Forrest Gump

Zvláštní, ale Forrestu Gumpovi jsem přes jeho nesporné kvality nikdy nepřišel na chuť. Nevím, jaký bonbón si z bonboniéry vyberu, co ale vím je to, že když ji sním celou, tak mi bude zle a nepomůže ani skutečnost, že některé bonbóny jsou máčené v hořké čokoládě. Ten vysoký obsah "rafinovaného" cukru mi prostě nedělá dobře, pane Zemeckis.. (29.08.2008)

Legenda, naprostá legenda. Forrest Gump je a vždycky bude legendární rolí Toma Hankse, kterou pravděpodobně již nikdy nepřekoná. Všichni ho znají, všichni ho viděli, ovšem není vůbec naškodu si ho jednou za čas připomenout. Naprosto bezkonkurenční výkon Toma Hankse (s připsěním skvělého dabingu Vladimíra Dlouhého), vynikající smysl pro detail Roberta Zemeckise a Erica Rotha, dechberoucí soundtrack Alana Silvestriho, obohacený o velké hudební hity, no a v neposlední řadě samozřejmě skvělý námět, bez kterého by to nebylo ono...160% (16.02.2014)

Takový americký Jára Cimrman. Akorát i běhá. Hodně běhá. Forrestovi máma vždycky říkala tohle a támhleto. Moje máma vždycky říká, že tohle je sakra dobrý film. A já s mamkou bezezbytku souhlasím. Je to ten typ snímku, ke kterému ať přijdete v jakýkoli moment, vždy si řeknete jen tuhle scénu zkouknu a pak tuhle a... No a končí to další a další až je najednou, opět, konec. Dojemné, vtipné, smutné jako máloco jiného (zvlášť, když si jako já myslíte, že on není jeho), brilantně zahrané (nejen Hanksem) a nezapomenutelné scény snad v každé sudé minutě stopáže. Ale co to kecám, vlastně i v každé liché. (20.11.2003)

no co k tomu říct, takovýhle filmy se točej jenom jednou za život. Tom Haks dostal absolutně právem Oscara, jeho výkon byl mimořádný a neopakovatelný, nedokážu si představit že by ho dstal někdo jinej. Celý film je dokonale poskládán a má i dobrou hudbu a režie je prostě a jednoduše úžasná,ani na chvilku se vám nestane, že byste vypadli z děje, je to mistrovský a životní dílo Roberta Zemeckise (20.03.2005)

Forrest Gump mě nikdy neoslovoval svým příběhem, režií nebo hereckým umem všech přítomných, a ačkoliv ho považuji za nesmírně citlivý film, nikdy mé srdce nezískal. (Možná i proto, že já si na tyhle citlivé až líbivé snímky nepotrpím.) Je tu ale něco, co na Forrestovi zbožňuju a co mě nutí, abych si ho při každé další televizní projekci aspoň na pár minut pustila. Detaily. Detaily vybroušené pečlivěji než na tom nejdražším diamantu. Miniaturní narážky na vše, co hýbalo americkou společností, drobnosti, které český divák povětšinou ani nemá šanci postřehnout. Taková blbost jako zařazení všech prezidentů od Kennedyho až po Reagana do snímku. Narážka na Apple, když Forrest mluví o firmě s ovocem. Hudba z filmu Camelot hrající během záběrů s Kennedym, přičemž právě Kennedyho vládě se později přezdívalo camelot. Disco v hotelu Ambassador, kde byl později zavražděn Robert Francis Kennedy. Narážka na Franka Willse, když si Forrest stěžuje, že v domě naproti svítí baterkami a on nemůže spát, přičemž to byl právě Wills, kdo odhalil vloupání do sídla Demokratické strany a dal podnět události, která vešla do dějin jako aféra Watergate. Taky ten moment, kdy John Lennon v televizním studiu cituje část své slavné písně Imagine. A "last but not least" všechny ty písně. Něco z Absolventa, něco z Vlasů, párkrát The Doors, pak zas Sweet Home Alabama, když je Forrest konečně doma... Kvůli těmhle momentům mám Forresta Gumpa ráda. Ačkoliv dějově u mě naprosto vyhořel. (12.11.2005)