...a pátý jezdec je Strach
And the Fifth Rider Is Fear
The Fifth Horseman Is Fear
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Zdenka Procházková, Josef Vinklář, Ilja Prachař, Jana Prachařová, Jiří Vršťala, Tomáš Hádl (viac)Obsahy(1)
Hlavným hrdinom príbehu je lekár Braun - "historický optimista", ktorý verí, že všetka tuposť a nenávisť totality sa historicky ukáže. Dej sa odohráva počas spoločenskej a politickej totality v atmosfére temnej a dusnej Prahy v roku 1941. Braunovi odobrali právo pracovať v jeho vlastnom odbore, bol presťahovaný z veľkého bytu do malého, bol zbavený výsad slobodného človeka, dostal sa "mimo zákon". Kladie si otázku, čie myslenie mu bolo ponechané: lekára, ktorým už nie je, alebo skladníka, ktorým ho urobili? Nezákonný lekársky zákrok pre záchranu človeka v ohrození života donúti Brauna opustiť svoju ulitu a korigovať celý svoj doterajší postoj i odpoveď na otázku, ktorú si kladie. (STV)
(viac)Recenzie (90)
Paradoxně mi pomohl tento film docenit jiný režisérův film, Smyk. U Smyku jsem si říkal, že kdyby dostal Brynych do ruky pořádný materiál, natočí skvělou věc. Musím přiznat, že jsem tenhle film doukoukal až napotřetí. Ta podivnost stavby obrazu mne vždy vykolejila. Ale díky Smyku jsem pochopil Brynychův trademark, dokonce i perfektní práci se zlatým řezem, takže jsem se napotřetí do Jezdce konečně dostal. Chápu však, že ne každému film od začátku sedne. Líbila se mi práce s detaily, kdy obraz nikdo nekomentuje a je na divákovi, aby mu došlo, kolik židů muselo do koncentračních táborů, když je všude tolik houslí - a že židé asi měli rádi umění. Nebo úvodní a závěrečné záběry naznačující, že udavači jsou stále mezi námi, i dnes. (Ostatně ke konci filmu padne skvělá otázka toho gestapáka - teď už v tom domě nikdo nebude věřit nikomu.) Kamera kouzlí naprosto neuvěřitelně a využívá dostupné lokace do mrti, především uličky staré Prahy, ale i ten žižkovský činžák u stadionu Viktorky Žižkov. Naprosto surrealistická návštěva baru, kde bláznivá žena chodí kolem lidí jako Smrtka, podivná špeditérská firma v ulicích působí také jako ze zlého snu (ale všichni víme, že to sen nebyl, zlo však ano), některé scény (příchod do cizího domu z deště) mi přišly jako od Juráčka (což je pochvala). Líbil se mi způsob, který tvůrci zvolili péro nahlédnutí do jednotlivých domácností, vyznívá to sice mírně přehnaně, ale realisticky. Spousta dokonalých hlášek („Tati, kdo je vlastně hrdina?“ - „Proč zrovna já?“ - „Historicky jsem optimista.“ - "Ta tvoje Evropa už není.“). A velmi zajímavá práce se zvukem, kakofoniemi, zneužitou klasickou hudbou, řevem dítěte, jež zvedá už tak napjatou nervozitu. Ale i práce se světlem a tmou, nejlépe vyjádřená tím nečekaným, neustálým zhasínáním světla na chodbě. A nakonec myšlenka, která není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá, není prvoplánová, a není to o hrdinství za každou cenu. ()
"Tati, kdo je to hrdina?" "Člověk, který zbytečně zemře. Na rozdíl od jiných, kteří zbytečně žijí." Vždycky, když sahám po podobně starých filmech, trošku se obávám, zda mně budou bavit. Ale pak se rachle najednou mé obavy ukáží naprosto liché a já se nechám strhnou. Nejdřív jsem si chtěl povzdechnout, proč se takové filmy už moc netočí, pak jsem ale zjistil, že je třeba to vyjádřit jinak: Proč se TAHKLE už moc filmy netočí. Ta forma je skvělá, až nepříjemně atmosférická a temná. Doslova jsem z postav cítil jejich rozpoložení a duševní stav. A k tomu výborní Macháček, Adamíra, Vinklář... ()
Kdepak, Brynych není režisér pro mě. Nehodnotím, neb tomu nerozumím. A je mně to úplně jedno. ()
"Nenávist je totiž strašně nakažlivá !! To vás neučili, viďte ?! Nakažlivější než mor.." ()
"Tati, kdo je to vlastně hrdina?” -" Člověk, který zbytečně zemře zatímco ostatní zbytečně žijí." ()
Na mě film hodně zapůsobil. Drama poníženého a všemi zatracovaného člověka, který v sobě má nalézt, projevit lidskost a riskovat pro druhé život. Kontrast pohledů na židovského lékaře, odpudivé jednání s ním a plochost ostatních charakterů byly velmi působivé. Pro nikoho není plnohodnotným člověkem, tak co po něm chtějí? A vlastně ani on zpočátku nechce ... Atmosféra všech partají zavřených ve sklepě byla děsivá. A konec skvělý. Úplně jsem cítila tu obrovskou sílu, která z doktora Brauna najednou čišela. ()
Opravdu netradiční pohled na protektorátní realitu umocňovaný velmi invenční kamerou, intenzivní zvukovou složkou a také opět skvělou Sternwaldovou hudbou, který zde její expresivní podobu dotahuje k nejzazším mezím. Míšení se stylem šedesátých let mi připadalo docela svěží. ()
Drama, které si zasluhuje pozornost. Excelentní Miroslav Macháček a především poutavá kamera Jana Kališe dodávají filmu tísnivou a nezapomenutelnou atmosféru... ()
