Kontakt

Zemeckis sa dotkol dokonalosti a dokázal že filmové sci-fi sa dá natočiť aj ako v zásade komorná dráma jednej osoby, ktorá natoľko túžila po kontakte s mimozemským životom, až sa to stalo jej životným poslaním. Mimimum viditeľných vizuálnych efektov, pútavý no pozvoľna plynúci príbeh a nádherný záver. Film ako tento treba proste precítiť a nezamýšľať sa nad prípadnými chybami. Aj vďaka Jodie Foster a jednému z jej životných výkonov ma trochu mrzí, že si Kontakt vo svete nezaslúžil väčšie uznanie. Na kvalitách mu to však v ničom neuberá. (02.08.2011)

Až komorní sci-fi o hledání mimozemské inteligence stojí především na výkonu J. Fosterové. Ona snad ani nehraje, ona svojí postavou zkrátka žije. A když se konečně vydá na vytouženou cestu k Nim, připomene to 2001:vesmírnou odyseu jen letmo. Nejdůležitější ale je, že ani tehdy, když má přiznat, že se stala obětí vlastních halucinací, trvá na tom, že se s mimozemskou inteligencí setkala. Po trikové stránce i na svoji dobu nic bombastického, jako by speciální efekty byly zcela podřadné, což mě kdysi zamrzelo v kině a vadí mi to i po znovu zhlédnutí. Na druhou stranu mě po letech snímek bavil mnohem více, a tak hodnocení zvedám o jednu hvězdu. (21.08.2019)

Inteligentní sci-fi, u které ovšem střihač ostudně zaspal. Vím, že leckdo by chtěl ještě přídavek, ale na mě to bylo opravdu moc dlouhé. Nic to ale nemění na tom, že Robert Zemeckis znovu potvrdil svoje kvality, předkládá promyšlené scény, vyhnul se nějakým oslizlým vesmírným monstrům a nechal promlouvat chytrý příběh plný dobře položených otázek a nedoslovných odpovědí. Místy nicméně hodně americké (nebojácná Jodie si jde za svým snem), ale pořád slušné. Jak je zřejmé, Kontakt je budovaný jako reálná fikce, která nesází na velkolepé triky. Asi mu to sluší víc. 70% (11.10.2016)

Věda versus víra v jednom z mála neakčních sci-fi 90. let a la GATTACA. Film pokládá zajímavé otázky, postavy staví před silná dilemata, děj plný zvratů připomíná jízdu na horské dráze, byť tempo nijak závratné není, a rozuzlení je výborné. Stejně jako výkon Jodie Foster. A moc se mi líbila postava tajemného, nevypočitatelného a neukotveného miliardáře Haddena tahajícího v pozadí za nitky. (22.01.2017)

Sci-fi, které se dá věřit. Zemeckisova urputná orientace na hlavní ženskou hrdinku, s níž se opakovaně vracíme do jejího dětství, může být zpočátku úmorná a zdlouhavá, ale nakonec je to právě psychologický portrét odstrkované ženy plnící si své životní sny, který vyprávění dominuje a připravuje solidní emocionální základy pro závěrečnou intradimenzionální nadstavbu. Těžko sice soudit, ale politicko-společenská hysterie ohledně navázání kontaktu s okolním vesmírem je znázorněna velice autenticky a inteligentně, a přestože tempo by chvílemi prohrálo v rychlosti i s profesorem Xavierem, závěr je natolik povedený, oslovující a vizuálně půvabný, že úspěšně zacvakává všechny průběžné nedostatky do přesvědčivého a smysluplného systému - a takových sci-fi není opravdu moc. (07.03.2017)