihned sa zaradil do mojej top 10. Myslím, že dnes by sa na tom nič nezmenilo, kedže niektoré výborné pasáže si stále pamätám a žasnem nad nimi. Policajná piplačka mi pripomenula Kurosawove Nebo a peklo. Dokonalý politický špionážny triler. Ani na druhý krát sa nič nezmenilo, tomuto sa nedá vytknúť absolutne nič. Absencia tohto filmu v 1001 filmoch, ktoré musíte vidieť, je jeden z najvačších omylov jej tvorcov. (01.09.2009)

Edward Fox je báječný Šakal a nikto sa mu nevyrovná: dokonalý gentleman, chladnokrvný zabijak, charizmatický zločinec a šarmantný muž bez mena, muž mnohých tvárí rozohráva šachovú partiu proti celej Francúzskej a Anglickej vnútroštátnej i medzinárodnej polícii a vláde a všetkým jej obranným, vyšetrovacím zložkám celkom sám - a je stále niekoľko krokov pred nimi, myslí na niekoľko ťahov dopredu, za drobnej asistencie veľmi úzkej, no silno motivovanej a (aj práve kvôli tomu, že nepočetnej) dobre organizovanej skupinke alžírskeho odboja spôsobuje nervy, nespavosť a žalúdočné vredy celej rade vysoko-postavených funkcionárov: je pohotový, flexibilný, tvrdohlavý a hlavne - nepolapiteľný. Forsythov román znamenal (a znamená) pre film, pre vývoj žánru a pre evolúciu postáv chladnokrvných, bezmenných profesionálov stojacich proti systému (či už sú na strane zákona alebo zločinu) asi toľko, čo Tolkienova trilógia pre svet filmovej fantasy. Zinnemann bol veľký režisér, ktorý vedel pracovať s časom (filmovým i reálnym) a budovať napätie, ktorý ctil scenár a nebál sa ani veľkej literárnej predlohy - a preto urobil film, ktorý má skoro dve a pol hodiny a nenudí ani trochu, je to napínavý thriller, no nemá ani jednu akčnú scénu, je to klenot žánru, pričom tu neuvidíte žiadne naháňačky na autách, prestrelky, mladé pekné ženy obletujúce svalnatých mladých špiónov, ťažké zbrane a bitky, v ktorých každý zúčastnený ovláda nejaké to bojové umenie; urobil príbeh s veľmi konkrétnym politickým kontextom, no univerzálnym presahom, príbeh sledovania, prenasledovania, odhodlania a profesionality, no tiež príbeh vzťahu dvoch mužov, ktorí sa nikdy nestretli, hlavne vo skvelo nacastovanej a zahranej postave komisára Lebela, ktorý je na zožratie a od prvého momentu, kedy ho vidíme (v klietke s holubmi pri hysterickej panovačnej manželke) až do posledného (pohreb) tá postava exceluje a je adekvátny (herecky, scenáristicky...) protipól Šakalovi. (29.03.2012)