Na kometě

Stejně jako Verneova předloha i Zemanova adaptace se satiricky naváží do kolonialismu, opakovaných lidských chyb a kulturních stereotypů. Výtvarně je to celkem velký posun od estetiky rytin k trochu realističtějšímu pojetí. Dříve všudypřítomné čáry jsou tu přítomny pouze sporadicky, většinou na kostýmech, nebo když evokují dřevo (loď). Film mě baví možná o trochu víc, než Ukradená vzducholoď, a jedinou čmouhu na kráse vidím v gumových dinosaurech, kteří jsou tu pouhým odleskem těch z Cesty do pravěku. Evokují spíš ještěry z nějakého béčkového amerického filmu. Dinosauři tu totiž už neslouží jako cíl poznání, ale jako "hrozivá" atrakce. (20.02.2014)

Dobře si uvědomuji, jak jsem byl tehdy nevděčný. Ten film je srovnatelný s předchozími páně Zemanovými opusy, ale tehdy si zmlsaný našinec při všech těch tricích říkal: " No, to už jsem přece viděl." Ba právě, to si tenkrát našinec na počátku let sedmdesátých po Cestě do pravěku, Baronovi Prášilovi, Bláznově kronice, Ukradené vzducholodi a Vynálezu zkázy neuvědomoval, že nejde o standart, ale o milost. Nyní tento film vyniká více než v době svého vzniku. Vysoce kvalitní podívaná, rozlučení K. Zemana s jednou etapou jeho tvorby. Magdě Vašáryové to ale fakt slušelo. (14.09.2010)

Nemůžu se rozhodnout mezi *** a ****. Nakonec se přikloním ke čtyřem z několika důvodů. 1. Skvělá sestava herců a jejich výborné výkony. 2. Doba ve které tento příběh J. Verne napsal a K. Zeman natočil. 3. Úžasný humor a nadsázka. Oproti tomu však stojí moje materialistické založení, které (a navíc Verna moc nemusím) se bouří proti absolutní nesmyslnosti příběhu. Mínusem jsou i (na dnešní dobu) spíše komické scény (dinosauři, bortění stěn...) a hlavně podivná romantická linie. Takže to pro mě jsou maximálně 3a1/2 *. (18.05.2005)

Jedna z povedených adaptací Julesa Verna českým filmovým géniem Karlem Zemanem, podpořena plejádou herců staré české školy. Pozitivum Zemanovi interpretace je v zachování ducha napětí a očekávání z tajemného a neznámého, což bylo vždy vlastní Verneovým románům. Vzhledem k technologickému pokroku civilizace to byl úkol nelehký. Všeobecná znalost vesmíru byla u průměrného člověka ve 20. století nebo dokonce v jeho druhé polovině o hodně dál. „Vědecká“ složka se tak mohla stát složkou pohádkovou a politicko-sociologiká složka složkou dějovou. V celkovém vyznění se tyto dvě části krásně spojily. Přidání romantické linky oproti knize nijak neodsuzuji. Film se stal poživatelnější pro širší spektrum diváků a ve výsledku mu to neublížilo. Magda Vašáryová se stala pěknou dekorativní složkou a zjemněním čistě testosteronové záležitosti. Obsahově lze dílo hodnotit jako velmi trefnou karikaturu společnosti, která je zobrazena absurdním vytvářením konfliktu boje o hodnoty pro život nepodstatné. 74% (13.11.2010)

Kvalitu filmu skutečně oceníte teprve potom, co se seznámíte s románem Julese Verna. Ta kniha se mu nepovedla, je nudná, nezáživná a "okořeněna" typickou tehdejší nenávistnou karikaturou žida. Zeman na podstavě Vernova nápadu vytvořil oslnivé satirické nadčasové leporelo, které se zdá na první pohled anarchistické, ale pobaví i po vícero shlédnutích. (27.02.2012)