NOIR FILM KOKOŘÍN 2013. ()
Velice sympaticky zachycené hledání lidskosti v nelidské době, zejména po formální stránce. A Jiří Adamíra, to je pan Herec. (718., 12. IV. 2012) ()
Pro mě jeden z must see československých filmů z 60. let. Brynych je trochu opomíjený, rozhodně se nachází ve stínu svých slavnějších kolegů, ale v jeho případě je to opomíjení neprávem, řekla bych. Tento film stojí především na skvělé atmosféře. Komorní, trochu depresivní, stísněná, prostě ten strach jde cítit. Připočtěte hezké a nápadité záběry, dobrou zvukovou stopu. Částečně jsem postrádala příběh, který by mě více zasáhnul či uhranul. Jinak je to ale povedený snímek, který je myslím nutno vidět. ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 1965 - Najlepší scenár (Zbyněk Brynych), Cena film.kritikov za réžiu ()
Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří... ()
Zatím to nejlepší, co jsem od Brynycha viděl, ale nevyhne se to jeho typické chybě a tou je slabý scénář. On teda v tom, co chce v divákovi zanechat, je napsaný dobře, ale vzhledem k tomu y že má jít o psychologické drama, to moc psychologické nebylo. Je to takový ten typ filmů, který je označovaný jako psychologický už jen proto, že v něm jsou všechny postavy v těžké situaci, ale postavám chybí prokreslenější charaktery, které by z nich udělaly víc, než jen nositele určité vlastnosti. A když už se o to Brynych snaží u Brauna, nedokáže to jinak než skrze vtlačený a nehodící se monolog, který o to víc bije do očí, když je jasně poznat, že o všem ostatním jasně vypovídá už jen samotná, až experimentálně vytvořená znepokojivá atmosféra. Filmařsky je to brilantní a propracované a ačkoli chápu, že pro některé to bude až moc na vstřebávání, tak já tenhle psycho styl hodně rád a hlavně díky němu mě to časem naprosto vtáhlo. Chytrou kompozicí záběrů (a chytře podanými motivy opakování záběrů) mi dost evokovala pozdější Zabitou neděli, která pro mě ale ve výsledku funguje lépe už jenom proto, jak moc je psychologická. A tím se vlastně vracím na začátek. Prostě počin je to nadprůměrný, ale má své vady. Slabé 4* ()
Deportacie Zydov a nasledny strach zydov z politickeho systemu za Protektoratu a I. SR ma vzdy fascinovalo. Apropo, Zydovsky Kodex zo slovenskeho klerofasistickeho statu bol tvrdsi jak povestne Norimberske zakony. Filmy z toho obdobia maju silny namet uz len z principu. 76 % ()
Odehrávalo se to za války nebo v šedesátkách? Opravdu se ty události děly, nebo mu jenom mrdalo v hlavě? Každopádně jsem nepochopil, o co vlastně šlo, co se tam pořádně dělo, a od odpadu to zachránil jedině skvělý hlavní představitel, jinak děs a hrůza, zvlášť ve srovnání se skvělým Transportem z ráje. 20% ()
Předpokládám, že autor chtěl tímto filmem naznačit, že okupace bylo peklo na Zemi, že stavěla lidi do námi nepochopitelných situací, spojovala cizí lidi a stavěla proti sobě bratry. Strach a teror, jenž se dere pod kůru mozkovou až chce hlava prasknout, tvůrci převedli na plátno dokonale, já měl chuť rozbít i tu televizi.Film má své nesporné kvality, je však těžký, přetěžký, obtížně se tráví, i když vím, že právě takový chtěl být. Ta rozervanost, hlučnost a kakofoničnost byla přece jenom moc divoká. 75% ()
Strach... přirozená vlastnost nás všech, kterou je tento film prostoupen od samého začátku až do onoho tragického konce...Bez diskuze jeden z nejlepších filmů nové vlny naší kinematografie, který kromě zmíněného strachu demonstruje i ostatní- typické vlastnosti lidí (kupříkladu postava domovníka)..ovšem vždy ruku v ruce s oným strachem..Strhující výkon pana Macháčka, napětí a temnost protektorátní Prahy, hudba Antonia Vivaldiho a gradace děje do nevyhnutelného a tragického konce....5 hvězd ()
Původně jsem chtěl dát hvězdičky jenom tři, protože mě vůbec nechytla atmosféra filmu, kterou režisér zrušil ještě dříve, než ji pořádně začal budovat a to úvodními záběry na projíždějící auta a paneláky, to vše z roku 1960 a pak se to neúspěšně snažil nahradit záběrem plakátu s ríšskou orlicí. Nicméně jestli na tomto filmu něco stojí za to, tak je to impozantní závěr - scéna ve sklepě a následná smrt dr. Brauna, to je prostě ukončení, na které se nezapomíná. ()
Macháček je skvělý, hraje gesty a především očima. "Nejsem lékař, jsem něco jako skladník...operoval jsem před dvěmi hodinami a je mi poněkud nevolno". Film je plný krásných mouder a hereckých výkonů (Adamíra, Procházková, Prachař,Scheinpflugová). Kamera velmi dobrá, hudba sedí. Pepa Vinklář si střihnul roli udavače z přesvědčení. "Udávejte přesně a rychle, chráníte tím svoji bezpečnost". Zase Cvach! Brynych má podobný osud jako mnoho českých režisérů. Zpočátku kariéry nádherné věci a po zbytek života agitační voloviny. ()