...a pátý jezdec je Strach
And the Fifth Rider Is Fear
The Fifth Horseman Is Fear
Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan KališHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Zdenka Procházková, Josef Vinklář, Ilja Prachař, Jana Prachařová, Jiří Vršťala, Tomáš Hádl (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Hlavným hrdinom príbehu je lekár Braun - "historický optimista", ktorý verí, že všetka tuposť a nenávisť totality sa historicky ukáže. Dej sa odohráva počas spoločenskej a politickej totality v atmosfére temnej a dusnej Prahy v roku 1941. Braunovi odobrali právo pracovať v jeho vlastnom odbore, bol presťahovaný z veľkého bytu do malého, bol zbavený výsad slobodného človeka, dostal sa "mimo zákon". Kladie si otázku, čie myslenie mu bolo ponechané: lekára, ktorým už nie je, alebo skladníka, ktorým ho urobili? Nezákonný lekársky zákrok pre záchranu človeka v ohrození života donúti Brauna opustiť svoju ulitu a korigovať celý svoj doterajší postoj i odpoveď na otázku, ktorú si kladie. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (89)
Psychologicky ladená prvá tretina filmu mi veľmi nesedela, chvíľu trvalo, kým som sa naladil na správnu vlnu, ale od momentu operácie pána neznámeho začal byť film zaujímavý. Židovský lekár sa riskantne pokúša zohnať i morfium, ale nie je to ľahké. Za zmienku stojí scéna v blázinci. Divácky najzaujímavejšia je posledná tretina filmu kde udavačský anonym spustí pátraciu akciu gestapa a ich českých prisluhovačov. Celkovo trochu iný príbeh z vojnového protektorátu, ktorý bude pre mnohých ťažko stráviteľný pre jeho psycho naladenie, čiernobielu farbu a mnoho divných postáv. Vadilo mi tam iba niekoľko záberov na rušnú križovatku a komunistické budovy, vybudované evidentne po vojne, ktoré do obdobia protektorátu určite nepatria. Možno to však bolo myslené ako záber, cez ktoré sa zo súčastnosti presúvame do minulosti. Ja som však za každý príbeh z vojnového obdobia. Slabšie štyri *. 70%. ()
Na tento film jsem se již dlouho těšila a očekávala od něj strhující zážitek podobný Vyššímu principu. Byla jsem však zklamána. Příběh mi nepřišel nijak zvlášť napínavý a obsahuje pár postradatelných scén. Ve vzduchu se sice vznáší příslib jisté atmosféry, ale celý film zůstane jen u toho. Ani prostředí doby okupace mi nepřišlo příliš autentické. Spíše jsem měla pocit, že sleduji nějaký film z dob socialismu, než okupační drama. Závěr je nevýrazným prvkem zakončení tohoto filmu, od nějž jsem očekávala zcela opačný zážitek, než jakého se mi dostalo. ()
Strašlivě úzkostný a bolestivý pohled na šílenou dobu WWII, kdy v Československu zbývali poslední žijící Židé "mimo zákon", tolerováni jen pro své schopnosti a vysokou flexibilitu. Těžká rána osudu je však všechny, kdož neutekli, dostihla.!! Vzpomenu větu, která vystihne mnohé... "hrdina je ten, který zbytečně umře, narozdíl od ostatních, kteří zbytečně žijí..."!!!!!!! ()
Depresivní film plný nepříjemných zvuků - hysterického křiku, dětského pláče či rozladěného klavíru, celkem dobře zachycená dusná protektorátní atmosféra, trochu divný scénář, skvělí Macháček s Adamírou, přehrávající Scheinpflugová. A samozřejmě opět skvělá práce Ester Krumbachové a kameramana Jana Kališe. nCelkový dojem - jsem rád, že to mám za sebou. Je to divný, nepříjemný (ale originální, ve své době jistě novátorský) film. ()
"Tati, kdo je to hrdina?" "Člověk, který zbytečně zemře. Na rozdíl od jiných, kteří zbytečně žijí." Vždycky, když sahám po podobně starých filmech, trošku se obávám, zda mně budou bavit. Ale pak se rachle najednou mé obavy ukáží naprosto liché a já se nechám strhnou. Nejdřív jsem si chtěl povzdechnout, proč se takové filmy už moc netočí, pak jsem ale zjistil, že je třeba to vyjádřit jinak: Proč se TAHKLE už moc filmy netočí. Ta forma je skvělá, až nepříjemně atmosférická a temná. Doslova jsem z postav cítil jejich rozpoložení a duševní stav. A k tomu výborní Macháček, Adamíra, Vinklář... ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (5)
- Na filmu spolupracovala také výtvarnice Ester Krumbachová, která byla pověstná tím, že dbala na zdánlivé drobnosti, které divák na první pohled nevnímá, ale přitom film dotvářejí a posilují. Před natáčením klíčové scény zapřišla za Miroslavem Macháčkem a přinesla mu kostku cukru, provázek a nožík. On se jí zeptal, proč mu to dává. „To si dej do kapsy saka,“ řekla mu. Macháček namítal, že to ve scénáři vůbec není, a navíc to nikdo neuvidí. „To je pravda,“ odpověděla mu, „ale ty jdeš do transportu a tyhle tři věci ti možná zachrání život.“ Macháček to ocenil, protože mu to jako herci pomohlo. [Zdroj: reflex.cz] (alonsanfan)
- Díky štědré nabídce vlivného filmového producenta a smluvního partnera Československého filmexportu Carla Pontiho byl film natáčen z poloviny v Praze a z poloviny v Římě. Ponti jej po dokončení společně s Ostře sledovanými vlaky (1966) a několika dalšími československými filmy prodal americké distribuční společnosti Sigma 3. Diváci v USA snímek podle režisérových vzpomínek přijali s nadšením. Poté, co Brynych svou trilogii završil myšlenkově ambiciózním dramatem Já, spravedlnost (1967), chtěl s ním Ponti uzavřít smlouvu na další dva roky. Přišel ovšem srpen 1968 a možnost jakékoliv koprodukce se Západem padla. (Zdroj: Letní filmová škola)
- Představitel Armina Brauna Miroslav Macháček si přál, aby se všechny záběry natáčely napoprvé. Záběr se mohl opakovat jen tehdy, pokud nastala technická chyba. Věřil, že se tak všichni budou na práci na filmu lépe koncentrovat. Dlouhý monolog v první třetině filmu byl natáčen dvakrát, pro film byla přijata druhá verze. (Araneae)
Reklama