Vynález skazy

Rodiče mě naučili číst dříve, než jsem šel do školy, čímž možná připravili mou vlast o nadějného sportovce, a zároveň to znamenalo, že jsem měl fázi Rumcajsů a Formanů Šejtročků poměrně rychle za sebou a po větší část mého dětství mě provázely knihy Karla Maye (snad mě za to nesundá nějaké levičácké komando) a Julese Verna. Právě u verneovek jsem strávil nejvíc času, protože kromě skvělých příběhů nabízely i fantastické ilustrace, takže mi přinášely komplexní zážitek. No, a Karlovi Zemanovi se tímto snímkem podařilo totéž. Jeho pojetí Vynálezu zkázy mě vrátilo zpět do doby, kdy jsem byl tolik nadšený z Vernových fantazií, perfektně trefilo atmosféru, kterou ve mně knihy vyvolávaly a já si nedokážu představit, že bych dnes ubral z hodnocení byť jedinou hvězdičku. Nejsem odpůrcem pokroku, vývoj musí jít kupředu a vydařené CGI vítám, film se ale nesmí změnit jen v příval digitálního bordelu bez příběhu a hereckých výkonů, k čemuž, bohužel, dochází až příliš často. Karel Zeman musel s triky pracovat postaru a ještě po téměř sedmdesáti letech je jeho snímek konkurenceschopný. Pro mě tedy určitě. / Poučení: Když chceš něco dokázat, dej do toho srdce. (24.09.2022)

Jako dítě jsem se na Vynález zkázy strašně rád díval. Po dlouhé době co jsem se zase na to podíval, jsem byl nadmíru spokojený. Obdivuji talent jaký Karel Zeman měl. Odbivuju tu fantazii jakou dokázal režisér vtěsnat do 81 minut. Není to jediný výtvor od Karla Zemana, který mě velmi potěšil a proto i zde neváhám nad hodnocením plného počtu. (12.10.2011)

Kongeniální filmová adaptace coby jakási koláž z románu Julese Verna z tvůrčí dílny génia československého filmu Karla Zemana. Válečné běsnění, které katalyzovalo paradoxně vědecký a technický vývoj a přineslo do té doby jen těžko představitelné věci, jako je atomová puma, vytvořilo dobovou atmosféru, která v mnohém připomínala období osvícenství s jeho okouzlením technikou a párou či technické nadšení z období fururismu, tedy počátku 20. století, kdy byla však technika a pokrok chápány v pozitivním smyslu jako všespásná entita. Karel Zeman, jakož i scénárista František Hrubín, vytvořili tedy dobovou antitezi s primárně vyjádřenými ideami pacifismu a obav z dalšího válečného konfliktu (což korespondovalo i s oficiální režimní propagandou), nezbavili se však okouzlení a aluzí k dobám pokrok a techniku adorujícím. Úžasnou kombinací hraného a animovaného filmu dosáhl Karel Zeman neuvěřitelně silného expresivního vyznění - celý ten potemnělý obraz pirátského ostrova připomínající hutní periferie báňských center. Doslova geniální a šťastná byla myšlenka použít původní osobitou stylizaci originálních dobově romantizujících ilustrací knih Julese Verna (výborně ji podtrhuje i černobílý filmový materiál). Tu Karel Zeman doplnil naivistickými odkazy k estetice náčrtků prvních utopistických vynálezů právě z doby osvícenské a sahající až kamsi do renesance k ilustracím Leonarda da Vinciho a jeho létajících strojů a jiných vynálezů. Podmořský svět si vypůjčil z ilustrovaných přírodopisných atlasů a každá ryba tak vypadá jako blízká příbuzná Latimérie podivné. Zjevné je také doslova okouzlení fenoménem páry - ta pohání téměř každý stroj či dopravní prostředek a její nerozlučný symptom, evokující její přítomnost - černý uhelný kouř, se line doslova odevšad, dokonce i z odkrytého horního poklopu ponorky:-) Zeman dovedl svou stylizaci k dokonalosti, jelikož mizanscénu doplnil kreslenými kulisami, dobovými kostýmy atd., vše v nostalgickém záměrně archaizujícím retro stylu (formálně postavený na použití linky, respektive různých druhů linek, které dotváří téměř všechny kulisy i kostýmy), a vytvořil tak jeden z nejosobitějších výtvarných počinů v dějinách nejen našeho filmu. V době (u nás nejenom pro filmový průmysl tak pohnuté), kdy přeceňovaný Edward D. Wood Jr. točil v zámoří své paskvily, které dnes někteří intelektuálové nepochopitelně adorují a opěvují, stvořil tak skutečný génius filmové režie to, co je skutečným projevem filmové geniality - nadčasové utopistické výtvarně velmi osobité sci-fi ... Umělecké dílo, které už nikdo nikdy bohužel nenapodobí... (27.12.2007)

Mélièsa som v tom hneď poznal, pretože som videl množstvo jeho filmov, taktiež Verneho som v tom poznal asi ako každý divák, proste spôsob stvárnenia je umenie, to bez pochýb. Dej už je u mňa opäť problém, lebo príbeh ma nezaujal, postavy neboli výrazné pre mňa, scénky okrem pozadia tiež nemali zväčša čaro a tak už u svojho druhého Zemanovho filmu nedokážem napísať, že by som bol uchvátený, obišlo ma to bez nejakej silnejšej odozvy, či zážitku. (14.02.2014)

Kromě dokonalého filmového umění Karla Zemana, o kterém bylo už tolik řečeno a napsáno, oceňuji také jeho inteligentní, jemný smysl pro humor. Je to zajímavé: Tenhle film jsem viděla už dříve, líbil se mi, ale nijak mne neoslnil. Teď, když jsem nahlédla do páně Zemanovy tvůrčí dílny, opravdu jsem si ho vychutnala! Tak teď vím, na čí filmy se budu v příštích dnech dívat! Těším se na další setkání s Vámi, pane Zemane! (03.01.2016)